Federer: Skončit po Wimbledonu, to by vypadalo dokonale
Miroslav Němý sportovní reportér MF DNES
Ivyhlášený gentleman dokáže dostat okolí do rozpaků. Jako když měl Roger Federer představit svoji tenisovou partnerku pro Hopman Cup, což provedl velmi potutelně: „Dámy a pánové, tahle dívka je tak mladá a já jsem tak starý, že bych mohl být jejím otcem.“
Dvacetiletá Belinda Bencicová se jen lehce zarděla. Federer by musel být hodně mladým rodičem, pravdou však je, že jeho 36 let není zrovna věk typický pro tenisové hvězdy dneška. Co na tom! Snad i proto, že pochází ze země špičkových hodinářů, přetáčí švýcarská legenda tok času kýženým směrem.
Tenisový rok 2018 se rozjíždí a ze slavné Velké čtyřky je tu zatím sám. Rafael Nadal (31) doléčuje zraněné koleno, Novak Djokovič (30) má stále trable s loktem. Oba odkládali turnaje, ale aspoň slíbili účast na exhibici 10. ledna v Melbourne; to Andy Murray (30) kvůli chronickým potížím s kyčlí možná bude muset na operaci. Resumé je zřejmé – byť je ze všech megahvězd nejstarší, drží si Federer aktuálně to nejodolnější tělo. Věk zvládá ošálit.
Jak? Nápovědu hledejte v Austrálii. „Když jsem se tu v roce 2016 zranil, změnil jsem myšlení,“popisuje. Druhou půlku roku vynechal úplně, pak se vrátil neuvěřitelně svěží a loni slavně vyhrál grandslamy v Melbourne i v Londýně. „Zjistil jsem, že nepotřebuju pracovat tolik; zaměřuji se na kvalitu. Řekněme, že trénuju jen polovinu času. Což mi dává dost volna,“uvedl.
Jelikož si fantastickým loňským rokem potvrdil, že plán funguje, snížené zátěže se drží: „Zvládl jsem všechny velké zápasy, pětisetové bitvy. Vím, že to takhle je možné. Potřebuji jen zůstat zdravý.“
Bolístky se nevyhýbají ani jemu, přesto má aktuálně proti trojici Nadal, Djokovič, Murray náskok. Na Hopman Cupu se Federer rozehrává, zvyká si na horko jižní polokoule. Kdo ví, kdo z jeho ústředních rivalů vlastně nastoupí na Australian Open – a v jaké formě. Šance na jubilejní titul číslo 20 slušně rostou.
I vtípky na banketu potvrzují, jak moc Federera nadále tenis baví. Tak moc, že se zatím dobrovolně vzdal té potenciálně nejhezčí možné rozlučky. „Po titulu ve Wimbledonu se mě ptali: Není to dokonalý moment, kdy říct sbohem? Ano, vypadalo to tak,“vybavuje si zpětně.
Vášeň ovšem byla proti. „Hned na druhý den jsem si totiž uvědomil, že jsem celou tu dřinu nutnou k návratu na kurty neabsolvoval jen proto, abych vyhrál Wimbledon,“dodal ryzí maximalista.
Horký vzduch v melbournské aréně Roda Lavera mu před rokem svědčil, o jeho vztahu k trávě v All England Clubu se ani netřeba zmiňovat. Na tyhle grandslamy sází. „Nejsem schopný garantovat, že se ještě někdy ukážu v Paříži,“potvrdil, že opět může (minimálně z velké části) vynechat antukovou část roku. Zvlášť když vidí, jak jsou na tom jeho rivalové a jak on sám.
Mistrovský plán sezony 2017 si totiž takřka volá o další zopakování.