Zarostlé koleje na prodej
Obce se snaží zachránit lokálky před zrušením. Ani když jsou tratě zdarma, příliš se to nedaří.
Tomáš Cafourek redaktor MF DNES
bce a města se snaží zachránit před úplným zrušením lokálky, na které roky nevyjel žádný vlak. Tato neudržovaná spojení už mnohdy ani nepřipomínají železniční trať, jako třeba dráha mezi Mladoticemi a Karlovicemi na Plzeňsku.
Poslední vlak tam projel v roce 1997. Podle starosty Mladotic Zdeňka Slacha, který se o obnovu železničního spojení dlouhodobě zasazuje, bylo rozhodnutí o zrušení provozu na této trati modelovým příkladem uspěchaného verdiktu.
Linku, která zajišťovala potřebné spojení z Rakovníka do Plzně, využívali mimo jiné studenti. Po přerušení spojení však živoří i zbytek trasy z Kralovic do Rakovníka, která teď nenavazuje na trať do Plzně. A místní se obávají, že kvůli úbytku cestujících bude zrušena její další část do Čisté.
Mladotice se snaží dohodnout s Plzeňským krajem, že by do budoucna na této trati provozovaly alespoň dva páry vlaků denně. Spustit pravidelný provoz je totiž podmínkou pro to, aby Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) převedla vlastnictví kolejí na obec. Mladotice musí zajistit zhruba 2,5 milionu korun ročně na provoz vlaků. Jenže to není hlavní komplikací, která záchraně tratě brání.
Obnova spojení, do nějž stát investoval naposledy na konci devadesátých let, by podle Slacha vyšla na 80 až 90 milionů korun. Celé více než jedenáct kilometrů dlouhé spojení je zarostlé náletovými dřevinami a na části zcela chybějí koleje.
Podobná situace je na Vysočině, kde se místní obyvatelé snaží zachránit trať mezi Dobronínem a Polnou, která je mimo provoz pravidelných vlaků přes tři desítky let.
Ambice na obnovení provozu jsou však o něco skromnější než v případě Kralovic. Kraj Vysočina podle starosty Polné Jindřicha Skočdopole totiž nemá na provozu pravidelného spojení zájem a nevypadá to, že by se situace mohla v nejbližší době zlepšit. Město se proto snaží přesvědčit správu železnic, aby vyměnila pražce a koleje na zhruba polovině pětikilometrového spojení, které potřebuje opravy nejvíce.
Částečným úspěchem je zařazení této tratě do programu oprav pro letošní rok. Je tam uvedena s podmínkou, že se bude opravovat jen v případě, že na to zbudou peníze.
„Správa železnic se neúspěšně pokouší prodat jedenadvacet vytipovaných nevyužívaných železničních tratí.“
kde dosud stavějí pouze osobní vlaky spojující Žihli s Plzní. Pro cestující by to znamenalo komfortní přestup z obnoveného železničního spojení, soukromá firma by získala další pasažéry.
Navázáním lokálky na rychlíkové dopravní spojení by se podle starosty uzavřela několik let trvající snaha, která začala nabídkou správy železnic na odkup zdevastovaného železničního spojení za téměř 30 milionů korun.
Za desítky milionů korun se správa železnic dlouhodobě pokouší prodat každou z 21 vytipovaných nevyužívaných železničních tratí. Zatím se jí to však příliš nedaří.
Podle vládního nařízení z roku 2012 musí státní správce kolejí tratě nabízet za odhadní cenu. Pokud by tratě od začátku prodával levněji, mohlo by to být chápáno jako nedovolená podpora.
Teprve po prvním pokusu může SŽDC vyhlásit další kolo výběrového řízení, ve kterém tratě nabízí za cenu v místě obvyklou. Pokud ani za takových podmínek zájemce nenajde, může cenu snížit na polovinu a pokus opakovat.
Po několika letech může SŽDC nepoužívaná železniční spojení dokonce nabídnout zdarma – například státní správě, obcím a dalším zájemcům. Podmínkou je však to, aby nový majitel alespoň částečně obnovil železniční provoz.
V případě pravidelného spojení pak může nový majitel žádat i o příspěvek na rekonstrukce od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
Naposledy se správa neúspěšně snažila prodat jednu z tratí toto úterý. O spojení Čejč–Uhřice na jižní Moravě za 24,6 milionu korun se ale nikdo nepřihlásil. V příštím kole se proto SŽDC pokusí zájemce nalákat snížením ceny na desetinu.
Ojedinělý úspěch