KLIMATICKÉ ZMĚNY pod střechou
Máte doma sucho jako na Sahaře, či naopak vlhko jako v tropickém pralese? Sužuje vás alergie na pyl, prach, roztoče a kočky...? S těmito problémy vám pomůžou skoncovat přístroje, díky nimž můžete mít doma příjemný vzdoušek, skoro jako na horách.
Oglobálních změnách klimatu se dohaduje celý svět, trvá to dlouho a z řečí často plynou jen vzdušné zámky. Zato v interiéru můžete vzít úpravu vzduchu do vlastních rukou. A změny poznáte hned. Jen musíte zvolit správný recept na mikroklimatický koktejl, abyste nevyhodili peníze do vzduchu.
Vedle vytápění a chlazení lze vzduch čistit a upravovat vlhkost. Zařízení se liší dle velikosti prostoru, který obslouží. Někdy musíte srovnat priority či koupit víc přístrojů – většina má omezenou funkci. „Dá se sehnat i kombinace čističky se zvlhčovačem. Ale náklady jsou někdy vyšší než cena dvou zařízení,“srovnává Jan Rambousek, zástupce značky Sencor.
Vhodné je zaměřit se nejen na cenu, ale i na design, protože přístroj bude stále na očích. Lepší modely se také snáze ovládají. „Inovací z poslední doby jsou aplikace a propojení s moderními technologiemi, ovládání chytrými telefony pro takzvanou chytrou domácnost,“informuje Pavel Janů z obchodu Euronics.
KDYŽ OKNO NESTAČÍ
Čističky vzduchu pomůžou tam, kde se těžko větrá nebo kde ventilace nestačí. „Mají dvě využití: čištění vzduchu z okolí – topná sezona, smog, popílek. A jako pomoc alergikům – na pyl i na psa či kočku,“popisuje Jan Rambousek. Má-li čistička ionizátor, dodává do vzduchu lehké záporné ionty, které na člověka působí pozitivně. Ceny jsou 2–25 tisíc korun, kvalitní koupíte za ceny kolem 9 000 korun.
Čistička by měla být v každé místnosti. Přístroje fungují jen v uzavřených prostorách, nehodí se do průchozích a otevřených. Ideální místo je mezi oknem a dveřmi na poličce. Stojací modely je nutné instalovat tak, aby vzduch dobře cirkuloval.
Zařízení se liší kvalitou filtrace. U elektrostatických filtrů je snadná údržba, sloupový tvar zabere málo místa, spotřeba je malá. Filtrace je však horší než u vícevrstvého systému. „Obsahuje zpravidla uhlíkový, HEPA a antibakteriální filtr. Díky maximálně čistému
vzduchu na výstupu je vhodný pro alergiky,“popisuje Pavel Janů. Nejlepší jsou HEPA filtry třídy H13. „Protože čističky pracují dlouhodobě, vyplatí se investovat do co nejtišších modelů,“upozorňuje Iva Pavlousková z Datartu.
Čistička by měla být v provozu stále. Některé filtry lze čistit vysavačem, jiné i omýt. „Ideální je odsát prach ze vstupních filtrů i mřížky jednou za týden. Omyvatelné filtry opláchněte vlažnou vodou a nechte oschnout,“radí Pavel Janů. Kvalitnější přístroje hlásí nutnost výměny filtru. Podle odborníků je však lepší dělat to častěji, nejpozději po půlroce. „Doporučuji vyměnit ho vždy po sezoně. Tedy jakmile odezní sezona pylu, po konci topné sezony či smogového období,“říká Jan Rambousek.
PARNÍ MAŠINY
Ranní škrábání v krku, kašel, posmrkávání, popraskané rty, suchá pokožka – to vše může být důsledek suchého vzduchu. Jakmile se vysuší sliznice, je člověk náchylnější k nemocem. Suchý vzduch ovšem nesvědčí ani nábytku a rostlinám. Proto se hlavně v topné sezoně v bytech uplatní zvlhčovače. Praktické je řídit se vlhkoměrem, ideální vlhkost přitom je kolem 50 procent. Ideální je postavit přístroj na podlahu, dál od často otvíraných oken nebo dveří, případně na nábytek či mezi květiny.
Při výběru je důležitý zvlhčovací výkon. Udává, kolik páry umí spotřebič vytvořit. „Vybírejte podle toho, kam chcete zvlhčovač umístit. Chcete-li ho dát do místnosti, kde spíte, zajímejte se hlavně o hlučnost,“upozorňuje Iva Pavlousková. Kvalitnější přístroje umějí také ionizovat, některé mají i barevné světlo. Ceny jsou 600 až 15 tisíc korun, ty dokonalejší stojí od 1 500 korun výš.
Na výběr jsou tři typy zvlhčovačů. První vytvářejí teplou páru, vyšší teplota likviduje choroboplodné zárodky. Někdy lze přidat i vůni. Nevýhodou je vyšší spotřeba elektřiny a z jednodušších výrobků může vycházet pára horká, což je riziko pro děti.
Další typ vyrábí chladnou páru na principu vlhkého filtru. Ventilátor nad něj vhání vzduch, pára se uvolňuje do prostoru, vzduch se mírně ochlazuje. Přístroje jsou energeticky úsporné. Třetí jsou ultrazvukové zvlhčovače. „Vytvářejí z vody kapičky, ventilace je vyfukuje do suchého vzduchu, ten se jejich odpařováním zvlhčuje. Z přístroje vychází viditelná mlha,“popisuje Pavel Janů. Minerální látky zachycují filtry, které se musejí vyměňovat.
Do všech zvlhčovačů je dobré používat destilovanou či demineralizovanou vodu. Nádrž často vystačí i na celý den. Lepší přístroje měří vlhkost a zapínají se dle potřeby.
ZRYCHLENÉ SUŠENÍ PRÁDLA
Na opačném principu fungují odvlhčovače. „Odvádějí vlhkost třeba ze starých domů či chalup a zabraňují rozvoji plísní a zatuchlosti,“dává příklad Iva Pavlousková. Vysoká vlhkost je problém i ve starších bytech či vysychajících novostavbách. Dají se využít i k sušení prádla
v malých bytech. „Odvlhčovače jsou schopné vytáhnout vlhkost z prádla a zkrátit dobu sušení až o polovinu,“popisuje Jan Rambousek. Ceny jsou 300–26 000 korun. Ty kvalitnější za dobrou cenu pořídíte za 5–6 tisíc korun.
Malé odvlhčovače s absorbčními prostředky se dávají na vyvýšené místo či na podlahu, kde je dobrá cirkulace vzduchu. „Větší elektronické přístroje je vhodné dát na pevný povrch, aby nedocházelo k nežádoucím vibracím. Podmínkou je opět místo s dobrou cirkulací vzduchu,“připomíná Pavel Janů. Odvlhčovač nesmí přijít do styku se stříkající či tekoucí vodou, měl by stát aspoň 60 centimetrů od vany a 120 centimetrů od kohoutku.
Nejjednodušší modely ani nepotřebují elektřinu, dají se sehnat v řádu stokorun. Vzduch proudí třeba přes tabletu pohlcující vlhkost, ta se postupně zmenšuje, až se rozpustí. Vydrží až tři měsíce. „Elektronické odvlhčovače jsou dražší, ale nabízejí lepší ovladatelnost, více funkcí, možnost časování i regulace vlhkosti v závislosti na okolní teplotě,“vyjmenovává Pavel Janů. Můžou však být hlučnější a některé můžou být i napojené na pevný odtok vody. Další mají také funkci rozmrazování. „Při plném výkonu se odvlhčovač naplní asi za čtyři hodiny, ale plný výkon nebývá často potřeba. Většina přístrojů hlásí, že je nutné vyprázdnit nádrž,“říká Jan Rambousek.