Soud: Bývalý ředitel pobíral plat neoprávněně

Odvolaný šéf městské společnosti Pražská strojírna Vladimír Říha, který podle auditu firmu výrazně zadlužil a utrácel například za drahé večeře, módu nebo dárky, má další problém. Soud prohlásil jeho pracovní smlouvu za neplatnou. Říha přitom díky ní pobíral několik let plat ve výši 100 tisíc korun měsíčně.

Vladimír Říha vedl jako generální ředitel a předseda představenstva nenápadnou městskou firmu, která spadá pod pražský dopravní podnik, od srpna 2007. Ve firmě letos 2. února skončil. Dozorčí rada ho odvolala kvůli špatnému hospodaření. Dluh firmy se aktuálně odhaduje na 180 milionů korun.

Propuštěný ředitel vzápětí Pražskou strojírnu zažaloval. Na základě pracovní smlouvy žádal doplacení svého únorového platu. Dva dny, konkrétně 1. a 2. února, byl ještě v práci, pak přišlo jeho odvolání. Říha ale požadoval doplatek i za dalších 18 únorových pracovních dnů. Za každý z nich chtěl pět tisíc korun, celkem tedy sto tisíc, což bral měsíčně jako zaměstnanec ve funkci generálního ředitele.

„Pracovní poměr, který byl založen pracovní smlouvou, do dnešního dne žádným způsobem neskončil, proto má zaměstnanec nárok na mzdu, potažmo náhradu mzdy, kterou jsme uplatnili za ten jeden předmětný měsíc,“řekl včera u soudu Říhův právní zástupce Matěj Haranta.

Nepřípustný souběh funkcí

„Jsme přesvědčeni o tom, že pracovní smlouva uzavřená mezi žalobcem (Vladimírem Říhou) a žalovanou (Pražskou strojírnou) je neplatná, a to z důvodu, že v předmětné době zastával žalobce funkci předsedy představenstva, tedy statutárního orgánu, a současně generálního ředitele, přičemž náplň těchto činností se vzájemně překrývala. Jde o nepřípustnou kumulaci funkcí,“odmítla žalobu právní zástupkyně Pražské strojírny Ester Šamajová.

Souběh těchto funkcí je skutečně zakázán, a jak se ukázalo, byl to i klíčový argument v tomto sporu, opřený také o rozsudek Nejvyššího soudu z letošního ledna. Jedním ze základních znaků pracovněprávního vztahu je totiž to, že zaměstnanec má nadřízeného zaměstnavatele. Předseda představenstva (tedy statutární orgán) ale nemá nikoho, kdo by mu byl nadřízen a mohl mu dávat pokyny k výkonu jeho činnosti. Proto tuto činnost nemůže vykonávat fyzická osoba v pracovním poměru.

Obchodní vedení společnosti náleží statutárnímu orgánu přímo ze zákona a nemůže být vykonáváno také v pracovním poměru. Manažer by pak byl totiž odměňován dvakrát za to samé. A přesně tak to bylo podle Obvodního soudu pro Prahu 9 v případě Říhy. Měl uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, za niž bral jako předseda představenstva manažerskou odměnu, a vedle toho existovala pracovní (zaměstnanecká) smlouva, na základě které pobíral plat jako generální ředitel. Na tento druhý příjem podle včerejšího rozsudku nárok neměl.

„Máme za to, že pracovní smlouva, kterou uzavřel pan žalobce, je neplatná. Pokud máme neplatnou smlouvu, nevznikají ani žádné nároky z této smlouvy,“uvedla předsedkyně senátu Michaela Wenzlová poté, co soud Říhovu žalobu zamítl.

Rozsudek zatím není pravomocný. „Ohledně dalšího postupu se poradím s právním zástupcem,“řekl Říha iDNES.cz poté, co vyšel z jednací síně.

Pokud bude soudem pravomocně potvrzeno, že je jeho zaměstnanecká smlouva na pozici generálního ředitele neplatná, znamenalo by to, že si Říha mohl přijít za období od srpna 2007 do ledna 2017 – při platu 100 tisíc korun měsíčně – nezákonně na více než 11 milionů korun.