Česká naděje číslo jedna
Další závod, další triumf! Nad únavou, nad mlhou i soupeřkami. Z Ester Ledecké se stává eso olympijské výpravy pro Jižní Koreu.
Miroslav Němý reportér MF DNES v Cortině d'Ampezzo
mlhy husté tak, že jste v jeden moment pomalu neviděli ani na sousedovu čepici, vystoupil další úspěch dívky, která se rychle přibližuje roli hlavní hvězdy českého týmu pro Pchjongčchang 2018. Dva dny, dvě výhry. Ta druhá poté, co byla nevyspalá, unavená. Co přes štíty nad slavnou Cortinu d’Ampezzo putovala mlžná mračna. V nich zvládla semifinále o pouhé čtyři setiny – ale zvládla. Ona toho vůbec zvládá dost. Po čtvrtečním přejezdu z Carezzy se necítila dobře a spala pár hodin – zrovna ona, která má za obvyklou dávku desítku. „Zkrátili jsme rozcvičku a první jízdu měla těžší, protože nebyla rozhýbaná, jak je zvyklá. Ale zvládla to v pohodě,“líčil její fyzioterapeut Jakub Marek. „Nebyla si tak jistá, ale i když je slabší, je na úrovni ostatních.“Tak výstižné. Zkraje olympijské sezony si sportovní úkaz jménem Ester skutečně jezdila vlastní soutěž.
Dva triumfy za sebou jsou těžko náhoda, zvlášť pokud jsou podpořeny i dvěma vítězstvími v kvalifikacích. Vyhrát závody Světového poháru? V biatlonu zatím jen sen, Martinu Sáblíkovou limitují záda, Eva Samková pauzíruje kvůli zranění ramena, zato Ledecká se s tím – na rozdíl od jejího precizního servismana Petra Kouřila – nijak zvlášť nemaže.
Co se mnohým zdálo jako snílkovský projekt, jí nyní dodává větší sílu. Na lyžích už se blíží nejlepším. Prodírá se brutální konkurencí, závody trvají mnohem déle, navíc na strmějších, běžnému smrtelníkovi vyloženě výhrůžných svazích.
Snowboardovými měřítky se takový kopec nacházel i v Carezze, Ledecká ovšem vyprávěla: „Po Söldenu mi všechno přijde jako totální placka.“Právě v Rakousku na tomhle pro ženy snad nejtěžším závodu začala sezonu a takové „cvičiště“ji psychicky ještě vyztužilo.
Do svých snowboardových disciplín (tou nejlepší je dvakrát vítězný obří slalom) i díky tomu přinesla ryzí profesionalismus.
„Mám kliku, že mám kolem sebe tým, jemuž věřím a fakt ví, co má dělat,“líčí. „Uvědomuju si, co všechno to obnáší. Jakmile přijedu, vezmou mi prkno, někdo jiný mi přinese oblečení a já se můžu koncentrovat jen na jízdu. To je úžasné, moje obrovská výhoda.“
Velké tréninkové dávky a lyžemi zocelená víra ve vlastní síly zařídily, že dvě po sobě jdoucí prvenství získala po pouhých třech dnech tréninku na prkně. Tak se chová favoritka, hegemonka.
Jistě nebudou všechny dny takhle povedené. V sobotu večer se v Cortině jede slalom, dynamičtější z disciplín – další nápověda, kdo, kdy a v čem je (ne)schopný ji překonat.
Olympijským měřítkem se pak jako úkol z nejdůležitějších jeví to, aby do Pchjongčchangu vyrazila v plné síle. „Je toho na ni dost. Je měsíc a půl v zápřahu a s přeletem to pro ni není jednoduché,“říká Marek – před dvěma týdny Ledecká závodila na lyžích v Kanadě, minulý týden ve Svatém Mořici, nyní v Dolomitech.
Konkurence ale cítí, že výhry se nikdy neomrzí; zvlášť ne dívce, pro niž je sport smysl života.
Pro olympijské vyhlídky to zní slibně.