Německá velká koalice i Merkelová bojují o přežití
Němci ztrácí trpělivost s nekonečným jednáním o vládě. Rozhovory o velké koalici byly zase prodlouženy. Budou dva dny stačit?
Nejpozději do minulého pátku, pak až do neděle a znovu zase o dva dny – tedy do dneška. Jednání o vytvoření nové německé vlády se neuvěřitelně vlečou. Velká koalice je sice v dohledu, ale stále ještě není podepsaná. A od voleb, s mezihrou v podobě neúspěšného pokusu o vytvoření koalice křesťanských demokratů, Zelených a liberálů, už uplynuly čtyři měsíce.
Paradoxně, čím déle rozhovory trvají, tím větší tlak to na lídry jak unie CDU/CSU, tak sociálních demokratů (SPD) vytváří. V křesťansko-demokratické unii se stále hlasitěji mluví o následovnících a ještě častěji o následovnicích kancléřky Angely Merkelové. Pozice šéfa CSU Horsta Seehofera je také slabá. A z hlediska politiky je lídr sociálních demokratů Martin Schulz už spíše chodící mrtvola.
Nejen Schulzova naděje na politické přežití, ale také to, zda Angela Merkelová svoji zářnou kariéru ukončí důstojně několika dalšími roky v čele německé vlády, závisí na zdánlivých maličkostech, které obě strany dělí od úspěšného uzavření koalice. Za minulý týden se podařilo kompromisem vyřešit otázku slučování rodin migrantů, ochrany klimatu, zemědělství, bytové nebo evropské politiky.
Jednání se ale zasekla na dvou tématech, kde sociální demokraté, kteří si nechávají výsledek schválit ještě ve stranickém referendu, musí vybojovat na svých pravicových partnerech nejvíce ústupků. Jde především o výrazné omezení uzavírání smluv na dobu určitou, které jsou sice výhodné pro německé
zaměstnavatele, ale výrazně omezují práva a ochranu zaměstnanců. Druhým tématem, kde sociální demokraté tlačí CDU/CSU k ústupkům, je otázka rovnosti státních a soukromých pojištěnců ve zdravotnických zařízeních.
I když se zdá, že se jedná o maličkosti, v koaliční smlouvě, která má kolem 160 stránek, je stále mnoho pasáží zatrženo žlutě. Tedy barvou, která označuje rozpory. „Nečekám žádnou rychlou dohodu, ale dlouhá noční jednání,“řekl včera deníku Bild jeden z koaličních vyjednavačů.
Málo ústupků může sice znamenat vyjednávací vítězství pro křesťanskou unii, ale během krátké doby se může obrátit proti ní. A to proto, že ve stranickém referendu mohou členové SPD dohodu o koalici odmítnout. „V září přišlo k volebním urnám 46,4 milionu Němců. Teď má 433 tisíc členů sociální demokracie rozhodovat o tom, zda po přínosných koaličních rozhovorech vznikne vláda?“ptá se v narážce deník Flensburger Tageblatt s poznámkou, že Německo má 82 milionů obyvatel.
Ústupky na druhou stranu nemohou být zase příliš velké, protože je musí schválit i sjezdy jak křesťanské demokracie Angely Merkelové, tak bavorské CSU. Té přitom hrozí, že pokud zopakuje nepřesvědčivý výsledek z loňských spolkových voleb i v letošních volbách zemských, mohla by v Bavorsku přijít po sedmdesáti letech o moc.
Nejen Německo, ale i Evropa
V sázce přitom není jen politický osud Merkelové, Schulze nebo Seehofera, ale v přeneseném slova smyslu i celé Evropské unie. Francouzský prezident Emmanuel Macron protlačil po proevropském nadšení a zisku silného mandátu ve Francii nepopulární ekonomické a sociální reformy. A teď se chtěl pustit do proměny EU, především pak do fungování eurozóny. Jenže to bez Německa nejde.
„Koaliční dohoda bude dobrou zprávou pro EU,“nechal se slyšet šéf SPD Martin Schulz. Naopak krach jednání a předčasné volby budou ale pro Unii zprávou velice špatnou. Také proto, že pozice CDU/CSU ani SPD by v nových volbách neposílila. Jedinou stranou, které rostou preference, je totiž protiimigrační a protiunijní Alternativa pro Německo.