Vláda chce, aby církve zaplatily pětinovou daň
Vypořádání s církvemi, zdá se, ještě není u konce. Vláda podpořila návrh komunistů na zdanění finanční části církevních restitucí. O dodatečné zdanění různých oblastí se v minulosti už stát s různými úspěchy pokoušel, ať už šlo o solární elektrárny či emisní povolenky. O návrhu rozhodne Parlament.
Stát nyní vyplácí šestnácti církvím přes dvě miliardy korun ročně a částka se každoročně navyšuje o inflaci. Devatenáctiprocentní daň by tak připravila církve zhruba o 400 milionů korun.
„Je zde potřeba korekce, protože náhrady byly předražené a také schvalované za velice podivných okolností ve Sněmovně,“uvedl premiér
Pokud by se rekonstrukce tratě podařila, mohly by se na ni vrátit alespoň víkendové turistické motoráčky. Ty na ní jezdily ještě před osmi lety během zářijových polenských poutí.
Zadarmo až po letech
V Mladoticích doufají, že by se na trať mohly nakonec vrátit i rychlíky, které by spojily Rakovník s Plzní. Obce se kvůli tomu domlouvají s provozovatelem rychlíků na trati mezi Plzní a Mostem, firmou GW Train Regio. Ta podle Slacha chce v první řadě obnovit zastavování rychlíků v zastávce v Mladoticích, splátkách dostat 59 miliard navýšených o inflaci, nejvíc římskokatolická (47,2 miliardy).
Na již vyplacené náhrady se zdanění vztahovat nemůže. Podle poměrného
Zatím nejúspěšnějším příkladem oživení lokálky je takzvaná švestková dráha mezi Lovosicemi a Mostem. Vloni na jaře ji spolu s tratí z Dolního Bousova do Kopidlna za 11 milionů korun koupila společnost AŽD Praha.
Kromě zkoušení nových technologií tam výrobce železničních zabezpečovačů obnovil letní víkendový provoz. A nyní společnost jedná o vrácení pravidelných vlaků. Podmínkou kraje je zkrácení jízdní doby na trati pod hodinu a přeprava cestujících moderním nízkopodlažním vozidlem.
Podle mluvčího firmy Jiřího Dlabaji je AŽD Praha ochotná splnit obě podmínky a nový vlak buď koupit, nebo pronajmout. Dobronín–Polná Moravské Budějovice – Jemnice
Politické spory ohledně toho, kolik mají církve dostat na finančních náhradách za zabavený a nevrácený majetek, opět ožívají
kterých se daň týkat nemá, a podobně jsou na tom i jiné církve. Jediný, kdo dostal zpět významné nemovitosti, je římskokatolická církev. Stát církvím přiřkl zpět nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard.
Státu daň nemusí projít
Církve kromě náhrad dostávají příspěvek na plat duchovních. Ten letos činí 1,23 miliardy korun, každoročně se o pět procent snižuje a za dvanáct let postupně vyschne. Poté církve budou žít už jen z vyplacených náhrad.
Je otázka, jestli by církve se státem smlouvy o narovnání v dané výši uzavřely, kdyby o zdanění věděly. Vláda si je proto vědoma, že by mohla právně narazit. „Navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu s ohledem na možný zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností,“ uvedla ve svém souhlasném stanovisku k návrhu.
K zavedení nových daní v minulosti už došlo. Například u výkupu elektřiny z fotovoltaických elektráren stát uspěl v jedné arbitráži se soukromníky a další spory vede.
Podle Ladislav Minčiče, bývalého náměstka ministra financí a nyní ředitele pro legislativu hospodářské komory, ale stát narazil, když chtěl zavést 50procentní daň ze stavebního spoření za rok 2010. Ústavní soud to shodil jako retroaktivní.
Shodil i darovací daň z emisních povolenek. „Státy mohou uvalovat nové daně, například pokud je rozpočet v krizi a hrozí sociální nepokoje. Potom je zdanění novou nebo vyšší daní obhajitelné,“myslí si Minčič. Soud bude pokaždé přihlížet k okolnostem včetně důležitosti závazku, který v minulosti vláda udělala.