Liga mistrů: Liberec bere remízu, Třinec venku prohrál
Prozatím jsou v semifinále bez výhry, přesto je tu pořád reálná naděje, že čtvrtý ročník hokejové Ligy mistrů konečně vyhraje někdo jiný než klub ze Švédska. A že to navzdory chybějícímu včerejšímu triumfu může být i ten český. Třeba Liberec, který doma remizoval se švédským Växjö 1:1, což před odvetou není nic zlého. To proto, že Bílí Tygři v play-off zatím vždy úspěšně doháněli ztrátu z domácího úvodního utkání, takže možná se to povede i do třetice.
Třeba má revanš připravený i Třinec, jenž sice ve finské Jyväskylä vyhrál první a třetí třetinu, v té druhé ovšem dostal čtyři góly, a tak se vrací s prohrou 2:4. Za týden v odvetě musí vyhrát o tři branky, ale v tomto ročníku Ligy mistrů doma jen vyhrává, takže proč by ne?
Liberec může žehrat na to, že neproměnil ani jednu ze dvou přesilovek 5 na 3. „Mrzí nás to extrémně. Ale pro nás to nebylo utkání na tři třetiny, ale na šest. Teď jsme v půlce a jedeme dál,“uvedl kouč Karel Mlejnek. Třinec zase děsí dvě minuty ze druhé periody, kdy třikrát inkasoval, z toho dvakrát v oslabení.
I tak dva české kluby v semifinále Ligy mistrů ukazují, jak tuzemské celky začínají tuto soutěž brát vážněji. Inspirací je loňské tažení Sparty, které skončilo až v prodloužení napínavého finále. Skvělým příkladem v obratu myšlení je Liberec. Ač má teď předloňský mistr a loňský vicemistr v extralize potíže a je na hraně postupu do předkola play-off, tak stejně v Lize mistrů dře. Nic nevypouští, od lidí z klubu neslýcháte alibistická prohlášení, že se raději soustředí na domácí soutěž. V osmifinále klub vyřadil švédskou Frölundu, dvojnásobného vítěze. A včera ho doma podporoval téměř vyprodaný stadion, tedy další ukázka, že nejde o podřadnou a přehlíženou soutěž.
K zvýšení renomé pomáhá i jiná věc – tento ročník je prvním, do kterého postoupily týmy podle sportovních zásluh, nikoliv na základě toho, že stály před čtyřmi lety u jejího znovuzrození a vložily do její obrody peníze. A i když výhry stále nejsou oproti fotbalové „hodně vzdálené sestřenici“příslibem milionových zisků (většina klubů na účasti prodělává), tak jedině příkladný přístup – třeba i ten v podání Třince – to jednou může změnit.