Miliardy pro památky, na které se desetiletí nesáhlo
Má nejvyšší kostelní věž v Česku, která podle známé písničky převyšuje kopce. Stojí uprostřed náměstí, což nebývalo v době jejího vzniku tak úplně zvykem. A na zvony se jí nedávno složili místní lidé. Gotickou katedrálu svatého Bartoloměje, která je pro Plzeň stejným logem jako pivovarská brána, čeká jedna z nejdůkladnějších oprav v historii. Právě teď tečou do tuzemských památek více než tři miliardy korun z evropských fondů, takže nebude jediná.
Za téměř sto milionů korun to v Plzni vezmou z gruntu – restaurátoři vyčistí a opraví zdi, malby a mobiliář, restaurována má být socha svatého Bartoloměje na průčelí kostela, obnoví se rozvody elektřiny a především osvětlení, které bude jiné pro mši, jiné třeba pro koncert nebo se bude měnit v jejich průběhu. Lavice se dočkají vyhřívání, dojít má na opravu varhan. A pak jsou tu úplné novinky: poprvé ve své více než sedmisetleté historii bude mít katedrála toaletu. A na půdě vznikne expozice věnovaná příběhu katedrály a historii zvonů, ale především se otevře stálý prohlídkový okruh, protože podkroví je tu prostě ohromující.
Důkladnějšími opravami prý svatostánek prošel naposledy před sto lety. Ale v takovém rozsahu jako nyní je možná nezažil nikdy, vyjma úprav po ničivých událostech, jako byly požáry nebo pád štítu po vichřici. Zmíněná poslední velká oprava se uskutečnila v letech 1914–1920 a vedl ji architekt Kamil Hilbert, spojený i s dostavbou katedrály svatého Víta v Praze.
Plzeňská katedrála má nejvyšší kostelní věž v zemi, štíhlá špice končí téměř 103 metrů nad zemí. Pročež je typická silueta Bartoloměje vidět prakticky ze všech směrů, odkud se do města přijíždí. Když se Plzeňan vrací z cest, tenhle pohled ho vždycky zahřeje. Kostel měl mít u vstupu původně dvě věže, ale než na stavbu druhé došlo, vyšla z módy a stavět ji už nikdy nezačali.
To zjištění pohnulo před šesti lety skupinu lidí, aby vyhlásili soutěž na možnou podobu budoucí druhé věže. Brali to spíš jako intelektuální rozcvičku než uskutečnitelný záměr, proto se také k tomu shovívavě stavěl biskup Radkovský, ačkoli si dostavbu věže sám nepřál. Do soutěže tehdy přišlo 137 návrhů, architekty originální výzva evidentně zaujala.
Ale právě tady navazuje to nejlepší z novodobého příběhu katedrály. V debatách o smyslu soutěže prý vyplulo na povrch, že za druhé světové války zabavili nacisté z katedrály čtyři z pěti zvonů a nechali je roztavit. Jak to původně z Bartoloměje znělo, to si pamatoval už jen málokdo. Organizátoři soutěže proto vyhlásili sbírku, aby bylo možné do věže alespoň jeden z chybějících zvonů umístit v roce 2015, kdy se Plzeň stane Evropským městem kultury. Drobný nápad, jeden z mnoha, který přípravy na titul přinesly, padl na mimořádně úrodnou půdu. Vybraly se miliony, už v listopadu 2014 světil biskup všechny čtyři nové zvony na provizorní stolici před katedrálou a podívat se na ně přišly davy lidí. Stejně jako v lednu 2015 při slavnostním zahájení roku s evropským titulem, kdy už zněla z věže celá pětice najednou.
Díky dotacím na památky, muzea a knihovny – a má to být do roku 2020 asi 13 miliard – se teď i v plzeňské katedrále sáhne na věci, které se nehnuly celá desetiletí. Všechny obrazy, sochy a oltáře odvezou restaurátoři do svých dílen. Během téměř dvouletých oprav bude katedrála půl roku úplně zavřená. Až se znovu otevře, bude to mimořádně pěkná podívaná. Zvu k návštěvě, přijeďte si sáhnout i na anděla na mříži, podle legendy plní všechna přání.