Miloš Zeman je mistr v obcházení pravidel

Stane se Miloš Zeman i podruhé prezidentem? Pokud ano, velkou část jeho voličů přivede k hlasovacím urnám spíš deziluze z politického vývoje než nějaké souznění s jeho názory. Volbou si mnozí budou vybíjet svůj vztek.

Jenže situaci, z níž jsou jeho voliči tak zklamáni, zlepší jedině volby, v nichž si vyberou někoho nového, lepšího. Nikomu se tedy nevyplatí, když se nechá v tomto okamžiku zaslepit emocemi.

Hlavním důvodem zklamání voličů jsou totiž politici, kteří neustále lžou a ohýbají pravidla. Jenže když lidé otevřou oči, zjistí, že málokdo to dělá s takovou chutí jako Miloš Zeman. Jeho prezidentská (ne)kampaň předkládá nejlepší důkaz.

Zastupuje mě, nebo nějakého boháče, který na jeho rozhodnutích vydělává? Na tuto otázku se často a právem ptali Češi, když sledovali, jak si počínají politici. Mnohá jejich rozhodnutí, kariéra po odchodu z politiky či nemovitosti, které nabyli, pochybnosti mezi voliči vzbudit musely.

Když se vrátíme k prezidentské volbě, tak příkladem budiž jeden ze Zemanových soupeřů, Mirek Topolánek, který si po opuštění postu premiéra nakoupil obrovský, více než čtyři sta metrů čtverečních velký byt v Praze a apartmán ve Špindlerově Mlýně.

Těmto praktikám měla zamezit různá protikorupční pravidla včetně povinnosti pro všechny prezidentské kandidáty zřídit si transparentní účet. To mělo odhalit, kdo a kterému kandidátovi poslal před volbami peníze, a následně umožnit sledovat, zda se nějak nadstandardně nepere za zájmy svých sponzorů.

Miloš Zeman však během předvolebního dění ukazuje, jak moc je mu toto pravidlo ukradené. Vyhlásil sice, že žádnou kampaň nepovede, jenže záhy nato celou republiku zaplnily billboardy s jeho portrétem a nápisem ZEMAN ZNOVU obtékající Pražský hrad.

Mnohé napadlo podívat se na Zemanův transparentní účet, aby zkontrolovali, zda se jako prezident náhodou nebil více za zájmy svých dárců než svých voličů. Měli však smůlu. Billboardy si objednal spolek Přátel Miloše Zemana vedený Vratislavem Mynářem, který za to, že působí na postu hradního kancléře, dostává plat 125 tisíc měsíčně. A ten své dárce nezveřejňuje.

Včera se ukázalo, že spolek pro Zemanovu kampaň odvedl práci v celkové hodnotě více než osm milionů korun. Další asi milion a půl přidala Strana práv občanů (SPO), v jejímž vedení působí kromě Mynáře také Zemanův poradce Martin Nejedlý. Kdo peníze poskytl jim, zjistit jaksi nelze.

Každý tedy může hádat. Taková SPO v minulosti dostala peníze od firmy, která získala zakázku od Správy Pražského hradu. Straně přispěla také třeba společnost Liglass. Té Mynář pomáhal k miliardové zakázce v Kyrgyzstánu, aniž bylo jasné, zda ji firma sídlící v polorozbořených budovách severočeských skláren vůbec může dokončit.

Teoreticky mohla přispět i některá z firem, kvůli jejichž zakázkám od Lesní správy Lány loni zasahovala policie. Ta ostatně také patří pod Hrad.

Otázek kolem financování Zemanovy kampaně se vyrojilo opravdu hodně. Jedno je však jisté. To, že Miloš Zeman a jeho okolí vzali pravidla, která se tady v poslední době vytvořila, a ohnuli si je podle svých potřeb, vede k nejistotě, komu ve skutečnosti jeho zvolení poslouží.

Pokud jej tedy někdo půjde volit pouze ze vzteku na politiky obcházející pravidla, dá svůj hlas politikovi, který je v tomto obcházení mistrem.