Život v „zóně bez dávek“: stěhovat se smíte jen pryč
Obce si políčily na nepřizpůsobivé. Vytrestaly však i vlastní obyvatele, kteří nedosáhnou na dávky
Před pár dny se Monika Bodyová se třemi dětmi přistěhovala do severočeského Jirkova. Vybalila si věci, rozestavěla nábytek a na pondělí si naplánovala jednání na úřadě. Chce nahlásit trvalé bydliště a vyřídit všechny sociální dávky, na které má nárok – dávky v hmotné nouzi, přídavky na děti, příspěvek a doplatek na bydlení.
Doplatek nedostane. Má smůlu, že se nastěhovala do lokality, která je na seznamu „špatných adres“.
„Jak já k tomu přijdu? To je nespravedlivé, že někdo dostane, a já ne,“rozhazovala včera rukama.
„Chceme bojovat s ubytovnami pro sociálně slabé, kde lidé platí přemrštěné nájemné,“vysvětluje starosta Jirkova Radek Štejnar. Radnice odmítá vyplácet doplatky na bydlení ve dvou lokalitách. Kromě Nových Ervěnic to dělá v Krušnohorské ulici.
Radnici to umožňuje novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou starostové využívají, aby se do vybraných míst nestěhovali chudí lidé a nezakládali ghetta.
Výsledkem však je, že o peníze na bydlení mohou přijít i ti, kteří už tam žijí, pokud jim končí nájemní smlouva a zakládají novou.
Bodyová se nastěhovala do paneláku v Nových Ervěnicích minulý týden v sobotu, předtím žila dlouhé roky v Anglii.
I Bodyová spoléhala, že doplatek na bydlení dostane. Když se přistěhovala zpět z Anglie, žila krátce v Chomutově na sídlišti Kamenná. Tam na něj nárok měla. „A víte, kolik mi vyměřili? Jen 600 korun, protože jsem měla malý byt, málo metrů, jen třicet devět,“svěřuje se.
V Jirkově si proto pronajala větší, dvoupokojový byt, do kterého se v sobotu nastěhovala.
Spočítala si, že na nájemné by jí stát měl na doplatku přispět alespoň trojnásobně.
„Co teď budu dělat, když nedostanu ani korunu? Jak uživím děti?“lamentovala včera, když nesla po rozbahněné cestě přes dvůr do nového bytu koště, lopatku a krabici s hračkami.
Její sousedka je na tom podobně. Dosud pobírala doplatek na bydlení ve výši 1 300 korun k příspěvku na bydlení ve výši 4 700 korun.
I když v jirkovských Nových Ervěnicích žije už roky, ani ona nedostane od prosince zmiňovaných třináct set. S majitelem bytu má – jako drtivá většina místních – smlouvu na pronájem bytu jen na dobu určitou.
V prosinci jí tak končí a dostane smlouvu novou. Na další rok. „Otázkou bude, jak budou úřady takovou smlouvu posuzovat a v čem se bude oproti původní lišit,“vysvětluje právník Jan Hromek.
Situace i této obyvatelky je podobná. Ani ona a její tři děti nevědí, co bude dál. Na nájemné bez pomoci státu nemá.
„Je to šílený. My žereme celý měsíc mouku a lidi z radnice jezdí v nových autech a mají kozačky od Bati,“hněvá se.
Nové opatření měst je už několikátý pokus, kdy se obce snaží marně bojovat s nárůstem problémových lokalit a ubytoven, které vydělávají na sociálně slabých.
Už před dvěma lety hrozila podobná situace tisícům lidí. Pozměňovacím návrhem se upravil zákon tak, že s výplatou doplatku na bydlení musela dát souhlas obec. Tehdy ale hrozilo, že značná část chudých lidí skončí na ulici, a ministerstvo vnitra proto vyložilo zákon jinak.
Souhlas obce byl pro výplatu dávek pouze nezávazný. I toto nové opatření radnic teď chce u Ústavního soudu napadnout skupina senátorů.