Program Co plánuje Petrohradská kolektiv v roce 2018
Bývala tam továrna na čokoládu, pekárna, mlýn a od padesátých let montážní dílny Závodů průmyslové automatizace. Ty se před deseti lety odstěhovaly a budovu koupil developer, který ji chce zbourat a postavit zde nový dům. Ale ještě před svým koncem dostal dům na adrese Petrohradská 13 jiné, nečekané poslání. Skupina umělců oslovila majitele a ten jí bývalou čokoládovnu pronajal.
„Projekt začal v dubnu 2015, ale původně jsme hledali menší prostory,“říká jeden ze zakladatelů Petrohradské kolektiv Daniel Konopáč. „Dostali jsme se sem s podmínkou, že se za dva roky zbourá. Ze začátku jsme do toho dali vlastní peníze. Nyní projekt financujeme z více zdrojů – z pronájmů či grantů. Přes Airbnb také pronajímáme jeden místní byt,“vysvětluje.
V celém domě je třicet šest ateliérů, ve kterých působí okolo sedmdesáti umělců. Jsou to architekti, sochaři nebo grafici. Na dvoře je i porcelánová dílna. V Petrohradské jsou dvě haly, patra v minulosti rozdělená na kanceláře či bývalé svářečské i zámečnické dílny. „Nechtěli jsme tu jenom malíře nebo sochaře. Chtěli jsme, aby to bylo multidisciplinární,“přibližuje spoluzakladatelka Edita Štrajtová. „V květnu 2015 jsme projekt zveřejnili. V té době se zavírala Trafačka (podobný prostor, který byl v Libni, pozn. red.), takže se nám do ateliérů přihlásilo hodně lidí, museli jsme z nich vybírat,“vypráví Štrajtová.
Kvůli omezenému času se rozhodli uspořádat co nejvíce výstav, konkrétně jich bylo čtyřicet pět, což vyšlo zhruba na jednu výstavu týdně. „Tvořili a vystavovali tady lidé, kteří ještě studují nebo jsou čerstvě po absolutoriu. Oslovili jsme i lidi zvenku, ze kterých jsme pak vybírali,“vysvětluje.
Štrajtová s Konopáčem si přáli, aby umělci spolupracovali a aby zde vznikla otevřená komunita. Přiznávají však, že se druhé jmenované příliš nepodařilo. „Zjistili jsme, že chtějí svůj osobní prostor. Chtějí se zavřít a pracovat. Ptali jsme se jich, co by rádi dělali, jaký program by chtěli, jak by přispěli. Každý chtěl něco jiného a lidé na schůze přestali chodit, takže jsme zjistili, že o chodu Petrohradské musíme rozhodovat my,“říká Štrajtová. ● Výstavy Odsouzeno ke svobodě nebo Shimpo 0.519fG. ● Tři koncertní cykly, jeden z nich ve spolupráci s Romanem Skálou, dramaturgem festivalu Alternativa. ● Série koncertů a diskusí s hosty o rané elektroakustické tvorbě ve spolupráci s Českým muzeem hudby. ● Repríza divadelní inscenace Královna Limitů v režii Lucie Ferenzové.
Kromě ateliérů a Jedna Dva Tři Gallery, která se bude rozšiřovat a pro niž se hledají další prostory, se na místě pořádají koncerty, vloni zde bylo první divadelní představení a na silvestra v Petrohradské několik stovek lidí oslavilo příchod nového roku. Nově v budově vznikne místo pro co-working. „Dříve to byla komunitní záležitost, teď se snažíme více otevírat,“přibližuje Dominika Andrašková. „Zveme si umělce, s nimiž chceme spolupracovat. Například hudebníci BCAA system tady mají ateliér a pořádají živé akce, ale nevystupují pod jménem Petrohradská kolektiv,“říká.
V ateliérech působí i zahraniční rezidenti. Minulý rok zde i díky spolupráci s českými centry a českou a izraelskou ambasádou působila ilustrátorka Geffen Refaeli z Tel Avivu. Do budoucna lidé z Petrohradské kolektiv plánují další výstavy, rezidentní projekty, divadelní představení i koncerty. Ještě mají čas, termín demolice zatím není znám. I kdyby ale jednou museli prostor vyklidit, nechtějí s nápadem skončit. Proto už dnes hledají místo, kam by se jednou mohli přestěhovat. „Na to, že jsme původně chtěli pouze ateliér, jsme se dostali docela daleko,“uzavírá Konopáč.