Dlouhé čekání na pohotovosti? Už ne, slibuje radní
Lékaři nabídnou lepší ordinační hodiny a doba čekání na pohotovostech se zkrátí, říká v rozhovoru o problémech pražského zdravotnictví radní Radek Lacko.
Petra Hátlová spolupracovnice MF DNES
Praktický lékař si na konci týdne pověsí na dveře cedulku, že neordinuje, a jeho pacienti se pak sejdou na pohotovosti, kde čekají několik hodin. Podle magistrátního radního pro zdravotnictví Radka Lacka (ANO) se Pražané s těmito nedostatky pražského zdravotnictví brzy už nebudou setkávat. „Problém s ordinačními hodinami se intenzivně řeší právě na základě naší iniciativy,“říká Lacko.
Pražané často kritizují nedostatečnou ordinační dobu soukromých ordinací. Co s tím jako radní pro zdravotnictví uděláte?
Magistrát nemá možnost provozní dobu ordinací soukromých lékařů přímo ovlivnit, město není zřizovatel ani provozovatel soukromých praxí. Tuto otázku jsem nicméně otevřel a začal jednat s pojišťovnami – právě ony mají pravomoci učinit konkrétní kroky k nápravě. Výsledkem jednání by mělo být narovnání ordinační doby praktiků i ambulantních specialistů, tak aby uspokojila poptávku pacientů.
Stížnosti jsou i na pohotovosti, konkrétně na to, že lidé na pohotovostech dlouho čekají, mnohdy jde o hodiny…
V Praze je systém nastaven tak, že jsou lékařské pohotovostní služby v areálech nemocnic, kde je možné zajistit návaznou péči specialistů, pokud to stav pacienta vyžaduje. Což u pohotovostí umístěných někde v sídlištním paneláku, jak tomu bylo v minulosti, nejde. Tento systém funguje a osvědčil se tak, že ho od nás přebírá i Středočeský kraj.
Ale lidem nevadí, že jedou do nemocnice, ale to, že v ní dlouho čekají…
Nejčastější námitky jsou k délce čekání během svátků a to částečně souvisí s tím, o čem jsme se již bavili. Běžnou praxí bylo, že pokud svátek připadl doprostřed týdne, tak lékaři neordinovali v den svátku ani dny okolo a prodloužili si tím víkend. Pokud to tak udělali všichni, bez zajištění zástupu, museli nemocní na pohotovost do nemocnice. A hodiny čekali. Dnes by měl být systém nastaven tak, že pojišťovny po dohodě s praktiky a soukromými specialisty budou mít předem nahlášené ordinace, kde lékaři v tyto kritické dny budou ordinovat. A k těm nemocní mohou jít. Efekt bude dvojí: lidé nebudou muset čekat v nemocnici, protože půjdou do ordinace, která bude mít otevřeno, a zároveň se tím zkrátí čekání pro nemocné, kteří jinam než do nemocnice z nějakého důvodu nemohou jít.
A bude to fungovat?
Mělo by. Navíc, do pohotovostí jsme prostřednictvím dotací dali hodně peněz. Ty šly třeba na vybavení, tak aby i na pohotovostech lékaři pracovali s moderními technologiemi. Aby byli přes počítač propojeni s nemocnicí a podobně. Krom toho jsme nabídli nemocnicím byty pro mimopražské lékaře a zdravotní sestry, kteří jsou ochotni na pohotovostech sloužit. Takže i pohotovosti by měly mít dostatek personálu, což se na délce čekání a kvalitě služeb také odrazí.
Záchranná služba v minulosti opakovaně upozorňovala, že nemocnice někdy odmítají přijmout pacienty, které k nim záchranka veze. Jak je to nyní?
Po změně vedení záchranné služby tento problém není. Záchranná služba je jakousi výkladní skříní pražského zdravotnictví a já doufám, že tak tomu i nadále zůstane. I proto se snažíme záchranářům vyjít vstříc s novým sídlem a jeho vybavením na Palmovce.
Kdy by se záchranka na Palmovku mohla stěhovat?
Já věřím, že částečně v roce 2018, stěhování půjde postupně. Náš cíl s pražskou záchrannou službou ale není jen její nové sídlo, ale i navýšení výjezdových míst a navýšení počtu záchranářů. Jde o dlouhodobý koncept, jehož smyslem kromě jiného je i to, aby záchranáři měli možnost se v budoucnu v rámci své praxe pravidelně vzdělávat, cvičit a trénovat. Dnes jsou přetížení a na další vzdělávání nemají příliš prostor.
Dříve se hodně mluvilo o tom, že by Nemocnice Na Bulovce měla být městskou nemocnicí…
Nemocnice Na Bulovce je takový prapodivný kočkopes, kdy provozovatel je stát a magistrát vlastní dvě třetiny nemovitostí, což přineslo řadu potíží. Bylo špatně nastavené nájemné a následné investice a podobně. V tuto chvíli je nájemné srovnané a magistrát je připraven do nemocnice investovat. V roce 2018 se začne opravovat budova chirurgie, kde se počítá s investicí kolem 400 milionů korun, opravovat se bude kanalizace, tam počítáme s investicí kolem šedesáti milionů, a plánujeme rekonstrukci čističky odpadních vod za desítky milionů korun.
A počítáte s tím, že by se Bulovka stala městskou nemocnicí?
To zatím není v plánu, ale dá se předpokládat, že dříve či později bude nutné vlastnictví a provozování nemocnice vyřešit a sjednotit. Zda dojde na variantu, že magistrát převezme břímě zřizovatele a nemocnice se tak stane městkou nemocnicí, či se město naopak vzdá svých nemovitostí a přenechá je státu, to odhadnout neumím, obě varianty jsou teoreticky možné. Slavnostním střídáním Hradní stráže a mimořádným otevřením návštěvních místností včera Pražský hrad připomněl výročí 25 let od vzniku České republiky. Na výstavu se přišlo podívat 5 700 návštěvníků. Tradiční polední střídání Hradní stráže u vchodu z Hradčanského náměstí se včera konalo ve slavnostnějším duchu. Na nádvoří přijely motocykly Hradní stráže, Hudba Hradní stráže zahrála v trojnásobném počtu. Ceremoniál byl doplněn o hlášení velitelů staré a nové stráže veliteli slavnostní jednotky, předána byla malá standarta prezidenta republiky a zazněla státní hymna. Lidé mohli navštívit běžně nepřístupné hradní místnosti, otevřené byly zdarma. V takzvaných návštěvních místnostech na třetím hradním nádvoří v minulosti bydlel správce Hradu, jejich současná podoba pochází z období první republiky. Vstup do nich je dnes pro návštěvníky zajištěn takzvaným čestným vstupem pod balkonem. Podle Hradu je určen pro nejvýznamnější oficiální hosty. Zatímco velkou část diváků sledujících střídání Hradní stráže tvořili cizinci, na výstavu zavítali zejména Češi. Na její otevření na nádvoří čekaly desítky až stovky lidí. Prohlédli si například originální slavnostní výtisk Ústavy ČR, nejvyšší státní vyznamenání nebo originály dokumentů ze sbírek Archivu Kanceláře prezidenta republiky týkajících se prvního českého prezidenta Václava Havla. Lidé si tak mohli přečíst třeba přání od amerických prezidentů George Bushe a Billa Clintona. Vystaveny byly i současná a federální standarta. (ČTK)