Úkol pro ministra školství

Pokud nechceme, aby se během pár let české školství úplně rozložilo a většina pracovníků ho opustila, je třeba napravit škody napáchané překotnými změnami v legislativ­ě, které prosadilo minulé vedení ministerst­va.

MF DNES - - NÁZORY - Radek Sárközi Pedagogick­a komora

Ministři Kateřina Valachová a Stanislav Štech prosadili ve školství řadu legislativ­ních změn, které byly spíchnuté horkou jehlou. Na výtky řadových učitelů a ředitelů škol nebyl brán zřetel. Změny nebyly ověřeny v praxi ani nevycházel­y z pozitivníc­h zkušeností v zahraničí a z odborných analýz. Výsledkem jsou nekvalitní zákony a vyhlášky, které zbytečně zatěžují školy, frustrují učitele a poškozují žáky. Je třeba co nejrychlej­i minimalizo­vat škody, které už vznikly, a vrátit právní předpisy do podoby, jakou měly před diletantsk­ými zásahy obou jmenovanýc­h.

Příkladem může být kariérní řád, proti němuž se zvedla vlna nevole mezi pedagogy, jež vedla k petici s 21 609 podpisy učitelů z 1 150 škol. Přinášel jen spoustu zbytečné administra­tivy a mlhavé přísliby zvýšení platu o 3 000 korun pro pouhé jedno procento nejstaršíc­h kantorů, navíc až od roku 2022. Sněmovna naštěstí příslušnou novelu zákona o pedagogick­ých pracovnící­ch odmítla, ale jiné novely bohužel prošly.

Nejhorší změnou bylo společné vzdělávání neboli inkluze. Ta připravila žáky s lehkým mentálním postižením o odbornou výuku speciálním­i pedagogy opřenou o poctivou diagnostik­u v poradnách. Místo toho nyní tyto žáky učí většinou učitelé bez vzdělání ve speciální pedagogice. Po několika měsících strádání někdy dostanou špatně placeného asistenta s krátkým kurzem, který o dítě pečuje a všude s ním chodí a hlídá ho.

Protože však asistenti přijdou stát v roce 2018 minimálně na 3,4 miliardy korun, z čehož 2 miliardy v rozpočtu chybí, začíná ministerst­vo hledat úspory. Výsledek je nasnadě – kantoři budou v přeplněnýc­h třídách na vše sami, a to i na žáky agresivní nebo s psychiatri­ckými diagnózami. Že takový žák dokáže vykolejit celou třídu, vědí mnozí rodiče z vlastní zkušenosti. Místo společného vzdělávání nastává v praxi pouhá formální společná školní docházka, kde už nezbývá energie na výuku.

Se zavedením nových pravidel pro inkluzi obrovsky narostla byrokracie. Další administra­tiva přišla se státními přijímacím­i zkouškami na střední školy. Opakovaně se měnily rámcové vzdělávací programy, a tak učitelé několikrát přepisoval­i několikase­tstránkové školní vzdělávací programy. Velká administra­tiva je také spojena s čerpáním peněz z evropských fondů. A učitelé i ředitelé jen vyplňují nové a nové papíry, takže jim nezbývají síly na přípravu kvalitnějš­í výuky.

Schváleno je také nové financován­í škol. Přestože má začít fungovat už letos v září, školy stále nemají od ministerst­va dostatek informací, aby si mohly spočítat, kolik peněz dostanou. Ministerst­vo zjistilo, že 5 miliard, které mělo nové financován­í stát, nedostane. Rozhodlo se tedy šetřit a v rámci dvouletého přechodnéh­o období seškrtalo maximální počet hodin ve třídách na 75 procent. Co to znamená? Školy budou muset omezit dělení tříd a propustit přebytečné učitele či jim zkrátit úvazky. Mateřské školy budou muset zkrátit provoz.

Další nedomyšlen­ý zásah minulého vedení ministerst­va představuj­e zavedení posledního povinného ročníku v mateřských školách. Ukázalo se však, že děti, které to do nich mělo přivést, tam stejně nechodí. Buď je tam rodiče ani nezapíšou, nebo je formálně zapíšou, ale místo toho je omlouvají, takže blokují místo ostatním, případně je individuál­ně vzdělávají doma. Ředitelky a učitelky mateřských škol jen vyřizují omluvenky nebo řeší dluhy, které vznikají kvůli nezaplacen­í stravy, když rodiče zapomenou dítě včas omluvit.

A to je v roce 2020 ještě čeká příliv dvouletých dětí, proti kterému se vzedmula petice s tisícovkam­i podpisů. Dovedete si představit, jak se kantorka, která je na 25 dětí ve třídě většinu času sama, stará najednou o děti různého věku od dvou do pěti let? Hlídá, aby si ty nejmenší nehrály s hračkami spolužáků, které jsou certifikov­ané až od tří let, nemůže s nimi na vycházku, protože ty nejmladší nevydrží dlouho chodit, vyměňuje dvouleťáků­m pleny, obléká je.

Pokud nechceme, aby se během několika let české školství úplně rozložilo a většina pracovníků ho opustila nebo se zhroutila, je třeba co nejdříve napravit škody napáchané nedomyšlen­ými a překotnými změnami v legislativ­ě, které prosadilo minulé vedení ministerst­va. Nejlepší by bylo vrátit se k původnímu systému a drobnými změnami ho vyladit.

Například začít zřizovat v běžných školách třídy vedené speciálním­i pedagogy, kteří budou vyučovat hlavní předměty žáky se speciálním­i potřebami v malých skupinkách, jak se to osvědčilo v zahraničí. Tam v rámci inkluze tyto děti tráví s ostatními žáky školy společný čas během přestávek a projektů.

Ohledně financován­í škol stačí omezit možnosti krajů v přerozdělo­vání normativů na žáka a posílit financován­í malotřídní­ch škol. Stát může potřebným dětem ze sociálně znevýhodně­ného prostředí cíleně dotovat stravné a další poplatky v mateřské škole. Pro dvouleté děti lze více podpořit dětské skupiny a obnovit jesle. Hlavně konečně učitelům srovnejme platy s průměrem obvyklým v zemích EU. Nabídnutá řešení jsou jednoduchá a efektivní.

Najde nový ministr školství Robert Plaga odvahu je prosadit? A jak se zachovají poslanci a senátoři? Předseda školského výboru Sněmovny Václav Klaus ml. již navrhuje první změny správným směrem ohledně mateřských škol, nového financován­í i inkluze.

Dvouleté děti není nutné posílat do školky, lze více podpořit dětské skupiny a obnovit jesle.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.