Jaké bude počasí na Vánoce
Na Štědrý večer hvězdičky – ponesou vajíčka slepičky, zní jedna lidová modrost vztahující se ke konci roku. Nejen milovníci vajíček se přitom budou příští dva týdny třást, jaké bude počasí. Sněhovými vločkami napěchovaný mrak totiž může způsobit v nadcházejícím roce katastrofu na poli i v domě.
Meteorologové naopak ve své měsíční předpovědi žádná dramata neočekávají. Teploty se budou pohybovat okolo nuly, přičemž v noci těsně pod ní a ve dne kousek nad ní.
Zvlášť chladno má být dneska, zítra a ve středu, poté se mírně oteplí, uvádí Český hydrometeorologický ústav. Tento týden bude rovněž nejbohatší na srážky, i když budou pouze lehce nadprůměrné. A to koncem roku znamená skromných 19 milimetrů na celý týden.
Oteplí se, ne však na dlouho
Nejteplejším týdnem má být v období od 18. prosince do 14. ledna ten, který přijde hned po Štědrém dni, přičemž na svátek Adama a Evy může být až plus pět stupňů. A zmíněný týden je zásadní i z pohledu pranostik.
Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší. Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích. A jestliže vítr o vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje. Podle meteorologů bude oblačno, teploty do dvou stupňů nad nulou a bude padat déšť se sněhem.
Podobně důležité je pro budoucnost druhý svátek vánoční. Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce. Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.
Naprosto nejnapínavější však bude 28. prosinec, svátek Mláďátek. Když se totiž na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let, a když večer, mrou starci. K výskytu sněhových přeháněk toho dne se zatím meteorologové nevyjádřili.
Průměrné počasí bude pokračovat i v novém roce. Srážky – ať už sněhové, nebo dešťové – se mají pohybovat v rozmezí 10 až 15 milimetrů týdně. Celkem by za měsíc mělo napršet či nasněžit 43 milimetrů vody v tom či onom skupenství.
Největší srážky meteorologové naměřili v roce 1986, kdy za měsíc napadlo 110 milimetrů. Naopak v roce 1972 byly Vánoce bez deště i bez sněžení, neboť za sledovaný měsíc spadly pouhé dva milimetry srážek.
Průměrná teplota pro období od 18. prosince do 14. ledna, kdy má svůj den svatý Hilarius, činí podle hydrometeorologického ústavu minus 1,3 stupně. A je průměrná rovněž v dlouhodobém pohledu – nejchladnější byl rok 1962, kdy v daném období průměrná teplota dosáhla minus 7,6 stupně, zatímco nejtepleji bylo před jedenácti lety, a to 3,5 stupně Celsia. Poslední den období sledovaného meteorology nicméně zároveň dává naději těm, kdo mají rádi sníh a věří pranostikám. Kdysi se totiž říkalo: „Svatý Hilarius – vyndej saně, schovej vůz!“(red)