Kartu nechte doma. Máte mobil
Telefony v cizině slouží hlavně pro drobné platby, říká šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný
Kdigitálnímu světu přistupovala tuzemská čtvrtá největší banka dlouho poměrně vlažně. Teď Moneta Money Bank s milionem klientů míří opačným směrem. Do digitálních kapacit investuje přes 600 milionů korun. Je jednou ze tří bank – spolu s mBank a J&T Bankou – které jako první minulý týden spustily mobilní platby Android Pay. „Chceme dosáhnout toho, aby člověk opravdu nemusel do banky chodit, pokud nebude chtít,“říká šéf Monety Tomáš Spurný.
Naučí se Češi platit mobilem stejně rychle, jako se naučili používat bezkontaktní karty?
Jsem o tom přesvědčen. Android Pay je v Česku akceptován na 144 tisících místech. Všude, kde lze zaplatit bezkontaktně. Při platbě do pětistovky stačí telefon přiložit, u vyšších částek je třeba telefon odemknout. Takové placení není jen rychlejší, ale také bezpečnější, protože informace o kartě v telefonu nezůstávají. Jsme připraveni nabídnout tímto způsobem i výběr z bankomatů. Když se podíváte do Belgie, Dánska či obecně Skandinávie, jde přes mobil až 30 procent plateb. Mobilní systémy tam nahradily karty, zejména u plateb mezi jednotlivci či u drobných plateb. Česko půjde stejnou cestou. A rychleji, než kdokoliv očekává.
Placení mobilem však do Česka přichází poměrně pozdě. Co ho zdrželo?
To je spíš otázka pro Google nebo Apple. Nyní o tom jednáme s evropskou pobočkou Apple. Jsme připraveni, ale kdy Apple Pay bude v Česku, nezáleží úplně na nás.
Jak lidé mobilem platí?
Během prvního týdne použilo mobil k placení tři tisíce našich klientů. Je to víc, než jsme čekali. A to bylo ještě před spuštěním reklamní kampaně. Vidíme, že lidé přes Android Pay utráceli hlavně v supermarketech, restauracích a provozovnách rychlého stravování, celkově už takhle zaplatili dva miliony korun.
Některé banky, například ČSOB, vyvinuly vlastní aplikaci na mobilní platby. Proč jste se vy rozhodli využít řešení od Googlu?
Proč vymýšlet kolo? My jsme ještě před rokem a půl ani neměli mobilní bankovnictví, Smart Banku. Jako střední banka chceme investovat peníze hlavně do oblastí, kde si s ostatními bankami konkurujeme, což jsou funkce či uživatelské prostředí mobilní aplikace. A k tomu přinést inovace, které jsou úspěšné ve světě. Jako první banka v Česku jsme například umožnili otevřít běžný účet digitálně. A hledáme cestu, jak ho přes aplikaci i uzavřít – byť to zrovna není v náš komerční prospěch. Další příklad: před několika týdny jsme nabídli domácnostem a živnostníkům možnost během pár minut skrz mobilní bankovnictví načerpat předschválený úvěr plně on-line. Stačí několik kliknutí a peníze máte k dispozici na účtu.
Co všechno se dá do mobilní aplikace ještě dostat?
Před pár dny jsme Smart Banku plně optimalizovali pro iPhone X, aplikace umí například rozpoznat klienta dle obličeje. V tom jsme byli první bankou ve střední Evropě. Do konce roku chceme přidat do mobilního bankovnictví třeba krátkodobé cestovní pojištění a v příštím roce podílové fondy, zřízení kreditní karty či možnost refinancovat hypotéku. Do budoucna chceme dosáhnout toho, aby člověk opravdu nemusel do banky chodit, pokud nebude chtít. Už teď vidíme, že počet návštěv obchodních míst klesá. Zároveň ale poroste význam bankéřů, kteří za klienty přijdou domů či do kanceláře.
Když mluvíme o úvěrech, Moneta letos roste rychleji než trh, co se týče investičních úvěrů pro malé a střední podniky. Bude tempo pokračovat?
Zvedli jsme letos objem investičních úvěrů malým a středním podnikatelům o 16 procent. Jde například o investice do movitých věcí, jako je nový zmrzlinářský stroj či zubařské křeslo. Celý úvěrový trh roste letos zhruba o osm procent. Během posledních tří let patřilo Česko k nejrychleji rostoucím trhům v Evropě, ale takové tempo nemůže vydržet.
Proč?
Obvykle platí, že za jedno procento růstu ekonomiky „dostaneme“dvě až 2,5 procenta růstu úvěrového trhu. Jak se začnou zvyšovat úrokové sazby, cyklus investic se zbrzdí. Růst úvěrů může ještě rok, rok a půl vydržet, ale rozhodně s menší intenzitou. Čekám, že zhruba mezi pěti a sedmi procenty.
To tedy odpovídá zhruba dvěma až třem procentům růstu ekonomiky v roce 2018...
My čekáme růst HDP o něco vyšší, konkrétně 3,4 procenta, a to hlavně díky čerpání evropských fondů a rozvoji infrastruktury. Pokud se to nové vládě podaří, uvidíme dalších 18 měsíců relativně rychlého růstu. Ale v průmyslové produkci ani ve službách už moc velký potenciál růstu nevidíme, ekonomika se kvůli nedostatku lidí pohybuje – snad s výjimkou stavebnictví – blízko limitu.
Co je kromě nedostatku pracovníků největším problémem české ekonomiky?
Už jsem zmínil potřebu rychlejších investic do infrastruktury, ať jde o státní rozpočet či o schopnost využívat evropské fondy. Administrativa je zdlouhavá a komplikovaná. A pak je třeba zvedat přidanou hodnotu a reinvestovat zisky v Česku. Loni odešlo do zahraničí na dividendách téměř 300 miliard korun. Je třeba vytvořit příležitosti, aby tu ty peníze zůstaly, aby se použily na výzkum a vývoj či inovace. Teď sklízíme benefity investic, které tu proběhly na začátku století. Ale ty investice mají limitovanou délku života a je třeba nahradit je něčím novým.
Není to ale také trochu úkol pro banky, aby víc úvěrovaly?
Banky už nemohou udělat více. I podle ČNB za poslední rok či dva došlo k významnému zmírnění podmínek pro získání financování. A to o 30 až 40 procent. S nadsázkou řečeno, to je o třetinu méně papírování. To podpořilo nejen ekonomický výkon, ale také domácí poptávku. Je teď spíše věcí vlády, zákonodárců, aby řekli, co má vlastně být strategií naší země. V každém případě by firmy a domácnosti nemohly prosperovat, kdyby tu nebyl rozvinutý a stabilní bankovní trh. V tom svou práci výborně odvádí ČNB.
Zmínil jste dividendy, které tečou do zahraničí. Ale Moneta, jež je od loňského jara na pražské burze, je svým akcionářům přece také vyplácí...
... a do zahraničí jich odteče zhruba 85 procent. To je pravda. Ale chci zdůraznit, že za rok a půl jsme udělali investic, kolik náš předchozí majitel neučinil za předchozích pět let. Jen do digitálních kapacit plánujeme investovat více než 600 milionů korun, do pobočkové sítě 800 milionů a do oddělení Monety od GE zhruba miliardu. Máme přebytečný kapitál, můžeme si to dovolit. Naše dividendová politika je nyní rozdělit minimálně 70 procent zisku, loni to bylo víc.
Objevují se i názory, že banky se budou muset k poplatkům vrátit, aby si zisky udržely.
Nevěřím, že se poplatky vrátí. My v bance naopak většinu času debatujeme, kde poplatky zrušit, co ještě musíme udělat, abychom zůstali konkurenceschopní. A zároveň jak ztracené výnosy z poplatků nahradit jinde. Ale věřím, že se brzy vrátí normální úrokové sazby. To, v čem jsme posledních deset let žili, byla naprosto výjimečná situace.
A jak rychle budete úroky na vkladech zvedat vy?
Přizpůsobíme se trhu. Ale ta otázka je v zásadě irelevantní, protože mít peníze uložené na běžném účtu není dnes nejvhodnější. Bude záviset na ČNB a také na ECB, jejíž politika kvantitativního uvolňování za poslední dekádu velmi oslabila střední třídu v Evropě. Nevěřím, že nízké sazby jsou udržitelné dlouhodobě, je to steroid, který nám na konci může ublížit.