Straka? Koroptev? Vybíráme českého národního ptáka
Velká Británie má červenku, Francie galského kohouta (jinými slovy kura bankivského), Švédsko kosa, Rakousko vlaštovku, Maďarsko raroha – a podobně bych mohl pokračovat. Spousta států má mezi svými národními symboly ptáky. Někdy jsou součástí historie či kultury dané země, jindy bývají zvoleni pro svou výjimečnost nebo vzhled. Mohou být buď potvrzeni vládou či parlamentem, anebo vybráni jen neoficiálně na základě ankety.
Národní pták se na sociálních sítích nějaký ten týden hledá také u nás. Zpočátku se podle průběžných výsledků hlasování zdálo, že by se českým národním ptákem mohla stát buď straka zlodějka, nebo sojka bonzačka, ale dnes už to vypadá přece jen trochu jinak. Sojka je sice druhá, zato straka až dvacátá. Momentálně se na prvním místě nachází sýkora modřinka.
V první desítce jsou nicméně počty hlasů celkem rovnoměrně odstupňované, a tak se jeví pravděpodobné, že ani ve výběru národního ptáka se u nás jednoznačnější shody dosáhnout nepodaří. Nemáme zkrátka druh, který by posbíral třetinu všech hlasů jako ve Velké Británii červenka. Ta se potvrdila jako skutečný fenomén: druhá sova pálená a třetí kos posbírali dohromady méně hlasů než ona. Její popularita je ve Spojeném království neodmyslitelně spojena s kouzlem zimy a Vánoc, kdy se z živých plotů nese krajinou její melancholický zpěv. Proto také bývala hlavním motivem vánočních a novoročních přání, což sice do jisté míry platilo i na kontinentu, ovšem pouze v Británii začali červeně oblečeným pošťákům roznášejícím tato přání říkat robin, tedy červenka.
Možná se mýlím, ale mám dojem, že u nás se spíše než červenka na vánočních a novoročních přáních objevovala skupinka koroptví krčících se ve sněhu. Dnes je u nás koroptev již vzácná, ale přesto – nebo spíše právě proto – by si jako symbol naší krajiny zasloužila být i mezi favority na českého národního opeřence. K mé lítosti je však zatím až na 24. místě. A ještě o stupínek hůř je na tom další můj kandidát – skřivan polní. Ten je také spojen s představou tradiční české krajiny, a navíc v jeho prospěch hovoří moc hezký zpěv.
Takže za mne buď koroptev, nebo skřivan. A pokud chcete namítnout, že zvolený druh by měl odrážet národní povahu, tak připomínám, že koroptev je ustrašená a skřivánek si musí vrznout, i kdyby měl zmrznout.