Středověký advent byl bez ozdob a sladkostí

Na otázky ohledně Vánoc ve středověku odpovídala kurátorka historických sbírek Muzea hl. m. Prahy Jana Bělová.

Odkdy začali lidé ve středověku slavit advent?

Advent okolo 6. století začínal dokonce na svatého Martina 11. listopadu. Později se ustálil na čtyřech týdnech. Letos je dokonce advent nejkratší za posledních jedenáct let, protože poslední adventní neděle připadá na Štědrý den.

Co o Vánocích bylo zvykem?

První popis štědrovečerních zvyků v Čechách je až z druhé poloviny 14. století. Popsal je benediktýnský mnich Jan z Holešova. Podle něj se dovídáme, že s křesťanským svátkem byly spojené i různé pohanské zvyky. Lidé například rádi věštili z jablka nebo ze svící.

Jaké měli další zvyky?

Oblíbenou činností byla koleda. Lidé obcházeli lepší domy a za zpěvu koled žebrali o almužnu. Naše nejstarší koleda je původně husitská píseň Narodil se Kristus pán, o které je zmínka v roce 1420.

Zdobili si lidé na Vánoce domy?

Nejnazdobenější býval jen stůl. Stromeček, jmelí a většina dalších zvyků, které známe dnes, pochází až z 19. století. Ale měli betlém. První zmínka o něm u nás je z roku 1562. Byl vystaven v kostele sv. Klimenta v Praze. Zásluhy na tom měl řád jezuitů. Nejdříve byly jen v kostelích, ale podle císaře Josefa II. byly betlémy nedůstojné dětské hračky, a tak je nechal na konci 18. století z kostelů vykázat. Lidé si je však už natolik oblíbili, že je začali stavět doma.

A čím se obdarovávali?

Dárky se dříve moc nedávaly. Lidé toho moc nevlastnili a hračky skoro nebyly. Dary měly podobu hlavně vonných bylin, voňavek a koření. Také bylo zvykem obdarovat chudé, nemocné i studenty drobnou mincí. Tak si zajistili štěstí.

Jak vypadala sváteční večeře?

Chuť středověké kuchyně je hlavně kyselá. Sladkého si moc neužili, protože cukru bylo málo a sladilo se především medem, který byl ale drahý. Vánočka byl vlastně bílý chleba.