Klaus junior: Nechci 4 roky jen kvičet

První velký povolební rozhovor s Václavem Klausem ml. o možné účasti ODS ve vládě, volebním kongresu a prezidentovi.

Po volbách šéf ODS Petr Fiala označil některé výroky Václava Klause mladšího za „nekolegiální“. Klaus totiž nejásal z volebního výsledku strany. Nejásá ani nad tím, že ODS zatím odmítá vyjednávat o vládě. V delším pokračování Demokratického bloku čtyř stran nevidí smysl a domnívá se, že by se ODS měla posunout víc doprava. Na lednovém kongresu strany však na žádnou z funkcí ve vedení kandidovat nehodlá. Zatím.

Bezprostředně po volbách jste řekl, že výsledek ODS není žádný průšvih, ale také to není na bouchání šampaňského. Petr Fiala následně vaše výroky označil za nekolegiální. Stále na tom trváte?

Pro mě ten výsledek nijak zázračný není. Musíme si uvědomit, že vládla nejhorší vláda v polistopadové historii a ODS se dostala z opozice do opozice. Vzrostla o tři procentní body a kousek. Tak asi sedí, že to na bouchání šampaňského není. Není to sice tragédie, někteří nám věštili horší výsledek. Ale přece nemohu být nadšený z toho, že máme v dalším volebním období malý prostor k prosazování našeho programu.

Nekolegiální vám to tedy nepřipadá?

Nevím, no. Novináři se mě ptali, tak jsem jim řekl, co si myslím. Někteří slavili hodně, někteří trochu. V tom přece nic nekolegiálního není.

Opět jste zmínil, že jdete z opozice do opozice. Vedení ODS od počátku vstup do vlády s Andrejem Babišem a jeho hnutím ANO vylučuje. Je to podle vás moudré?

Nevím, jestli moudré je to pravé slovo. Část vedení ODS před volbami investovala obrovský kapitál do vymezování se proti hnutí ANO. Teď se to dá velice těžko otočit. Takže v tom setrvali i po volbách. To je realita.

Andrej Babiš ve středu vašeho předsedu Petra Fialu vyzval, ať jdete o vládě jednat. Koalice by byla dvojčlenná a opírala by se o 103 hlasy. Jak to odhadujete? Pustí se ODS do jednání, nebo zůstane zacyklená?

Nevidím do hlav čtyřiadvaceti kolegů poslanců a vedení ODS. Skutečně nedokážu věštit, o čem vedení ODS přemýšlí. Je ale před komunálními volbami, takže ve městech – například v Praze, kde je ANO extrémně nepopulární – je rezistence obrovská. Mezi členy strany je silná a slyšitelná většina, která skutečně zásadně odmítá jakoukoli interakci s hnutím ANO. To vedoucí představitelé strany musí nějakým způsobem reflektovat. Mezi voliči už je to mírnější. Mám facebookovou stránku, jež má dosah několik set tisíc lidí týdně. Chodí mi třeba 300 zpráv denně. V poslední době mám docela hodně zpráv, že jsou lidé naštvaní ve smyslu: to budete v té Sněmovně pouze čtyři roky nadávat? Čekali jsme, že předvedete něco pozitivního. Vidím z toho pro sebe jednu cestu.

Jakou?

Mám pocit, že složení Sněmovny je třeba z hlediska školské politiky výrazně lepší, než bylo to předchozí. Teď by tam mohla vzniknout třeba – v uvozovkách – protiinkluzivní koalice. Snad by se mohlo ze školského výboru, pokud se tam opravdu dostanu, vracet hodně zákonů zpátky a trochu ulevit ředitelům škol a učitelům. V tom vidím smysl. Jak to bude s vládou, na to bych si sázet nechtěl.

Nemělo by vedení ODS s Babišem alespoň začít jednat o podmínkách? Odmítnout přece může vždycky, ne?

Můj názor je, že se má ODS držet věcných problémů. Čili toho, co bylo ve Vyšehradské deklaraci. Zrušit EET, snížit daně, zastavit kontrolní hlášení, nikdy nepřijmout euro a tak dále. Říci si věci, které jsou pro nás klíčové, abychom mohli prosadit velkou část našeho programu. A s tím ten míč hodit na druhou stranu. Myslím, že by to pro pana Babiše bylo nepřijatelné a stejně by si hledal partnery někde jinde. Jestli je pro někoho pohodlnější to držet v osobní rovině, tak se mi to moc nelíbí, ale je to holt politika, kterou ovlivňují i emoce.

Nedávno jste na svém blogu zveřejnil text, v němž jste psal o tom, jak je pro prosazení programu lepší být součástí vlády, než v opozici. Byl byste vy osobně pro účast v koalici, anebo spíš pro nějaký toleranční patent o podpoře menšinové vlády z opozičních lavic?

Zatím se o tom v ODS žádná debata nevede, takže těžko mohu něco takového vyhlašovat do novin. Čekám, jestli se to někam posune. Myslím, že řada vlivnějších členů ODS s nějakou lehkou koalicí počítala, ale asi za předpokladu horšího volebního výsledku. Teď mají politiku hodit to na Klause, že to chce Klaus, a oni ne. Zvlášť ne před regionálními sněmy a před lednovým kongresem. Tak uvidíme. Za sebe si ale myslím, že se má debata o podmínkách věcně vést. Nechci věnovat čtyři roky nějakému kvičení o policii, odposleších a nevím čemu dalšímu. Rád bych se dostal k věcným problémům, třeba školským věcem, nebo záležitostem národních zájmů.

ODS zatím vytvořila spolu s TOP 09, lidovci a hnutím STAN ve Sněmovně Demokratický blok. Co na to říkáte?

Bylo nám řečeno, že se to týká jen ustavující schůze a obsazení funkcí ve Sněmovně. A že to pak hned skončí. Takže bych to nijak nedémonizoval. To spíš někteří novináři se radostně chytili toho, že tady vzniká nějaká Čtyřkoalice nebo něco takového.

Petr Fiala přece v minulosti sám řekl, že by pravici rád sjednotil. V Demokratickém bloku cestu nevidíte?

Rozhodně ne. Lidi, jako je pan Feri, paní Langšádlová a další, za žádnou pravici nepovažuji. Jakákoli integrace s nimi nedává sebemenší smysl. To je jak kdybychom se spojovali s Piráty. Myslím, že ODS má snad na to, aby byla dostatečně silná a pravici dominovala. Nepotřebuje na to nějaké hnutí starostů a podobné subjekty.

V rámci ODS se snažíte získat první politickou funkci, post 1. místopředsedy pražské organizace. Ani někteří vaši straničtí kolegové si nejsou jistí, zda se chcete jen víc zapojit do dění v Praze, anebo to je příprava na kongres ODS, kde byste se mohl ucházet o místo ve vedení celé strany. Jak to je?

Jsme politická strana, nikoli spolek přátel žehu nebo kamarádi z vodáckého tábora. Takže by se funkce měly obsazovat lidmi, kteří se nebojí oslovit voliče a dosahují nějakých výsledků. Přijde mi přirozené, že bych svůj výsledek v Praze měl nějakým způsobem promítnout a zapojit se víc do práce pražského regionu, který je z hlediska ODS významný. Pozice 1. místopředsedy mi přijde adekvátní.

Voliči vám sice dali 22 tisíc preferenčních hlasů, ve straně ale až tak populární nejste. Spíš naopak. Sondoval jste si, jaké máte šance na zvolení?

Máte pravdu. Ale nejsem člověk, který někde v příšeří spřádá nitky a jde do toho, až když je to stoprocentně jasné. Myslím, že moje pozice mezi voliči a lidmi podporujícími pravici je dostatečně silná na to, abych se o takovou funkci ucházel. Pakliže zvolen nebudu, bude to signál i pro tuto skupinu lidí, jak to je. To je celé, žádné trauma z toho nemám.

Přitom jsem zaznamenal i úvahy, že byste mohl zkusit kandidovat na pražského primátora. Je to možnost?

Upřímně, mě komunální politika nikdy nelákala, takže o ničem takovém neuvažuji.

Pokud příští týden na pražském regionálním sněmu uspějete, budete se na lednovém kongresu ucházet o místo ve vedení ODS?

Myslím, že na to mám dva roky času. Rád bych teď něco předvedl ve Sněmovně, v pražské organizaci. Do celostátní politiky ODS se teď nehrnu.

Takže kandidovat třeba na místopředsedu strany teď opravdu nebudete? Definitivně?

Je to něco, čím se teď opravdu nezabývám. Moje pozornost je plně upřena na Prahu. Myslím, že je to důležitý region, jehož bych chtěl být jako jeho první místopředseda součástí.

Co se má na kongresu vůbec stát? Má se vedení ODS nějak obměnit? Nebo se má strana posunout programově?

Patřím k těm, kteří z volebního výsledku nejsou nadšení. ODS tady odjakživa byla od toho, aby určovala vývoj v zemi. Takže myslím, že nějaké změny nastat mají. Na druhé straně, polovina strany je se současným stavem spokojená. Že se trochu povyrostlo a je čtyři roky klid na práci. Takže myslím, že velká vůle k zásadnějším změnám na kongresu nebude. Já patřím spolu s pár poslanci a lidmi napříč regiony k tomu pravému křídlu. Napravo od ODS už nemá být nic. Velká strana v sobě asi musí mít i středové proudy, ale nerad bych se dožil toho, že z nás bude nová TOP 09. Že se v hlavních tématech, které teď hýbou společností, budeme chovat k nerozeznání od ČSSD. Ať už se to týká národní bezpečnosti, Evropy, ekologických otázek, všech možných pomatených e-governmentů a podobně. V tom jsem dost konzervativní. Silně jsem před volbami cítil pohyb, který kvůli těmto tématům mířil k protestním hlasům. Snažil jsem se trochu tuto kartu hrát, ale zase jsem se snažil být kolegiální, tak jsem to moc nepřeháněl, abych moc nevybočoval. Strana se musí trochu obměnit, nemůže bojovat staré bitvy. Ale konkrétněji svoji představu povím delegátům na kongresu, nebudu to vzkazovat přes noviny.

Nemrzí vás, že ODS nemá kandidáta na prezidenta? Ani bývalý předseda Mirek Topolánek jím není…

Jak jsem četl usnesení vedení, tak není. Řada členů ODS ho ale samozřejmě bude volit. Mrzí mě, že jako strana nemáme silného vlastního kandidáta. I z taktického hlediska. Pan Topolánek je sice z poloviny kandidátem pana Kalouska a spol., ale samozřejmě by i jeho neúspěch – kdyby získal třeba okolo 20 procent – vytvořil nějakou novou situaci na pravé straně spektra. Lidi, kteří si představují pravici jako topku s lidovci, by to hecovali. S tím, že jeho jméno rezonuje, by se kolem toho asi začal vytvářet nějaký politický prostor. Nevím, zda bylo chytré, že k tomu byla ODS pasivní. Ale asi to nešlo jinak.

Jak vnímáte Topolánkova slova, že by se ODS měla bránit „před Klausy“a že vůči vám je to „osobní“?

Některé jeho výroky byly osobní, třeba o mém rozvodu. Ale já to tak neberu. Pro mě je to člověk, který tady prosazoval Lisabonskou smlouvu a stál u ideového rozpadu ODS. Velkou důvěru v něj proto nemám, natož abych mu dal hlas. Na druhé straně, pokud bude ve druhém kole s Drahošem, nebo někým takovým, tak snad zavřu oči a hodím mu to tam. Minule byly prezidentské volby volbou menšího zla, teď je to volba menšího zla pro velmi pokročilé.

Před pěti lety jste dával najevo, že budete volit Miloše Zemana. Teď už pro vás není kandidátem číslo 1?

Že budu volit Miloše Zemana, jsem zas tak najevo nedával. Jen jsem se trochu ohrazoval vůči té jednostranné hysterii. Upřímně, pan prezident Zeman se mi zdá ze zdravotního hlediska… Prostě mi připadá jak Edvard Beneš v roce 1948. Už si nemám důvod myslet, že společnosti něco zásadního přinese. Spíš mi přijde, že je ke kandidatuře dotlačen svým okolím.