Euroúředníci se vzbouřili proti stěhování na východ
Česku a Slovensku unikla šance na získání sídel významných agentur EU, které se budou po brexitu stěhovat z Londýna. Rozhodl odpor úředníků.
Není řeka jako řeka a Temže není Dunaj ani Vltava. Klíčové unijní agentury – Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ani Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) – se z Londýna nebudou stěhovat do Bratislavy a Prahy, které se o ně ucházely. Ale EMA do Amsterdamu a EBA do Paříže.
Oba středoevropské státy se přitom nedostaly ani do užšího výběru ve druhém kole, kde mohly mít šanci zapojit politické argumenty. Ve finále se ze dvou možností, jež obě byly v západní Evropě, vybíralo kvůli vyrovnaným silám losem.
Předběžná dohoda států sedmadvacítky přitom zněla, že nejméně jedna z těchto významných agentur by měla být umístěna v některém z nových členských států.
Nizozemský ministr zahraničí Halbe Zijlstra před novináři připustil, že dohoda o „regionální vyváženosti“existovala. „Ale tohle byla specifická situace. Mluvíme o dvou existujících agenturách, které už mají personál a musí se stěhovat. To bylo klíčové,“uvedl Zijlstra, jehož země získala úřad pro léčiva.
Hrozily hromadné výpovědi
Skutečnost je ještě jednodušší a prostší. Podle agentury Bloomberg sehrál ve vyřazení Bratislavy a zřejmě i Prahy klíčovou roli odpor úředníků obou rozsáhlých agentur, kteří se odmítli stěhovat na „Divoký východ“a hrozili hromadnými výpověďmi. To by činnost obou velice důležitých unijních úřadů mohlo paralyzovat.
„Problém je, že agentuře hrozil hromadný odchod zaměstnanců, pokud by se přesunula na Slovensko, což může částečně vysvětlit inkriminované rozhodnutí,“napsal Bloomberg o stěhování EMA do Bratislavy.
„Ano, hrálo to velice důležitou roli,“potvrdil rovněž zdroj z jednání, který si nepřál být jmenován. „Mnohé země se bály, že by hromadné výpovědi mohly ochromit činnost agentur,“dodal.
V případě bankovní agentury EBA měla Praha ještě mnohem silnějšího soupeře než Bratislava, protože k získání nového sídla této instituce napnula všechny síly Francie. Té se nakonec povedlo se štěstím při losování prosadit již zmíněnou Paříž.
Vládní zmocněnec České republiky Karel Dobeš k tomu řekl, že čeští diplomaté udělali, co bylo v jejich silách. „Praha i Bratislava se nakonec v obou hlasováních dostaly na čtvrté místo, a přestože nepostoupily do dalších kol, měly jejich nabídky zřetelný náskok od dalších konkurentů,“řekl pro ČTK Dobeš.
Ačkoli česká nabídka stačila pouze na „bramborovou medaili“, státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař to označil za úspěch. „Čtvrtí za třemi světovými finančními centry,“napsal na Twitteru. „Za mě velká gratulace celé české diplomacii. Dobrý základ do budoucna!“dodal Chmelař.
Ozvaly se však i kritické hlasy. „Tak dlouho si hrál ‚stáleještěpremiér‘ Sobotka na nejhodnějšího Evropana z visegrádské čtyřky, až mu velcí kluci předvedli, jak se to dělá,“napsal na svém Facebooku europoslanec za ODS Jan Zahradil, který vyzval kvůli neúspěchu Chmelaře k odchodu z jeho postu.
Fico se odměny nedočkal
Nad tím, že Unie nedokázala udělat vstřícné gesto vůči novým členským zemím, agentura Bloomberg vyjádřila politování. „Nic proti Paříži a Amsterdamu, ale Unie měla možnost vyslat signál výběrem metropolí, které jsou méně spojené s centrem EU,“uvedl Bloomberg. Dodal, že učiněný výběr naopak posílí názor, podle něhož se jádro Unie nezajímá o periferii.
Jediná země střední Evropy, která se drží jako člen eurozóny v onom jádře Unie, tedy Slovensko, ale také ostrouhala. Premiér Robert Fico, jenž projevil vůči Bruselu v posledních měsících velkou vstřícnost, neskrýval rozladění. „Kritéria, jak se budou stěhovat agentury z Velké Británie do Evropy, byla jasně nastavena,“uvedl Fico. „Tato kritéria byla absolutně ignorována a velcí hráči si s malými udělali, co chtěli,“dodal.
„Jasně dohodnutá kritéria byla absolutně ignorována a velcí hráči si s malými udělali, co chtěli.“Robert Fico, premiér Slovenska