Láska dočasných rodičů Další Vánoce s miminkem

Matěj Ludvík redaktor MF DNES

Osmiměsíčního Ferdu čekají první vánoční svátky v jeho životě. Měl je strávit v kojeneckém ústavu, prožije je ale v láskyplné rodinné atmosféře. A to díky manželům Švecovým, kteří se jako přechodní pěstouni starají už o osmého kojence za posledních pět let.

Radka Švecová se roky živila jako sociální pracovnice, její muž dosud pracuje v IT oblasti a společně mají dva dospělé syny. K práci pěstouna na přechodnou dobu se dostali v době, kdy jim odrostly jejich vlastní děti. „Cítili jsme ještě hodně síly k tomu pomáhat. Měli jsme k dětem vždycky blízko, protože manžel vedl tábory a já jsem s nimi jezdila na ozdravné pobyty,“říká Švecová a dodává, že se o možnosti přechodně se starat o děti bez rodičů dozvěděla jen náhodou z médií. Následovalo definitivní rozhodnutí, odchod z dosavadního zaměstnání a náročné školení, kterým musela ona i manžel projít, než dostali prvního kojence do péče.

Letos bude kolem jejich vánočního stromku v Roztylech opravdu živo. Sejde se celá rodina a jeden z jejich synů dokonce přiveze své dvě malé děti. Společně s nimi tentokrát bude i malý Ferda, o kterého jeho matka po narození neprojevovala zájem a přímo z porodnice putoval letos na jaře ke Švecovým. Mezi hromadou dárků se zítra nějaký najde i pro něj. Co od Ježíška dostane, však Radka Švecová prozradit nechtěla. „To by pak nebylo překvapení, bude to ale stejná věc jako pro podobně starého vnuka,“říká s úsměvem dočasná maminka.

O děti bez rodiny se začali starat přesně před pěti lety. „První děťátko jsme přijali z kojeneckého ústavu na Vánoce v roce 2012. Pamatuji si, že to pro nás byla velká změna. Po tolika letech bylo u nás doma zase miminko,“vypráví paní Švecová a dodává, že právě ti nejmenší nejvíce potřebují pocítit rodinnou péči a blízkost jedné osoby.

Tři holky a pět kluků

Dosud už tímto způsobem vychovávali tři holčičky a nyní mají již pátého chlapečka. „Jejich práci považujeme za velmi důležitou a jsme rádi, že takový institut může vůbec fungovat. Čas, po který jsou děti u přechodných pěstounů, by jinak musely trávit v nějakém ústavním zařízení,“upozorňuje Zdeněk Soudný, ředitel společnosti Dobrá rodina věnující se dětem, které nemohou vyrůstat s vlastními rodiči.

Ferda není chlapcovo skutečné jméno, které mu vybrala jeho biologická matka. To pěstouni kvůli ochraně nikomu nesdělují. Navíc se může ještě změnit, protože adoptivní rodiče mají právo vybrat zcela nové jméno. Zda se tak stane i v případě Ferdy, není ještě jasné. Jeho případ je totiž neobvykle složitý a o jeho budoucnosti soudy prozatím nerozhodly.

Některé kojence měli u sebe Švecovi „jen“tři měsíce, než se děti dostaly do trvalé péče jinam, o jiné se ale starali i téměř celý rok. Jedno dítě následně předali zpátky do biologické rodiny, další do dlouhodobé pěstounské péče a pět miminek putovalo k adopci. „S osvojiteli jsme stále v kontaktu. Rádi vidíme, jak děti rostou a jak se jim daří. Píšeme si na sociálních sítích, posílají nám fotky, nebo se dokonce zastaví,“pochvaluje si zpětnou vazbu Švecová a přidává příklad z nedávné doby, kdy jedno z dětí i s rodinou za nimi přijelo na víkend ze vzdáleného konce republiky.

Na druhou stranu upozorňuje, že iniciativa pro vzájemný kontakt musí přicházet výhradně z nové rodiny. Sama se nesmí dožadovat žádných informací ani setkání. V kontaktu není pouze s dítětem, které se vrátilo ke své biologické matce. Ta se podle Švecové snaží zapomenout na období, kdy nebyla schopna se o novorozence postarat.

Kromě obvyklých starostí spojených s výchovou musí pěstouni absolvovat i řadu dalších úkonů. Jsou pod dohledem sociálních pracovníků, úředníků magistrátu, osobně dochází k soudům a pravidelně se setkávají i s budoucí rodinou, která si má následně dítě převzít.

Péče o několik kojenců v krátké době po sobě je velmi náročná po fyzické stránce. Složitá je i otázka těsného pouta, které se mezi náhradní matkou a dítětem vytvoří. „Samozřejmě se citově navážu na každé dítě, protože se mu snažíte umožnit co nejlepší začátek života. Ale my si stále uvědomujeme, že jen pomáháme překonat přechodné období, musíme se dopředu na to nastavit. Odměnou nám pak je, když vidíme, že to mezi náhradními rodiči a dítětem skutečně funguje,“říká vyrovnaně Radka Švecová.

Že je jejich poslání v mnoha ohledech složité, potvrzuje také Zdeněk Soudný. „Je to nesmírně náročné i z toho důvodu, že se mění situace ze dne na den. Přechodní pěstouni