Dovolávat se hlasu lidu je ošidné

Čtenářů

V obsáhlém sobotním příspěvku pan Vondruška mimo jiné proti sobě staví elity a vůli většiny. Tedy lidu. Nevíme ale, co si pod pojmem elity pan Vondruška představuje. Víme pouze, že se jedná o lidi, kteří to s většinou nemyslí dobře. Pracovně je možno elitami označit osoby, které mají ve společnosti významný vliv v různých oblastech. Takto míněno patří k elitám i pan Vondruška. Patří zřejmě k těm dobrým elitám. Ostatně dovolávání se hlasu lidu je ošidné. Lid není vždy „dobře“zorientován. Demonstruje za dopadení pachatelů atentátu na Heydricha na Václavském náměstí, nechá vyhrát volby komunisty v roce 1946. Na druhé straně pak v listopadu 1989 masově odmítá komunistický režim.

Lze souhlasit s tím, že volba prezidenta by měla být racionální. Na prvním místě stojí nepochybně otázka bezpečnosti. Proti Jiřímu Drahošovi hovoří politická nezkušenost a vadou na kráse má být jeho slušnost a korektnost. Což je absurdní. Vondruška nedůležitost těchto rysů osobnosti dokládá na příkladu Edvarda Beneše, který „byl tichý, slušný, elegantní a vypadal důvěryhodně“a v únoru 1948 selhal. Beneš selhal navzdory své mimořádné politické zkušenosti, ale ustoupení Gottwaldovi bylo ovlivněno především jeho špatným zdravotním stavem. Vítězný únor přežil o pouhý půlrok. Proto za velké bezpečnostní riziko považuji nedobrý zdravotní stav současného prezidenta. — Doc. PhDr. Pavel Vacek, Ph.D. emeritní děkan Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové