Umělý sníh zdraží skipasy

Stát chce „zdanit“vodu pro sněžná děla. Zvedneme ceny, varují vlekaři

Začátek lyžařské sezony závisí na tom, kdy se spustí sněžná děla. Čekat na přírodní sníh znamená prodělat. Vlekaři investují do technologií, které vyrobí umělého sněhu ještě víc.

Vodu odebírají z potoků a řek, zatím zadarmo. Ministerstvo zemědělství však připravuje novelu vodního zákona, která by je donutila za vodu zaplatit. „Návrh řeší zejména problematiku sucha, jedním z podnětů budou zřejmě i platby za odběry povrchové vody pro umělé zasněžování,“říká mluvčí ministerstva zemědělství Václav Tampír.

Vlekaři se nechali slyšet, že v takovém případě zdraží skipasy. „Pokud by se odběr zpoplatnil, zcela jistě by se zvýšení nákladů projevilo v ceně skipasů,“reagoval na záměr ministerstva Vojen Smíšek ze skiareálu Lipno.

I ředitel Asociace horských středisek Libor Knot je přesvědčen, že zdražení výroby technického sněhu by zaplatili lyžaři. „Věříme, že ke změnám v legislativě nedojde,“říká Knot a dodává: „Zpoplatnění by nepřineslo nic pozitivního ani z pohledu ekologického, ani z hlediska přínosu pro státní pokladnu. Odebrané objemy vod jsou zanedbatelné.“

Ekologové s tím nesouhlasí. Kromě jiného si stěžují, že vlekaři často čerpají vody víc, než mají dovoleno. V potoce musí být podle zákona zachován takový průtok, aby v něm nebyl ohrožen život. Kontrola České inspekce životního prostředí konstatovala, že zákon loni porušila třetina z padesáti kontrolovaných areálů. Vlekaře to na pokutách stálo celkem 325 tisíc korun.

Spor je i o to, do jaké míry zasněžování snižuje v horských oblastech hladinu podzemních vod. „Technický sníh je v podstatě led, odtává shora a stéká po starších vrstvách do údolí. Voda ze sněhu tak prakticky nezasakuje do pozemní vody,“upozorňuje Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze.

Prvním krokem před zpoplatněním vody bude podle ministerstva zemědělství zjistit, kolik vody během zimy z potoků kvůli zasněžování ubude. Zatím jsou k dispozici pouze odhady a ty se značně liší. Šéf Asociace horských středisek Libor Knot tvrdí, že všechny skiareály u nás spotřebují za sezonu 1,5 milionu kubíků vody. Přírodovědec Jiří Flousek z Krkonošského národního parku to však odhaduje na 42 milionů kubíků.

Jasno bude do tří let. Od 1. ledna totiž běží v Krkonoších projekt, který na 14 místech měří, kolik se skutečně odebralo vody. „Pokoušíme se monitoring horských oblastí rozšířit i do jiných částí republiky, například do Jeseníků, Beskyd, na Šumavu nebo do Nového Města na Moravě,“říká vedoucí oddělení hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářkého Adam Vizina. technický sníh se z území vytrácí. Sublimací ve vyšších polohách, odpařováním vody z nádrží určených pro zasněžování nebo odvátím krystalků,“shrnuje přírodovědec Ladislav Flousek z Krkonošského národního parku poznatky o vlivu zasněžování na přírodní prostředí.

Otázka je, kolik technického sněhu ve srovnání s přírodním se při odtávání vsákne do podzemí. U přírodního to Vizina odhaduje na 30 procent, u technického se to neví.

A je tu další důvod, proč ekologům vadí, že skiareály v takové míře zasněžují. Tím, že umělý sníh odtává až při vysokých teplotách, a leží proto na svazích o týdny déle, než by vydržel sníh přírodní, zkracuje vegetační sezonu některých rostlin – například blatouchy nebo bledule ze sjezdovek mizí. „Postupně se mění rostlinná společenstva,“říká hydrolog Adam Vizina.

O kolik dokáže technický sníh sezonu prodloužit, dokládá středočeský Monínec, kde se letos lyžuje od 17. listopadu. Nemusí se čekat ani na mráz. „Máme technologii, která dokáže sníh vyrobit už při patnácti stupních nad nulou,“říká Jaroslav Krejčí ze skiareálu Monínec.

Osvětlení sjezdovek a sněžná děla ruší i zvířata. „Komplikuje se komunikace mezi jedinci téhož druhu, vytváření párů a rozmnožování. Zhoršuje i orientaci při lovu,“konstatuje ve studii přírodovědec Ladislav Flousek. S přispěním Alžběty Šimkové