Vrací se tuberkulóza. Zákeřnější

Rapidně přibývá případů tuberkulózy, hlavně z Východu. Stát už přitom očkování zrušil

Před osmi lety stát zrušil plošné očkování novorozenců proti tuberkulóze, o rok dříve pediatři přestali děti v jedenácti letech posílat na přeočkování. „Bylo to unáhlené rozhodnutí a bylo uděláno předčasně,“říká Věra Adámková (ANO), šéfka zdravotnického výboru Sněmovny a přednostka preventivní kardiologie pražského IKEM.

Důsledkem je stoupající počet lidí do 20 let nakažených touto závažnou infekční nemocí. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky vzrostl mezi roky 2015 a 2016 na dvojnásobek. „Stále se pohybujeme v malých číslech, ale nárůst je katastrofální,“dodává Adámková.

Vadí jí především to, že ministerstvo zdravotnictví (mimochodem pod vedením stranického kolegy z ANO Adama Vojtěcha) zatím nezačalo pracovat na analýze, která by odpověděla na základní otázku – totiž zda a do jaké míry je nárůst případů spojen se zrušeným očkováním. MF DNES se obrátila na ministerstvo s dotazem, zda takovou analýzu již zadalo, do uzávěrky však odpověď nedorazila.

Úplně očkovat proti tuberkulóze se u nás přestalo v roce 2010, přeočkovávat v roce 2009. Zkušenosti ze světa podle Adámkové ukazují, že zhruba deset let po ukončení vakcinace začne v populaci opět přibývat nových onemocnění. „U nás by to přicházelo v úvahu už za dva roky,“ říká Adámková a žádá analýzu ministerstva, jak do budoucna děti chránit. Na tom se s ní shodne i Zdeněk Beneš, ředitel pražské Thomayerovy nemocnice, která provozuje specializované centrum pro léčbu pacientů nakažených nejen běžnými, ale také odolnými formami bakterií způsobujícími tuberkulózu.

Vysoká úmrtnost

Právě rezistentní formy tuberkulózy považuje do budoucna za největší hrozbu. Oprávněně. I přes lékařskou péči umírá 40 procent takových pacientů. „U extrémně rezistentní tuberkulózy je úmrtnost až 60 procent, bakterie jsou odolné vůči více skupinám léčiv,“upozorňuje Adámková.

Riziko se podle Beneše zvyšuje s častějším cestováním do oblastí, kde je tuberkulóza běžným onemocněním. Především ji ale přinášejí cizinci, kteří do Česka z těchto zemí přicházejí za prací. V Thomayerově nemocnici se s tuberkulózou podle Beneše ročně léčí 100 až 130 nemocných, loni jich bylo 122. Ze 71 pacientů s multirezistentní tuberkulózou, kteří se tu léčili, bylo 52 (tedy 73 procent) cizinců.

Chystají se přitom pravidla pro přijímání cizinců – každý nově příchozí zájemce o práci v Česku má být na tuberkulózu vyšetřen. A je to logické. Před týdnem vláda schválila záměr zaplnit prázdná pracovní místa na českém pracovním trhu cizinci například z Ukrajiny, ale především z Mongolska, kde je multirezistentní tuberkulóza v celosvětovém měřítku extrémně rozšířena.

Odborníci teď otevřeli i diskusi, zda by se vzhledem ke zvyšujícímu se riziku nákazy nemělo plošné očkování proti této nemoci vrátit i do očkovacího kalendáře dětí – třeba v pozdějším věku. Zrušeno bylo i kvůli tomu, že odborníci považovali zdravotní komplikace, které očkování provázely, často za větší riziko než samotnou nemoc.