Spal jsem na potopené lodi

Historie Vypadá tak nudně: ale šla třikrát ke dnu, zachránila 553 lidí, dostala medaili od Hitlera, potopilo ji torpédo, šly po ní bombardéry a hazard tam byl doma. Teď kotví ve Stockholmu.

Milan Vodička redaktor MF DNES

Koně byli zachráněni, ale loď byla ztracena. Posádka ji ještě stačila silou vůle dostat na mělčinu, tam se položila na bok. Tím pro ni válka skončila. Loď mír oslavila hlavně tím, že se opět přejmenovala. Byla z ní zase Korunní princezna Martha jako kdysi.

Karibik plný smůly

V roce 1956 se potřetí potopila. Znovu skončila na boku, protože kapitán ji stihl dostat blízko ke břehu. Mohl to být konec všeho.

Majitelé měli chuť poslat ji do šrotu, ale přece jen se rozhodli dát jí ještě poslední šanci.

Vytáhli ji a opravili, takže znovu mohla plout po své trase Oslo–Bergen. To skončilo v roce 1974, protože už bylo lepší jet vlakem nebo autem.

Marthu odvezli do Švédska, dostala nové jméno Koster a stala se z ní obyčejná ubytovna.

Pak ji ale čekala honosnější kariéra. Aspoň to tak vypadalo. Prodali ji, byla zaregistrována v Panamě a úplně ji přestavěli. Stálo to dva miliony dolarů, a jak už se to stalo v jejím případě zvykem, opět ji přejmenovali. Teď byla Sport Rover, Sportovní tulák. Nový cíl: Karibik. Poslání: výletní a potápěčská loď křižující vody mezi Portorikem a Panenskými ostrovy.

No, plány to byly hezké, ale na nové majitele byly ty dva miliony asi moc. Psal se rok 1980 a tentokrát ztroskotali oni. Tulák stihl akorát přeplout Atlantik a už zase mířil zpátky.

A pak to šlo od desíti pěti. Anonymní majítelé se střídali, někdy byla Martha prodána i dvakrát do měsíce. Zabíraly ji banky a dvakrát ji úřady zabavily kvůli dluhům.

Nakonec skončila v Nizozemsku jako plovoucí kasino. Chudák...

Až roku 1987 opět na obzoru zazářilo karibské slunce. Loď koupilo britské rejdařství Magellan, přejmenovalo ji na Smaragdová moře. Měla obšťastňovat turisty piňakoládou mezi Barbadosem a Portorikem. Pak se cíl změnil, byly to Seychely. Ještě lepší.

Jako obvykle to dopadlo špatně, takže Smaragdové moře nakonec bylo celé zrzavé, jak se řadu let rozpadalo v britském Falmouthu. Snímky z té doby vypadají jako záběry z plovoucí železné skládky.

Ale ještě jednou měla tahle loď štěstí. Noví majitelé ji nechali opravit a přeplavit do Stockholmu jako hotel. A jak je to u téhle lodě zřejmě opravdu zvykem, dostala nové jméno. Bylo to to staré, Korunní princezna Martha.

Teď na ní bydlí turisté, z nichž někteří si i přečtou její historii.

Pro ty ostatní je to jen nějaká nudná, nezajímavá kocábka.