Úkol pro ministra školství

Pokud nechceme, aby se během pár let české školství úplně rozložilo a většina pracovníků ho opustila, je třeba napravit škody napáchané překotnými změnami v legislativě, které prosadilo minulé vedení ministerstva.

MF DNES - - NÁZORY - Radek Sárközi Pedagogicka komora

Ministři Kateřina Valachová a Stanislav Štech prosadili ve školství řadu legislativních změn, které byly spíchnuté horkou jehlou. Na výtky řadových učitelů a ředitelů škol nebyl brán zřetel. Změny nebyly ověřeny v praxi ani nevycházely z pozitivních zkušeností v zahraničí a z odborných analýz. Výsledkem jsou nekvalitní zákony a vyhlášky, které zbytečně zatěžují školy, frustrují učitele a poškozují žáky. Je třeba co nejrychleji minimalizovat škody, které už vznikly, a vrátit právní předpisy do podoby, jakou měly před diletantskými zásahy obou jmenovaných.

Příkladem může být kariérní řád, proti němuž se zvedla vlna nevole mezi pedagogy, jež vedla k petici s 21 609 podpisy učitelů z 1 150 škol. Přinášel jen spoustu zbytečné administrativy a mlhavé přísliby zvýšení platu o 3 000 korun pro pouhé jedno procento nejstarších kantorů, navíc až od roku 2022. Sněmovna naštěstí příslušnou novelu zákona o pedagogických pracovnících odmítla, ale jiné novely bohužel prošly.

Nejhorší změnou bylo společné vzdělávání neboli inkluze. Ta připravila žáky s lehkým mentálním postižením o odbornou výuku speciálními pedagogy opřenou o poctivou diagnostiku v poradnách. Místo toho nyní tyto žáky učí většinou učitelé bez vzdělání ve speciální pedagogice. Po několika měsících strádání někdy dostanou špatně placeného asistenta s krátkým kurzem, který o dítě pečuje a všude s ním chodí a hlídá ho.

Protože však asistenti přijdou stát v roce 2018 minimálně na 3,4 miliardy korun, z čehož 2 miliardy v rozpočtu chybí, začíná ministerstvo hledat úspory. Výsledek je nasnadě – kantoři budou v přeplněných třídách na vše sami, a to i na žáky agresivní nebo s psychiatrickými diagnózami. Že takový žák dokáže vykolejit celou třídu, vědí mnozí rodiče z vlastní zkušenosti. Místo společného vzdělávání nastává v praxi pouhá formální společná školní docházka, kde už nezbývá energie na výuku.

Se zavedením nových pravidel pro inkluzi obrovsky narostla byrokracie. Další administrativa přišla se státními přijímacími zkouškami na střední školy. Opakovaně se měnily rámcové vzdělávací programy, a tak učitelé několikrát přepisovali několikasetstránkové školní vzdělávací programy. Velká administrativa je také spojena s čerpáním peněz z evropských fondů. A učitelé i ředitelé jen vyplňují nové a nové papíry, takže jim nezbývají síly na přípravu kvalitnější výuky.

Schváleno je také nové financování škol. Přestože má začít fungovat už letos v září, školy stále nemají od ministerstva dostatek informací, aby si mohly spočítat, kolik peněz dostanou. Ministerstvo zjistilo, že 5 miliard, které mělo nové financování stát, nedostane. Rozhodlo se tedy šetřit a v rámci dvouletého přechodného období seškrtalo maximální počet hodin ve třídách na 75 procent. Co to znamená? Školy budou muset omezit dělení tříd a propustit přebytečné učitele či jim zkrátit úvazky. Mateřské školy budou muset zkrátit provoz.

Další nedomyšlený zásah minulého vedení ministerstva představuje zavedení posledního povinného ročníku v mateřských školách. Ukázalo se však, že děti, které to do nich mělo přivést, tam stejně nechodí. Buď je tam rodiče ani nezapíšou, nebo je formálně zapíšou, ale místo toho je omlouvají, takže blokují místo ostatním, případně je individuálně vzdělávají doma. Ředitelky a učitelky mateřských škol jen vyřizují omluvenky nebo řeší dluhy, které vznikají kvůli nezaplacení stravy, když rodiče zapomenou dítě včas omluvit.

A to je v roce 2020 ještě čeká příliv dvouletých dětí, proti kterému se vzedmula petice s tisícovkami podpisů. Dovedete si představit, jak se kantorka, která je na 25 dětí ve třídě většinu času sama, stará najednou o děti různého věku od dvou do pěti let? Hlídá, aby si ty nejmenší nehrály s hračkami spolužáků, které jsou certifikované až od tří let, nemůže s nimi na vycházku, protože ty nejmladší nevydrží dlouho chodit, vyměňuje dvouleťákům pleny, obléká je.

Pokud nechceme, aby se během několika let české školství úplně rozložilo a většina pracovníků ho opustila nebo se zhroutila, je třeba co nejdříve napravit škody napáchané nedomyšlenými a překotnými změnami v legislativě, které prosadilo minulé vedení ministerstva. Nejlepší by bylo vrátit se k původnímu systému a drobnými změnami ho vyladit.

Například začít zřizovat v běžných školách třídy vedené speciálními pedagogy, kteří budou vyučovat hlavní předměty žáky se speciálními potřebami v malých skupinkách, jak se to osvědčilo v zahraničí. Tam v rámci inkluze tyto děti tráví s ostatními žáky školy společný čas během přestávek a projektů.

Ohledně financování škol stačí omezit možnosti krajů v přerozdělování normativů na žáka a posílit financování malotřídních škol. Stát může potřebným dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí cíleně dotovat stravné a další poplatky v mateřské škole. Pro dvouleté děti lze více podpořit dětské skupiny a obnovit jesle. Hlavně konečně učitelům srovnejme platy s průměrem obvyklým v zemích EU. Nabídnutá řešení jsou jednoduchá a efektivní.

Najde nový ministr školství Robert Plaga odvahu je prosadit? A jak se zachovají poslanci a senátoři? Předseda školského výboru Sněmovny Václav Klaus ml. již navrhuje první změny správným směrem ohledně mateřských škol, nového financování i inkluze.

Dvouleté děti není nutné posílat do školky, lze více podpořit dětské skupiny a obnovit jesle.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.