Studie: Za růstem násilí v Dolním Sasku stojí migranti

Migranti jsou zodpovědní za velkou většinu nárůstu násilné kriminality ve spolkové zemi Dolní Sasko. Toto zjištění vyplynulo ze studie, kterou si nechalo zpracovat německé ministerstvo práce a sociálních věcí.

Studie, jíž vypracovala trojice zkušených kriminalistů na příkladu Dolního Saska, kde žije osm milionů lidí a kam – podobně jako do ostatních spolkových zemí v posledních letech – přišlo mnoho uprchlíků, dospěla k dosti alarmujícím závěrům.

Mimo jiné k tomu, že migranti jsou v této rozlohou druhé největší spolkové zemi zodpovědní za téměř každý osmý násilný trestný čin a také za drtivou většinu nárůstu násilné kriminality.

Počet policií registrovaných násilných trestných činů zde mezi lety 2014 a 2016 stoupl o 10,4 procenta – za 92,1 procenta nárůstu jsou přitom zodpovědní migranti.

Například v roce 2016 vyřešila policie v Dolním Sasku celkem 15 716 násilných trestných činů. Z 11 148 z nich byli podezřelí Němci a z 2 091 migranti. Ještě v roce 2014 dosahoval počet násilných trestných činů ze strany migrantů jen 612.

Samotní autoři studie však podle listu Süddeutsche Zeitung upozorňují, že z výsledků jejich bádání se nedá automaticky dovodit, že by migranti byli náchylnější ke kriminalitě než většinová populace.

Různé výzkumy totiž dlouhodobě prokazují, že pokud se cizinec dopustí trestného činu na Němci, je dvakrát větší šance, že bude případ ohlášen policii, než když jde o trestný čin mezi dvojicí Němců.

V řadách uprchlíků je nadprůměrně vysoký podíl mladých mužů, tedy skupiny, která i mezi Němci vykazuje výrazně nadprůměrné množství trestných činů. V neposlední řadě je nutné rozlišovat mezi migranty z různých zemí. Mezi podezřelými je výrazně méně Syřanů, Iráčanů nebo Afghánců, než by odpovídalo jejich podílu na počtu migrantů.

Problém přichází z Magrebu

Opačný pól pak jednoznačně představují ekonomičtí migranti ze zemí Magrebu na severu Afriky – z Maroka, Alžírska nebo Tuniska. V roce 2016 tvořili 0,9 procenta žadatelů o azyl registrovaných v Dolním Sasku, zároveň ale představovali 17,1 procenta migrantů podezřelých z násilných trestných činů.

Kriminalita migrantů, mezi něž se počítají žadatelé o azyl, odmítnutí žadatelé o azyl nebo lidé s různým stupněm ochrany, je v Německu politicky ožehavým tématem, kterému se však policejní statistiky nebo odborné práce věnují opakovaně.

Pro předcházení a boj s kriminalitou migrantů mají autoři studie několik doporučení. Jako důležitou součást problému vidí i to, že migranti v Německu žijí převážně jen v mužských skupinách. Zvláště na mladé migranty by podle nich mělo pozitivní a stabilizační dopad, kdyby žili se svými rodinami. Právě otázka slučování rodin migrantů ale dělí německou politickou scénu. Jak studie naznačuje, nejúčinnějším opatřením by bylo, kdyby Německo dokázalo oddělovat běžence od ekonomických migrantů, které by zrychleně vypovídalo. (ČTK, zah)