Co nás letos čeká v politice
Česko čekají troje volby. Země může mít nového prezidenta i vládu
rezident Miloš Zeman dnes v Lánech poobědvá s premiérem Andrejem Babišem a společně tak zahájí rok, ve kterém tyto dva muže hned první měsíc čeká to nejtěžší. A také rok, který přepíše politickou mapu země.
Čekají nás hned troje volby. Změnit se může prezident, určitě se změní obsazení radnic i Senátu a vedení několika parlamentních stran, dost pravděpodobné také je, že Česko bude mít novou vládu.
Navíc nás čeká i symbolicky významný rok – na 28. října stát chystá obří oslavy 100 let od vzniku republiky.
Ale popořadě. Hned příští týden, ve středu 10. ledna, Babišova vláda požádá o důvěru Sněmovny.
Už teď je skoro jisté, že neuspěje. Byť poslance bude přímo na místě přesvědčovat i prezident Zeman.
Pro hlavu státu půjde o jedno z posledních veřejných vystoupení před prezidentskou volbou.
Její první kolo začíná v pátek 12. ledna a Zeman do něj jde jako jasný favorit.
I když nadpoloviční počet hlasů, který by si lidé ze Zemanova okolí přáli, protože by se tak nekonalo už žádné druhé kolo, současná hlava státu získá těžko.
Právě ve druhém kole o čtrnáct dní později čeká Zemana mnohem těžší práce. Jeho protivníkovi „stačí“přesvědčit veřejnost, že bude jiný než současný prezident.
Ať už to však dopadne jakkoli, Zeman bude formálně hlavou státu ještě po zbytek ledna a celý únor. Mandát mu vyprší 8. března.
A to je zajímavá informace zejména pro Babiše, kterému už Zeman přislíbil podporu i při očekávaném druhém pokusu o sestavení vlády.
Pokud tak Babiš ve Sněmovně 10. ledna neuspěje, bude mít Zeman dost času jmenovat ho premiérem i podruhé. A v tu chvíli začnou ty nejdůležitější politické šachy.
Druhé námluvy
Zatímco napoprvé se s Babišem o společné vládě byli ochotni bavit jen komunisté a SPD, se kterými ale zase nechtěl vládnout Babiš, napodruhé už je možností mnohem víc.
K sestavení pravicové vlády může Babiš zkusit oslovit ODS, která se jednání nebrání, i když zatím stále tvrdí, že do koalice nechce.
Vstřícná je pro druhý pokus sociální demokracie, která však nemá k uzavření koalice dostatek poslanců.
A navíc si po volebním debaklu z loňského října nejdřív musí udělat sama pořádek v tom, jak se bude chtít v následujících letech profilovat. Sjezd, na kterém si zvolí nové vedení, ji čeká 18. února.
Do čela strany se přitom nikdo nehrne. Největším favoritem na předsedu – byť ani ten si svoji kandidaturou zatím není úplně jistý – je bývalý sněmovní šéf Jan Hamáček.
Na něm by pak bylo zvážení, zda jít do koalice s Babišem a najít třetího partnera.
Jenže ten se zatím nehlásí. Respektive zatím se nehlásí nikdo, s kým by zároveň chtěl jít do společné vlády i Babiš.
Nebo by sociální demokraté mohli Babišovu vládu jen podpořit.
Čím dál častěji totiž v kuloárech zaznívá varianta vlády hnutí ANO, kterou by tolerovaly ČSSD s KSČM.
Pro obě strany může být totiž Babišova vláda menší zlo než případné předčasné volby, kterými šéf ANO pohrozil, pokud by vládu nesestavil ani napodruhé.
Rudá klika
Také komunisty čeká letos mimořádný sjezd, v dubnu by mělo skončit vedení v čele s Vojtěchem Filipem.
O nejvyšší post by se měl ucházet Josef Skála, který dlouhodobě kritizuje, že strana působí unaveně a má razit mnohem ostřejší komunistickou politiku.
Někdejší svazácký představitel Skála v minulosti mimo jiné zpochybnil pravost podpisu funkcionáře bývalé KSČ Vasila Biľaka na „zvacím dopisu“, po kterém do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy.
A právě letos 21. srpna si připomeneme 50 let od této události.
Ale ani na podzim politické dění neutichne, v říjnu se konají komunální a senátní volby.
V prvních bude hnutí ANO obhajovat svoje vedoucí pozice v největších městech – Praze, Brně a Ostravě.
V Senátu čeká obtížný úkol sociální demokraty, kteří budou bojovat o udržení svého početného klubu. Z celkem 25 křesel jich ČSSD bude obhajovat 13, zatímco hnutí ANO neobhajuje žádné.
Změnit se může prezident, určitě se změní obsazení radnic i Senátu a vedení několika parlamentních stran.