PAVEL VÁCLAVÍK, Spa hotel Lanterna

U nás na Valašsku se v domácnostech stále udržuje řada tradic vycházejících z toho, že tento kraj býval chudý a kuchařky se snažily v maximální míře zužitkovat to, co se urodilo. Běžně se například do salátu přidávalo a dodnes někde dává pro odlehčení jablko bez slupky nakrájené na kostky. U nás doma se zase přidávaly fazole. Můj tatínek míval v salátu rád na kostky nakrájenou opečenou klobásu, protože „když už musí hospodář jíst rybu, tak ať aspoň v salátu je pořádné maso“. Já sám vyznávám lehčí typ salátu, doma do něj fazoli ani klobásu nepoužíváme, jen rohlíčkové brambory, kořenovou zeleninu, kyselou okurku, hrášek, vajíčko a majonézu. Tu si připravuji svou vlastní, domácí. Oproti té kupované má jen jedinou nevýhodu – má kratší trvanlivost, takže se salát musí sníst do druhého dne.

MOJE TIPY:

– Aby byly všechny kousky brambor v salátu stejně měkké, je důležité vybírat přibližně stejné velikosti. Pokud je nemáte, napíchejte větší brambory párátkem. Tím se do nich dostane voda a díky tomu budou uvnitř dostatečně měkké. – Já osobně při přípravě salátu jako první krájím cibuli. Osolím ji, a než připravím další ingredience, cibule díky soli mezitím změkne a v salátu pak tolik „nekřupe“. – Zeleninu (v mém případě mrkev, petržel, celer a fazolové lusky) uvařím doměkka, nakrájím na kostičky a zlehka osmahnu na másle

(2–3 minuty). Zelenina má pak jemnější chuť.