Timberlake se topí v žánrech
Václav Hnátek redaktor MF DNES
Zpěvák Justin Timberlake dosud držel laťku své tvorby docela vysoko, a to se nebál ani experimentů. Například na minulé nahrávce The 20/20 Experience z roku 2013 většina písní přesahovala stopáž standardního popového tracku zhruba dvojnásobně.
Na novince nazvané Man of the Woods je Timberlake zpátky ve formátu tříminutových kompozic, hranice žánru pokouší zase jinde.
Kdepak country
Podle fotografií zveřejněných před měsícem to vypadalo na country album a koneckonců titul desky by tomu rozhodně napovídal. Ale předpověď se nepotvrdila, a jakkoliv by bylo jistě zajímavé zjistit, jak se popová hvězda s tradičním americkým stylem popasuje, asi se dá říct, že naštěstí. Fakt, že Timberlake na albu nekluše na koni do západu slunce, čehož se od oznámení desky minulý měsíc řada fanoušků asi oprávněně děsila, je však asi jedinou devízou nové desky.
Zpěvák do celkové více než hodinové stopáže nacpal až příliš rozmanitou žánrovou směsici, než aby se dala deska Man of the Woods nějak jednoduše uchopit. Úvodní skladbu Filthy by šlo označit za elektro-funk, a i když má chytlavé náběhy, ani přes mohutně vystavěný můstek se nerozjede do kdovíjaké parády. O něco živější je rovněž funková Midnight Summer Jam. A píseň Sauce řeší už jen rozdíl mezi šťávou a omáčkou, což vychází z jedné u nás asi nepříliš známé internetové zprávy z loňska.
Samozřejmě nechybí tradiční mix popu a moderního R&B (Higher Higher nebo Supplies), ale třeba v písni Wave se ozývají akustické kytary vzdáleně připomínající tu bluegrass, tu zmiňované country. A nakonec svou „rozhodně ne country“desku Timberlake zazdí kousky jako Flannel, kde opěvuje hřejivou
Z knih svého dědečka má Hemingwayová nejraději Pohyblivý svátek, ve kterém se vypráví o Paříži dvacátých let minulého století. „Má pro mě velký význam, protože v jedenácti letech mě otec vzal do Paříže a provedl mě po městě, čímž pro mě jednotlivé stránky knihy ožily. Taky je to návod na to, jak můžete život přetvořit v literární dílo, aniž byste se nechali zlákat jistými pokušeními,“píše.
V závěru knihy o Ernestu Hemingwayovi mluví jako o muži, který látku, nebo Breeze Off the Pond, kde dojde na trávu zelenější a vítr vanoucí od rybníka. Do písně Say Something si navíc ještě pozval Chrise Stapletona, zpěváka, který si letos přišel pro tři Grammy v kategoriích zahrnujících nejlepší country album či píseň. Pro úplnost a spravedlnost je potřeba dodat, že je zde i balada Morning Light, v níž se objevuje Alicia Keys.
Přesto ani ve výše zmíněných momentech nelze označit Timberlakovu aktuální muziku žánrově za country. Potíž je v tom, že není jasné, kam album Man of the Woods zařadit. Zpěvák, který od mladického působení v boy bandu NSYNC ušel bez debat obrovskou cestu, si tu naložil trochu velkou porci.
Poněkud rozhárané