EU dotuje obnovu alejí u silnic
Stát i EU investují do obnovy alejí. Stromy se přitom v posledních letech kácely
Každý rok skončí nárazem do stromu kolem 2,5 tisíce dopravních nehod. Jen loni při nich zemřelo 75 lidí, na dvě stovky se vážně zranily. V minulých letech i kvůli tomu stromů kolem silnic celkově ubývalo. Navíc správci silnic ve velkém káceli i stromy poškozené a odumřelé důsledkem desítek let trvajícího zanedbávání silniční zeleně. Stromů nově vysazených bylo podstatně méně než stromů pokácených, za což silničáře kritizovali pro změnu ochránci přírody.
Podle sdružení Arnika zmizelo od roku 2003 do roku 2016 z alejí kolem silnic 217 tisíc stromů, nově vysazeno jich bylo jen 130 tisíc.
V poslední době se ale poměr mezi stromy vykácenými a vysazeným začíná zase vyrovnávat. Stát s tím, že by stromů kolem silnic mělo ubývat, nepočítá – mimo jiné i s ohledem na změny klimatu. „Stromy mají v krajině svou nezastupitelnou úlohu,“říká Marek Čihák z ministerstva životního prostředí.
V současnosti investuje stát do obnovy a výsadby nových alejí ze svého rozpočtu zhruba dvojnásobek oproti roku 2013, byť jen část je určena pro aleje kolem silnic. Nemalé peníze jdou na obnovu alejí také z evropských peněz – v tuto chvíli jsou schváleny projekty za 80 milionů korun.
Dalších 143 milionů by mělo následovat. „Značně převažuje obnova alejí, nová výsadba tvoří jen necelých dvacet procent projektů,“říká Elena Bočevová z Agentury ochrany přírody.
Méně stromů, více místa
Odborníky tak zaměstnává otázka, jak to udělat, aby aleje kolem silnice zůstaly a zároveň se snížilo riziko pro řidiče. Ostatně nejsou pro ně jen rizikem.
„Informují o směru v následujícím úseku silnice, v zimě chrání vozovku proti zavátí sněhem, vytvářejí příznivější mikroklima nad vozovkou, brání okolí před emisemi,“vyjmenovává některá z pozitiv silničních alejí Karel Kocián z ČVUT.
„Když jsou v bezpečné vzdálenosti a netvoří překážku v nebezpečných místech, mají pozitivní vliv na chování řidičů. Řidič sníží rychlost a věnuje více pozornosti okolí,“dodává také Eva Kropáčová z policejního prezidia.
Ohledy na bezpečnost však do budoucna ovlivní podobu alejí. V už existujících stromořadích může pomoci náhrada ovocných stromů za stromy s větší korunou.
„Ovocné stromy stojí často čtyři metry od sebe, vzdálenost mezi stromy s velkou korunou je dvacet a více metrů,“říká oborník na silniční aleje ze společnosti Safe Trees Jaroslav Kolařík. To podle něj dává smysl především u silnic II. a III. kategorie, kde se nejezdí vysokou rychlostí.
Tam, kde je rychlost vyšší, by se aleje měly od vozovky posouvat do vzdálenosti až deseti metrů.
„Tuto vzdálenost považujeme za zcela bezpečnou,“říká Eva Kropáčová z policejního prezidia.
Šíře bezpečného pásma odborníci určují podle povolené rychlosti. V současnosti norma doporučuje vzdálenost minimálně 4,5 metru od vozovky.
Jenže přesun alejí dále od okrajů silnic naráží na řadu překážek. „Je naprostá výjimka, aby v takové vzdálenosti od vozovky pozemky byly pod správou údržby silnic,“říká Kolařík. „Norma sice není povinná, ale silničáři obvykle trvají na jejím dodržení,“dodává.
Jak významný vliv to má na přežití stromů kolem silnic, ukazuje příklad z Plzeňska, kde v loňském roce zmizela alej od silnice z České Břízy do Hromnice.
„Alej byla v havarijním stavu, po projednání s odborem životního prostředí a obecním úřadem jsme se rozhodli ji neobnovit. Z bezpečnostního hlediska, šířka přilehlého pozemku nebyla dostatečná,“říká Radek Šíma z krajské Správy a údržby silnic.
Liberecký kraj vzdal kvůli vlastnickým vztahům záměr vysadit nové stromořadí podél silnice mezi Raspenavou a Krásným Lesem, mělo být součástí rozsáhlého projektu obnovy desítek kilometrů stromořadí na Frýdlantsku. „Výsadba nových alejí je navrhována v bezpečnostním odstupu od krajnice vozovky zhruba sedm až deset metrů,“říká náměstek hejtmana pro dopravu Marek Pieter. A to už znamená složité vyjednávání s vlastníky okolních pozemků.