Fakta Zrod Národní galerie před 222 lety

Hl. RD, příp. ŘRD min. 4+1 v Praze nebo blízkém okolí. T: 721 676 015

Hl. chalupu/chatu do cca 50 km od Prahy. T: 721 676 015

Hl. k pronájmu pěkný byt 2+1(kk) v Praze u MHD. T: 721 676 015

Pro českou IT společnost hl. pěkné kanceláře v Praze. T: 721 676 015

Manželský pár z Anglie hledá byt v Praze, k dl. pronájmu.T.: 603867608

Pro Národní galerii je 222 let úctyhodný věk. Jaké důležité momenty zažila a čím prochází nyní?

Na začátku 20. století, když vznikla Československá republika, jsme se cítili velice důležití, součástí Evropy. Hlavně díky rozhodnutí a velké podpoře Tomáše G. Masaryka, ale také parlamentu, získala galerie francouzské sbírky, které jsou dodnes považovány za nejzásadnější. Máme třeba dvaadvacet maleb Picassa. Po nástupu komunismu jsme se ocitli v období uzavírání a silného nacionalismu s minimální možností svobodných nákupů. Tehdejší ředitel udržel sbírku a udržel Národní galerii na vysoké úrovni. Současný ředitel Jiří Fajt se snaží o skutečnou proměnu galerie – chce ji rozšířit o díla žijících umělců, autorů ze zahraničí. Ale také chce propojovat důležité výstavy, jejichž centrem jsou čeští umělci.

Jakým směrem se tedy chce současná Národní galerie vydat?

Nastavit galerii, která má šest paláců a sbírky, které se přibližují půl milionu kusů, je velice obtížný úkol. Národní galerie jde tam, kam jdou jakékoliv jiné světové galerie. Finance galerie do jisté míry pocházejí od daňových poplatníků, musíme se tedy obracet hlavně k těmto návštěvníkům. Galerie musí promlouvat k naší době, aby tu běžný Máme výhodu zakoupených děl právě v době první republiky. O ně je všude obrovský zájem. Národní galerie je známá a mezi muzei je nepsaná dohoda, že za dílo, které si od nás někdo půjčí, nám také v určitou dobu určité dílo zapůjčí. Jiní nám chtějí zapůjčit díla jen na základě nadšení a toho, že jsou rádi, jakým směrem se galerie ubírá. Máme výborné vztahy s britskou galerií Tate. Důležitý je také vztah mezi kurátorem a umělcem. Jde především o komunikaci a spolupráci a věhlas galerie.

Jak náročný je provoz galerie?

Velké galerie potřebují obrovské finance. Přitom rozpočet Národní galerie se stále pohybuje v částkách, které jsme měli k dispozici v roce 1990. I když se ta částka pomalu zvyšuje.

Mají vůbec lidé v současnosti o umění zájem?

Naše návštěvnost stále roste. Pochopitelně chceme, aby byla vyšší, než jaká je doposud. Určité výstavy přitahují více lidí, třeba výstava Karel IV. přilákala na 92 tisíc lidí. ● Roku 1796 založili čeští aristokraté Společnost vlasteneckých přátel umění. Jejím cílem bylo podporovat umělecký život v zemi. Ústředními postavami byla hrabata František ze Šternberka, František Antonín Kolovrat-Novohradský či Bedřich Jan Nostic. ● Hlavním dílem Společnosti byl zrod obrazárny. Základ kolekce tvořilo obrazů a soch. Především šlo o barokní díla ze sbírek hraběte či rodu Galerii doplnily artefakty z depozitáře ● Černínský palác na Hradčanech se stal prvním sídlem obrazárny. Komplex bezplatně zapůjčil

Návštěvníci museli se však objednat, exkurzi komentoval kustod.

A lze návštěvnost zvýšit?

Otázkou je, do jaké míry jsme kulturu schopni propagovat. Nejedná se jen o Národní galerii, ale i o pomoc hlavního města nebo ministerstva kultury. Na mapách, které ve městě dostávají turisté, by mělo být propagováno nejen české pivo, ale také muzea a galerie. Aby se turisté dozvěděli, že zde jsou výjimečná díla.

Na jaké současné výstavy jste pyšná a na co se mohou návštěvníci letos těšit?

Jsem velice ráda za výstavu Magdaleny Jetelové (do 18. března, Veletržní palác, pozn. red.), mimořádné české sochařky. Uspořádali jsme jí jednu z největších výstav. Na 15. února na 19 hodin chystáme Grand Opening ve Veletržním paláci – tím otvíráme rok 2018. Bude zde výstava Kathariny Grosse s prací Zázračný obraz a také výstava Marii Lassnig. V paláci Kinských pak bude 16. května výstava Jiřího Koláře s názvem Úšklebek století. Výstava bude koncipována tak, aby popsala specificky rok 1968, kdy jsme byli okupováni. Jiří Kolář vytvořil důležitou sérii šestašedesáti koláží, které k tomuto roku promlouvají. Obsahují fotografie, novinové výstřižky, prohlášení komunistické strany, ale zároveň poezii Koláře a fotografie květin na chodníku na místech, kde byl pravděpodobně někdo zastřelen.