Personální změny? Bývalo hůř
mluvil o tom, jak si on personální změny představuje?
Měli jsme jednání, ale spíše jsme se bavili o vlastním zákoně, ne o konkrétních personálních krocích. Šlo spíše o to, jaké změny zákon v rámci systemizace umožňuje udělat. Ptal se také na různé postupy, které jsou s tím spojeny.
Jak často se vlastně ta systemizace (změna počtu služebních míst a jejich zařazení do platových tříd) může dělat?
Ze zákona vláda jednou za rok schválí řádnou systemizaci na rok příští. Pak je také možné v průběhu roku dělat mimořádné systemizace. To lze ale jen v některých případech, třeba když se výrazně změní podmínky pro činnost úřadu, když se rozšíří jeho agenda nebo se změní působnost.
A jak často se tyto mimořádné změny dělají?
Jak je potřeba, v průběhu roku. V praxi třeba jednou do měsíce, ne každý týden, protože ta příprava přece jen trvá.
Současné hromadné odvolávání náměstků na ministerstvech tedy bylo součástí řádné systemizace?
Ano, je to úprava systemizace, kterou schválila ještě vláda Bohuslava Sobotky a která nestihla vstoupit v účinnost.
Ústavní soud v jednom rozhodnutí uvedl, že vláda bez důvěry by neměla dělat nezvratné změny. Nyní dochází k řadě nezvratných personálních změn – ti lidé museli odejít. Myslíte si, že je současný postup vlády napadnutelný z ústavního hlediska?
Napadnout rozhodnutí o odvolání mohou dotčení zaměstnanci. Zákon ale nerozlišuje, jestli jde o vládu bez důvěry, či s důvěrou, v demisi, nebo standardně fungující. Navíc systemizace se v čase mění, takže to nejsou nezvratné změny typu privatizace. Neumím to posoudit, je to věcí ústavních právníků.
Pokud vláda nezíská důvěru a ministři se v krátké době změní, mohou chtít opět změny…
Souhrnné změny pro rok 2019 se budou schvalovat až koncem letošního roku. Není nicméně možné, aby vláda bez důvěry nepřijímala žádná rozhodnutí, mohlo by se stát, že celý rok pak o ničem nerozhodne. Vláda přebírá odpovědnost první den po svém jmenování.
V jiných zemích je to otázka i deseti let, než odejdou ti, kteří přišli do státní správy z politických důvodů.
Soudí se někdo se státem kvůli propuštění ze státní služby?
Soudní spor se tu táhne déle jen jeden, kvůli odvolání ze služebního místa jedné exnáměstkyně z ministerstva zdravotnictví v roce 2016.
Co kromě stížností zbývá úředníkovi, který přijde o místo?
Podle zákona by měl být odvolaný úředník zařazen na jiné vhodné služební místo. Pokud se takové nenajde, je postaven mimo výkon služby na dobu nejdéle šesti měsíců, kdy pobírá 80 procent platu. Během té doby by si měl aktivně hledat jiné místo uvnitř státní správy. Pokud se to za těch šest měsíců nepovede, tak mu skončí služební poměr a dostane takzvané odbytné podle délky odsloužené doby – tři až dvanáct měsíčních platů. Ale případů, které končí až tímto, je málo, protože volných služebních míst je mnoho.
Vláda tvrdí, že systemizací a reorganizací úřadu ušetří 18,5 milionu korun. Neprodraží se ale ve finále, když odvolaní náměstci zůstanou takzvaně v záloze s 80 procenty platu až půl roku a pak ještě někteří z nich dostanou odbytné?
Nejde o úsporu několika milionů zrušením několika míst. Redukuje se počet sekcí, což by mělo vést k efektivnějšímu řízení resortů. Služební zákon je v tomto zatím na začátku, zkušenosti teprve přicházejí.