Není právník jako právník
Když bude chtít veřejnost příliš regulovat justici, tak to omezí její schopnost nalézat spravedlnost. Můžeme nenávidět jednotlivce, ale opovrhovat některou právnickou profesí je poněkud naivní a společensky krátkozraké.
aby se nad dlužníkem slitoval a odpustil mu jeho dluhy, či dokonce aby pohledávku vymáhal zcela zadarmo. A tak v systému, jehož základním korektivem musí vždy být spravedlnost, je po jednotlivých profesích často nespravedlivě pliváno a ani média se příliš nesnaží, aby jasnosti a přehlednosti v této věci trochu přibylo.
Pětice vyvolených profesí
Právníkem se může nazývat každý absolvent právnické fakulty, nicméně pro našich pět vybraných profesí je to jen základní kvalifikační předpoklad. Po pětileté vysoké škole v Praze, v Brně, Plzni či v Olomouci (eventuálně po srovnatelném zahraničním univerzitním vzdělávání) totiž následuje povinná tříletá přípravná čekatelská, soudcovská nebo koncipientská praxe.
Během ní si adept nejen prohloubí všeobecné pozitivněprávní vědomosti, ale zejména si osvojí schopnosti a kompetence k výkonu specializované právnické profese. Po třech letech následuje profesní zkouška (justiční, advokátní, notářská nebo exekutorská), která má písemnou a ústní část a z níž vyjde úspěšně jen část z těch, kteří se na ni tři roky připravovali.
A ani pak nemá úspěšný adept na růžích ustláno. S výjimkou advokacie totiž musí počkat na uvolnění tabulkového místa, na slib soudce nebo musí (u notáře či u exekutora) vyhrát výběrové řízení nutné k vedení úřadu. Zkoušky i praxe se dají vzájemně započítat, což umožňuje mírnou prostupnost mezi právnickými profesemi. Kdo se tak jednou stal advokátem, může se v budoucnu ucházet o místo v justici nebo aspirovat na notářský post.
Hráči justičních rolí
Teď se to začne trochu komplikovat. Soudců jsou dnes přibližně tři tisíce, každý z nich je přidělen ke konkrétnímu soudu a úkolem soudce je nalézat právo, rozsuzovat spory či rozhodovat o vině a trestu, a to se zaměřením na proces trestní, civilní, opatrovnický, insolvenční, správní nebo exekuční. Věk pro jeho výkon je přísně a z obou stran omezen (30 až 70 let).
Odlišnou roli má v systému naší justice státní zástupce (dříve prokurátor), jichž je dnes přibližně 1 600, přidělují se ke konkrétnímu státnímu zastupitelství a jejich úkolem je zastupovat stát jako žalobce v trestním řízení a dohlížet na vyšetřování. Věková hranice pro státní zástupce činí 25 až 70 let. Dopustí-li se soudce či státní zástupce kárného provinění, rozhoduje o něm Nejvyšší správní soud. Odpovědnost za chyby soudce či státního zástupce nese stát, který také obě profese ze státního rozpočtu platí.
Notář, advokát a exekutor jsou svobodná právnická povolání, podléhající pravomoci tří profesních komor (advokátní, notářské a exekutorské). Notářů je v naší zemi přibližně 650, stejně jako notářských úřadů, které řídí. Na pokyn nejbližšího okresního soudu vyřizují dědickou agendu pro příslušnou spádovou oblast a v této roli vystupují jako soudní komisaři. Vedou rejstřík zástav, rejstřík závětí a dalších pořízení pro případ smrti a rejstřík listin o manželském majetkovém režimu, do něhož se například zapisují předmanželské smlouvy.
Jejich druhá role je ryze soukromoprávní – sepisují závěti a smlouvy o převodech nemovitých věcí, zakládají společnosti a vyhotovují notářské zápisy na žádost klientů, kteří se na ně s touto zakázkou obrátí. Kárné řízení s notářem vede Notářská komora ČR.
Úkolem soudního exekutora je na příkaz soudu provádět výkon rozhodnutí a na žádost klientů sepisovat exekutorské zápisy. Počet exekutorů neustále klesá, dnes jich u nás působí kolem stovky, nicméně exekuční činnost mohou provádět na území celé republiky a jejich kárnou odpovědnost posuzuje Nejvyšší správní soud. Exekutoři i notáři mohou svou činnost vykonávat jen do 70 let věku.
Nejliberálnějším právnickým povoláním je advokacie, neomezena spodní ani horní věkovou hranicí. Advokátovi stačí splnit zákonem stanovené podmínky a může si otevřít praxi kdekoliv na území České republiky, může si vybrat specializaci, agendu, velikost kanceláře i klientelu. Proto je advokátů početně nejvíce – více než 13 tisíc. I ona má své výlučné a nezastupitelné místo – jen advokáti totiž mohou obhajovat v trestním řízení, jen tuto profesi soudy ustanovují zástupcem účastníka v soudním řízení.
Na právníky neplivat!
Justice potřebuje všechny právnické profese a žádná nemůže druhou nahradit. Advokát nemůže soudit, soudce sepisovat smlouvy, exekutor vyřizovat dědictví a notář obhajovat. Opovrhovat některou právnickou profesí je proto poněkud naivní a společensky krátkozraké.
Justice nemůže nalézat spravedlnost, chce-li veřejnost některou z profesí zdecimovat, odradit či příliš zregulovat. Jednotlivce lze zajisté milovat a obdivovat, nenávidět či kritizovat jeho jednotlivé kroky. Všechny profese však v systému naší justice mají své nenahraditelné místo. To by měl mít na paměti každý, než začne některou z nich osočovat.
Česko má novou Poslaneckou sněmovnu. Hned její první hlasování v nové sestavě muselo být To je technický pojem, znamená to, že někomu nefungovalo hlasovací zařízení nebo se během hlasování něco změnilo, což se stává Pokud bychom však termínu „zmatečné hlasování“rozuměli věcně, obsahově, pak takových byla nejméně
v minulém volebním období. V tom novém to asi nebude o nic lepší.
Sněmovní nováčci se pomalu seznamují Když v první den první schůze předsedající Jan Hamáček vyvolal přihlášeného novice z ODS Petra Beitla, reagoval poslanec slovy:
hlas boží,
každý
prohlášeno za zmatečné. velmi výjimečně. třetina ze všech 8 707 hlasování s čudlíky na svém stolku. „Zmáčkl jsem mobilem“.
Zejména supernováčci z Pirátské strany nevycházejí z údivu. „Realita Sněmovny je zvláštní. Mzdu máte
naobědváte se za kilo včetně polívky a dvou džusů, neplatí tu EET a
Držte nám palce, ať nás to nesemele!“hlásil první den ze Sněmovní ulice pirát Mikuláš Ferjenčík (to je ten, co vypadá jako
Volební triumf i propadák jsou pojmy velice relativní. Komunisti dosáhli před měsícem od svého vzniku v roce 1921, ale z pohledu obsazení funkcí ve Sněmovně jsou
Mají místopředsedu komory a budou šéfovat mandátovému a rozpočtovému výboru. Dámy a pánové, soudružky a soudruzi – kdo z vás to má? Erár znovu ve Středočeském kraji a kromě toho, že
starého psa z ODS Petra Bendla, zjistil neuvěřitelné věci. Volební komisaři nepřičetli Martinu Kupkovi preferenční hlasy, jiným kandidátům naopak – prostě vypadá to, že si tady na nějaké volby vlastně jenom tak hrajeme.
Podle průzkumu STEM je z těch, kdo nebyli volit, nespokojeno s výsledkem voleb. Říká se sice, že hlas lidu je
ale hlas s volbami nespokojených nevoličů je spíše
Miloš Zeman při návštěvě Ruska na brífinku s Vladimirem Putinem
s odůvodněním, že novináři by měli umět rusky. Vcítíme-li se do prezidentovy logiky, docházíme k trojímu závěru. 1/ Podle Zemana může být novinářem jen který měl ve škole povinnou ruštinu. 2/ Podle Zemana se musí každý novinář povinně učit jazyk právě této velmoci, nota bene
3/ Podle Zemana musí být
je legální. od roku 1989. do češtiny vyšší čistou než hrubou,
poslal do politické penze druhořadé. Putinovým lokajem. švarcsystém Sandokanův bratr). nejhoršího výsledku nejúspěšnější sečetl část volebních hlasů přičetli úplně neexistující hlasy 71 procent hlasem blbců. odmítl tlumočení starší či starý člověk, velmoci