Novinky 2018: vyšší mzdy i volno pro otce
Ekonomice se daří, mnoha zaměstnancům se letos zvýší mzdy. Otcové budou mít nárok na týden volna a citlivá data o pracovnících budou firmy lépe střežit.
Podle čínského kalendáře ovládne následujících dvanáct měsíců znamení zemského Psa. Hlavními tématy roku tak podle astrologů budou štědrost a etické zacházení. Obojí se promítne i do novinek, které letos začnou platit ve vyhláškách i úpravách zákoníku práce.
Štědrost svého zaměstnavatele už na lednové výplatě pocítí ti, kteří pobírají minimální mzdu. Ta se za poslední léta každý rok vždy o několik set korun zvýší. Loni poskočila o rekordních 1 100 korun. České ekonomice se daří, a tak letos letí ještě výš. „Od prvního ledna 2018 se minimální mzda zvyšuje z 66 na 73,20 koruny za hodinu nebo místo 11 000 korun za měsíc na 12 200 korun,“říká Petr Sulek z ministerstva práce a sociálních věcí.
To se promítne také do takzvané zaručené mzdy, která se odvíjí podle složitosti, namáhavosti a odpovědnosti vykonávané práce. Tak například základní plat kadeřnic, zubních instrumentářek, strojvedoucích metra, klempířů či řezníků na jatkách a dalších profesí, které patří do třetí platové skupiny, stoupne ze stávajících 13 400 na 14 900 korun. Učitelky mateřinek, řidiči linkových autobusů, mzdoví účetní a další lidé z páté platové třídy si v základu polepší o 1 700 korun na 18 100 korun měsíčně. Jen pozor, zvýšení zaručené mzdy nedosáhnete tam, kde se platy vyjednávají v kolektivní smlouvě.
Více peněz nemocným
Štědřejší bude letos stát také k dlouhodobě nemocným pracovníkům. Dnes činí nemocenská za kalendářní den 60 procent denního vyměřovacího základu po celou dobu dočasné pracovní neschopnosti. Ať trvá měsíc, nebo půl roku. Od ledna se nově od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény zvyšuje denní vyměřovací základ na 66 procent, a od 61. kalendářního dne až na 72 procent.
„Výhodou pro současné dlouhodobě nemocné zaměstnance je, že se bude v případě trvající nemoci vzniklé před 1. lednem 2018 postupovat podle nových podmínek. Dlouhodobě nemocným se tím nemocenská automaticky zvýší,“komentuje novinku Klára Valentová z poradenské kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.
Zákon bude chránit také zaměstnance, kteří zůstanou doma s nemocnými blízkými, a od 1. června budou pobírat novou dávku takzvaného ošetřovného, kterou mohou využívat až 90 dní. „Do zákoníku práce se zavádí povinnost zaměstnavatele uvolnit zaměstnance po tuto dobu z práce,“připomíná Petr Sulek z ministerstva práce a sociálních věcí. V době dlouhodobého ošetřování také zaměstnavatel nemůže dát pracovníkovi výpověď a po skončení ošetřování jej musí zařadit na jeho původní práci i pracoviště.
Týden doma s dítětem
Rok trvající čekání na „otcovskou dovolenou“má konečně jasný termín. Tatínkové, kterým se po prvním únoru 2018 narodí potomek, mohou využít novou nemocenskou dávku, takzvanou otcovskou. „Jedná se o dávku určenou otcům dítěte, kteří jsou zapsáni v jeho rodném listu. Na otcovskou bude možné nastoupit kdykoliv v období šesti týdnů od narození dítěte a může trvat maximálně 7 kalendářních dní nepřerušeně,“doplňuje advokátka Valentová. Nová dávka platí už i pro otce, kterým se narodil potomek nejpozději šest týdnů před prvním únorem.
Počet dětí? Co je vám do toho?
25. května vstoupí v platnost nařízení Evropské unie s názvem „GDPR“(General Data Protection Regulation), tedy Obecné nařízení o ochraně osobních údajů. Dotkne se všech, kteří zacházejí s osobními údaji, ať už zaměstnanců, klientů, žáků, či dodavatelů. Co se mění? Personalisté budou více hlídat, aby citlivé osobní údaje o zaměstnancích, ale třeba i žadatelích o práci byly lépe zabezpečené. Například dosud je vcelku běžné, že se zaměstnavatel dozví ze životopisu uchazeče rodné číslo nebo počet dětí už na výběrovém řízení. „Tento postup není správný, na tyto informace má právo až po vzniku pracovního poměru. Ve fázi výběrového řízení se jedná o nadbytečné nebo i zakázané údaje,“říká advokátka Klára Valentová.
Stejně tak si po skončení výběrového řízení ani nemůže ponechat životopisy neúspěšných uchazečů, pouze pokud k tomu dají osobní souhlas. Podobně opatrně musí postupovat i po skončení pracovního poměru. „Osobní složky zaměstnance – papírové i elektronické – by měly být po jeho odchodu vyčištěny od všech údajů a dokumentů, které již nejsou potřeba,“říká Klára Valentová. Podle ní by v zásadě měly ve složkách zůstat jen základní dokumenty o pracovním poměru, hodnocení zaměstnance pro budoucí pracovní posudky a údaje a doklady, které slouží pro ochranu práv zaměstnavatele, pro případ například soudního sporu se zaměstnancem.
S většinou osobních údajů zaměstnance sice mohou personalisté nadále nakládat jako doposud i bez jeho souhlasu, jako třeba předávat pracovní kontakty obchodním partnerům nebo zasílat osobní údaje zaměstnance při zajištění ubytování na pracovní cestě, ale jinde musí zase vyžadovat souhlas. „Například když zaměstnavatel hodlá shromažďovat fotografie zaměstnanců ke zveřejnění na svých webových stránkách, a pokud zaměstnanec odmítne udělit souhlas, tak jeho fotografie na webu nebude. Podle GDPR lze navíc udělený souhlas kdykoli odvolat a o tomto právu musí být zaměstnanec poučen,“říká advokátka.