„Mrtvý“muž v ledu

Jedenasedmdesátiletý Gustav Napravil letos podstoupil operaci, při které byl technicky mrtvý. Lékaři zchladili jeho tělo a mozek na osmnáct stupňů. Potřebovali na dvacet minut zastavit krevní oběh, aby mohli z plicní tepny odstranit krevní sraženinu. Na tu dobu přestaly pracovat i jeho plíce, srdce a mozek. Krev za něj okysličovaly přístroje.

Přitom když se pan Napravil po sedmihodinové operaci probral, ani nevěděl, jestli už ji má za sebou. Ptal se sestřiček, zda už je po všem. „Cítil jsem se úplně normálně. Jediné, co bylo zvláštní, že jsem byl úplně celý bílý,“vzpomíná.

Gustav Napravil trpěl už osm let plicní hypertenzí, kdy vysoký krevní tlak v plicích neustále zvětšuje srdeční komoru. Jenže do plicní tepny se dostala krevní sraženina z žilního systému, která srostla s vnitřní částí tepny ve vazivovou tkáň.

Nemoc u většiny lidí začíná po překonané plicní embolii, ale může vzniknout i docela nenápadně. „Už před několika lety jsem se začal hodně zadýchávat. Nejprve jsem si myslel, že je to tím, jak člověk stárne,“říká Gustav Napravil.

Zpočátku zkoušel problém rozchodit. „Říkal jsem si, že pokud budu více trénovat, chodit do schodů a na delší procházky, tak problém zmizí,“vzpomíná.

Pak v pražském IKEM Gustavovi sdělili, že neustálý tlak plic zvětšuje srdeční komoru. A ohrožuje jeho život. Krevní tlak v plicnici měl téměř čtyřikrát vyšší než zdravý člověk. Ačkoliv celá operace trvá sedm hodin, lékaři mají jen dvacet minut na to, aby krevní sraženinu z plicní tepny odstranili. „V tu dobu pacientovi nefunguje ani srdce, ani plíce, ani mozek, ani žádný jiný orgán,“říká přednosta II. chirurgické kliniky VFN v Praze Jaroslav Lindner.

Podchlazení člověka je nutné k tomu, aby lékaři mohli zastavit krevní tok a zprůchodnit plicní tepny. A podchlazení na 17 až 20 stupňů je pro mozek bezpečné na dobu do 20 minut .

Naředěná krev

Pacient se na tento extrémní stav nijak fyzicky nepřipravoval. Zchlazení proběhlo tak, že lékaři panu Napravilovi vyvedli krev do mimotělního oběhu – hadičky nasají krev do speciálních přístrojů, které ji okysličují a krev ochlazují.

Postupně tak klesla teplota celého těla. „Na konci operace jsme naopak teplou vodou ve výměníku tepla ohřáli pacientovu krev. Ta pak ohřála tělo a mozek,“říká profesor Lindner, který dodnes operoval už 314 pacientů s touto nemocí.

Panu Napravilovi museli lékaři při chlazení ředit krev náhradním roztokem, aby se zachovalo prokrvení tkání. „S klesající teplotou se musí krev ředit, aby mohla dobře protékat a neporušilo se prokrvení tkání a orgánů,“vysvětluje lékař.

Už druhý den po operaci byl pan Napravil na běžném oddělení. Je šťastný, že se mohl zase vrátit do každodenního života, chodí na procházky se psem a občas hraje golf. Bez operace by měl přitom jen 10procentní šanci, že se dožije dalších pěti let.