Vánoční strom republiky na mušce totalit
Velký vánoční strom zdobí prakticky každé náměstí v Česku. Často u něj stojí i kasička projektu na pomoc potřebným. Jak ale tato originální tradice vznikla? Na počátku Vánočních stromů republiky přitom stál skutečný vánoční zázrak.
Spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek se dva dny před Vánoci v roce 1919 vydal na procházku do odlehlého kouta lesů u Bílovic nedaleko Brna. Podle legendy chtěli uříznout s přáteli jedličku pro kamaráda. Hluboko v lese, stranou od hlavní cesty zaslechli podivný nářek.
Pod stromem našli roční holčičku, odloženou tak, aby ji nikdo nenašel. Zachráněné děvčátko bylo dopraveno do nemocnice s podezřením na zápal plic. Matka holčičky se sama později přihlásila polici. Dítě odložila, protože se ocitla v existenční tísni. Malou Lidušku si adoptovali manželé z Brna.
Těsnohlídek se rozhodl, že udělá všechno proto, aby se nic takového už žádnému dítěti nestalo.
Spojil se s organizací Péče o mládež a snad podle dánského vzoru se v roce 1924 rozzářil na brněnském náměstí Svobody první charitativní Vánoční strom republiky spojený se sbírkou pro děti. O rok později se ke sbírce přidala také Praha, Bratislava a další města po celém Československu.
Význam vánoční sbírky vzrostl na počátku 30. let, kdy i do Československa dorazila hospodářská krize.
Vánoční stromy republiky se staly tradicí, kterou pak následující politické režimy třikrát zrušily. Poprvé se nerozsvítily v roce 1939 po vzniku protektorátu. Nebylo totiž žádoucí, aby se připomínaly tradice masarykovské republiky. Vyzdobené stromy s pokladničkou se nakrátko vrátily po 2. světové válce. Pak ale tradice narazila na ideologii.
První republiku líčil komunistický režim jako stát buržoazních vykořisťovatelů, kteří utlačovali dělníky. Do takového obrazu se sbírky pro potřebné děti příliš nehodily.
Navíc, žádné takové děti v socialistickém Československu podle oficiální propagandy nebyly. O všechny obyvatele lidově demokratického státu bylo podle ní dobře postaráno.
V prosinci 1948 podle historika Petra Koury stromy ještě stály, o rok později už Marta Gottwaldová naznačila, že jich nebude potřeba.
„Výtěžek letošních sbírek nebude odevzdán do nastavených rukou chudáků, bude věnován na zlepšení výbavy dětských útulků, jeslí, školek a podobných ústavů, kam docházejí děti pracujících matek a otců, kteří neznají nezaměstnanost. Vánoční strom republiky letos poprvé nežebrá,“prohlásila tehdy prezidentova manželka.
Stromy – už bez pokladniček – se na náměstích objevily ještě dvakrát. Zvyk byl v roce 1953 zrušen úplně. Těsnohlídkem založená tradice opět nakrátko ožila v roce 1968, pod stromy se poprvé vybíralo pro nově vzniklou charitativní organizaci Sdružení SOS vesničky – alternativu k dětským domovům. Do kampaně se zapojila i manželka tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody Irena. A skončila stejně rychle jako projekt SOS vesniček.
Na Pražském hradě se první porevoluční strom se sbírkou ve prospěch obnovených SOS dětských vesniček rozzářil v roce 1992.
Od té doby se v rozsvícení stromu a podpoře sbírky angažovaly první dámy Olga Havlová, Dagmar Havlová, Livia Klausová a Ivana Zemanová.
„Začátkem devadesátých let byla sbírka ohromně úspěšná, v roce 1993 se vybralo neuvěřitelných 1,9 milionů korun. Počet sbírek i organizací pomáhajících dětem od té doby značně narostl, proto jsou výtěžky v posledních letech mnohem skromnější,“říká národní ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová.
Do kasičky pod vánočním stromem na Pražském hradě mohou lidé přispět i nyní, a to až do 6. ledna 2018.