Rozhovor s premiérem o imigraci
Premiér Andrej Babiš si dal jako svůj hlavní úkol v evropské politice překonat rozdělení Unie kvótami. Kompromis chce hledat také s pomocí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Byl jste ve čtvrtek a v pátek tady v Bruselu poprvé v roli premiéra na důležitém summitu Evropské rady. Jaký nejpodstatnější poznatek jste si z něj odnesl?
Nejpodstatnější je zjištění, že jsme otázku Evropské unie dlouhodobě podceňovali. Od vstupu do Evropské unie jsme to brali tak, že to je nějaké dobré bydlo pro odložené politiky a že to jsou hlavně fondy. Podcenili jsme ale naši aktivitu, kterou je v Unii třeba vyvíjet, což mělo vliv na naši pozici uvnitř EU. Musíme si tam vybudovat vztahy na té nejvyšší úrovni, získávat spojence, protože jenom tak dokážeme prosadit v Unii naše zájmy.
Co jste se na tomto summitu Evropské rady pokusil prosadit vy? Co bylo nejdůležitější téma?
Bylo to samozřejmě téma migrace, téma, přístup k němuž stále rozděluje Evropu. Skvělé bylo, že předseda Evropské rady Donald Tusk řekl k migraci to, co řekl (označil povinné kvóty na přerozdělování běženců za neefektivní a rozdělující Evropu – pozn. red.), a stal se fakticky naším spojencem. Sklidil za to samozřejmě velkou kritiku, jak od Evropské komise, tak od šéfů některých vlád.
Vy jste se s Donaldem Tuskem sešel ještě před summitem. Jaké to bylo setkání?
My jsme se viděli poprvé a myslím, že jsme si velice dobře porozuměli. Je dobře, že nyní tam je na takovém postu člověk, který má na kvóty stejný názor jako čtyři země, které nejvíce bojují proti kvótám, což jsme my, Slováci, Maďaři a také Polsko.
Nezabýváme se kvótami až příliš? V evropské agendě jiných zemí jsou témata, jež pokládají za podstatnější než hypotetické přijetí v našem případě pár tisíc žadatelů o azyl. Unie se už shoduje, že musíme bránit hranice před nelegální migrací a pomáhat jen skutečným běžencům...
Ale kde v té dnešní migrační vlně jsou ti váleční uprchlíci? Já jsem je v té Itálii neviděl. Devadesát procent migrantů jsou dnes lidé, kteří zaplatili pašerácké mafii nemalé peníze. To nejsou lidé prchající před válkou nebo hladem. Na tom summitu nikdo kromě mě neřekl, že máme především aktivně bojovat proti pašerácké mafii. Protože je to právě pašerácká mafie, která organizuje migraci do Evropy a vydělala na tom miliardy eur. A o tom nikdo nechce mluvit.
Na druhé straně připouštíte, že je rozdíl mezi uprchlíky ze Sýrie a nedávnou vlnou do Itálie?
Ano, mezi nimi je velký rozdíl, to bylo něco jiného, než co se děje teď. Mezi lidmi přicházejícími „balkánskou cestou“byl skutečně větší podíl lidí, kteří prchali ze Sýrie před válkou. Visegrádská čtyřka na summitu věnovala Itálii, které se už podařilo omezit nelegální migraci do země, v přepočtu skoro miliardu korun na výcvik policistů a pohraničníků v Libyi. Může to pomoci v boji s pašeráky migrantů? Ano, ty peníze půjdou do italského fondu na Libyi. Italové mají jako jediní dohodu s libyjskou vládou o boji proti pašerákům lidí. Podařilo se sice snížit počty migrantů, což si na summitu mnozí pochvalovali. Ale na druhé straně se bere jako normální, že do Evropské unie stále přichází množství nelegálních migrantů a my máme povinnost se o ně postarat. To já tak nevidím.
Kdyby se nejen Itálie, ale celá Evropská unie rozhodla ke společné vojenské či policejní akci s cílem zastavit pašování lidí v Africe, měli by se toho čeští policisté a vojáci účastnit?
My máme své vojáky v současnosti v Mali, posíláme naše experty a policisty na Balkán. Na summitu jsme podepsali dohodu PESCO (o prohloubení obranné vojenské
spolupráce zemí EU – pozn. red.), což je pozitivní, protože armády členských zemí Unie mohou konečně dělat společné operace. Pokud by došlo k dohodě na společné operaci sil EU proti pašerákům migrantů v Africe, tak bychom měli být solidární a měli bychom se toho účastnit.
A jaký je váš dojem z debaty o kvótách na migranty? Mohou být příští rok opět přijaty?
Byla to někdy velmi tvrdá debata, dokonce tam od jednoho premiéra zaznělo, že když to nepřijmeme, že nás zase přehlasují. Musíme se připravit na všechno.
Pro vás byl bruselský summit takový seznamovací. S kým jste si na něm popovídal nejvíce?
Já jsem se už před tímto summitem znal s více než desítkou premiérů, teď jsem se seznámil s dalšími, vyměnili jsme si mobily a navázali kontakty. Musíme si jako Česko stanovit strategii a od počátku toho přicházejícího roku na tom začít pracovat a získávat na naši stranu spojence a přesvědčovat členské státy, aby pochopily naši situaci a akceptovaly to. A abychom se dohodli na kompromisu.
Takže se asi nesoustředíte jen na Visegrád?
Určitě ne. Například v naší skupině ALDE (frakce evropských liberálů, které je ANO členem) je sedm premiérů. Znám se dobře s premiérem Nizozemska, premiér Lucemburska se chová také velmi přátelsky, podobně slovinský nebo bulharský premiér. Velice fajn byl i ministerský předseda Portugalska, znám se už roky s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, s kterým jsme diskutovali a měl by do konce června přijet na návštěvu. Veliké naděje vkládám do nové rakouské vlády, která teď vznikla a kde oba koaliční partneři mluví o zastavení ilegální migrace.
Tento týden bude Unie řešit důležitý problém, a to spuštění článku 7 za nedodržování demokracie a právního státu, což může skončit až odebráním hlasovacích práv Polsku. Německo a Francie už řekly, že to podpoří. Podpoří to i Česko?
Budeme i o tom jednat na pondělním zasedání vlády. Tam se bude probírat i celý summit Evropské rady, z něhož vyplynulo mnoho úkolů pro ministerstva. Já chci udělat inventuru našich vztahů vůči Evropské komisi. I proto, že bych v lednu či v únoru měl dostat termín u pana Jeana-Clauda Junckera a chtěl bych se setkat i s některými komisaři – pokud to bude potřeba.
Je vaše účast na summitu i to, jak energicky jste se ujal unijních témat, signálem, že otázka Evropské unie bude prioritně vaší premiérskou agendou?
Určitě to bude jedna z mých priorit, ale s ministerstvem zahraničí si rozdělíme role a i po dalších ministrech budu chtít, aby jezdili do Bruselu, jezdili na evropské rady, chodili za eurokomisaři, protože je to důležité. Je také třeba se snažit, aby na co nejvíce místech v Bruselu byli čeští úředníci, kterých je tam dnes příliš málo. Půjde brzy i o peníze z nového unijního rozpočtu, které by měly být účelně směrovány tam, kde je Česká republika skutečně potřebuje.
Jsme v Evropské unii, máme z toho plno výhod a já se chci EU věnovat a považuji to i pro sebe samotného za velkou výzvu. A věřím, že se nám nějakým kompromisem, například s podporou francouzského prezidenta Macrona, který by i tím mohl vstoupit do historie, podaří překonat ono kvótami vzniklé nové rozdělení Unie na východ a západ.