Čtvrtina klientů velkých bank baží po změně

Přeliv klientů mezi bankami nekončí, ukazuje průzkum.

Knovým bankám zběhly během posledních let stovky tisíc klientů. A masivní přeliv zákazníků od tradičních finančních institucí k dravější konkurenci navíc zřejmě zdaleka nekončí. Aktuální studie poradenské společnosti A. T. Kearney ukazuje, že téměř čtvrtina klientů tuzemské top trojky uvažuje během dvou let o změně své hlavní banky.

Z průzkumu navíc plyne, že klienti velkých bank jsou obvykle poměrně konzervativní, většina z nich si svůj účet otevřela před více než pěti lety. Pokud se však nakonec ke změně rozhoupou, přechodu k některé z nových bank nelitují. O odchodu totiž uvažují jen čtyři procenta jejich klientů.

„Tempo přechodu zákazníků je pomalé. Velká část klientů dlouhodobě uvažuje o změně, ale samotný přechod neuskuteční. Přidaná hodnota, kterou nabízejí jiné banky, je větší, ale jen o trochu,“shrnuje senior konzultant A. T. Kearney Martin Blechta.

A malé banky cítí, že mají stále velkou šanci nové klienty ulovit. Hrají o hodně, za pár let to totiž může být mnohem složitější. „Snažíme se přetáhnout především klienty velkých bank. Víme, že spousta z nich je už nalomená, že touží po změně,“popisuje ředitelka marketingu Equa bank Henrieta Arslanová.

Čísla ukazují, že se jim to poměrně daří. „Největší z malých“Fio banka už má téměř 800 tisíc klientů, ročně jich zláká zhruba sto tisíc. K Equa bank přešlo loni 60 tisíc klientů a má jich už téměř 310 tisíc. A jak říká Arslanová, zhruba 70 procent z nich svůj účet aktivně používá.

Nové klienty však získávají i tradiční banky, ovšem výrazně pomaleji. Například Komerční banka přilákala loni 10 tisíc klientů, celkem jich má 1,66 milionu. Její mluvčí Pavel Zúbek říká, že 78 procent z nich používá KB jako hlavní banku.

Přírůstek klientů zaznamenala loni po letech i největší tuzemská banka, Česká spořitelna. „Vracejí se třeba ‚úrokoví turisté‘, klienti, které zlákaly vyšší úroky na vkladech. To byla jedna ze strategií, se kterou nové banky přišly. Teď, kdy už je nemohou nabídnout, lidé zjišťují, že jejich nabídka nekryje všechno, co potřebují,“prohlásil před časem v rozhovoru pro MF DNES šéf spořitelny Tomáš Salomon.

Průzkum dokládá, že hlavním důvodem pro změnu jsou pro řadu lidí nižší ceny, tedy například nulové poplatky spojené s využíváním účtu či výběry z bankomatu zdarma. A malé banky to vědí, svou propagaci mají postavenou právě na vedení účtu zdarma bez dalších podmínek.

Mobilní banka přitahuje

Velké banky se však nechtějí vzdát bez boje. Zaměřují se hlavně na digitální technologie, kde měli menší konkurenti náskok. „Všechny tři velké banky investují výrazně do digitálních technologií. Ty menší mají výhodu, že často již jako digitální banky začaly, nemají komplikované původní systémy a nemusí investovat do digitální transformace,“říká Blechta.

České banky v tom mají náskok před dalšími zeměmi regionu, ale zaostávají za Velkou Británií či severskými státy. Otevřené bankovnictví a spolupráce s třetími stranami prostřednictvím digitálního bankovnictví bude podle Blechty klíčovým trendem v nejbližší budoucnosti.

Rostoucí zájem o využívání internetového či mobilního bankovnictví dokládají třeba čísla Komerční banky. Zatímco v roce 2012 je využívalo pouze 66 procent klientů, nyní dosahuje podíl 85 procent. Rychlejším tempem se přitom zvedá podíl lidí, kteří ovládají účet pomocí aplikace v chytrém telefonu. Meziročně se jejich počet zvýšil o polovinu a v průměru se do ní přihlásí 26krát do měsíce.

A jak ukázala studie, podobná situace panuje i jinde. Téměř polovina klientů použije mobilní aplikace alespoň jednou za týden. Nejaktivnější jsou lidé s účtem u Air Bank, víc než třetina z nich otevírá banku v mobilu denně.

Malé banky se zase snaží alespoň trochu vyrovnat krok s velkými a budují pobočky. „Snažíme se rozbít předsudek, že menší banky jsou jen on-line. Chtěli bychom být víc vidět v regionech, máme 58 obchodních míst,“říká Arslanová. Obecně platí, že u nových bank se počty poboček po celé zemi počítají na desítky, zatímco u velkých jde o stovky. Ostatně z průzkumu A. T. Kearney plyne, že na pobočky své banky polovina klientů dorazí alespoň jednou za čtvrt roku. U malých bank je to pochopitelně méně. A například 40 procent zákazníků mBank nechodí na pobočky vůbec.

Hlavním důvodem pro změnu banky jsou pro řadu lidí nižší ceny.