Jak se budou měnit daně

Nastává čas plnění předvolebních slibů

Přilepšení, které potěší většinu daňových poplatníků, připravilo ministerstvo financí. Spolu se zrušením superhrubé mzdy a solidární přirážky navrhuje snížit většině lidí daně z příjmů a živnostníkům pojistné. Veřejné rozpočty kvůli tomu mají přijít na daních z příjmů o 28,7 miliardy korun.

Ministerstvo vyslalo do připomínkového řízení takzvaný daňový balíček. Ten má za úkol zavést do české legislativy evropské směrnice zvané ATAD, proti vyhýbání se daňovým povinnostem, a při té příležitosti do něj zahrnulo i změnu daní z příjmů pro fyzické osoby. Jde přitom o část slibů, které vládní hnutí ANO mělo ve volebním programu a které si vláda v demisi dala do programového prohlášení. Začít platit by mohly od roku 2019.

Úniky versus daňové úlevy

Kuriózní přitom je, že směrnice proti daňovým únikům má Česku přinést jen 200 milionů ročně navíc, zatímco zmíněné daňové změny mají naopak z veřejných rozpočtů (stát, obce, kraje) odsát 28 miliard korun. Anebo z jiného pohledu: tolik zbude zaměstnancům a živnostníkům v kapse navíc. „V případě zaměstnanců to fakticky bude znamenat snížení efektivního zdanění z dnešních 20,1 procenta (jde o přepočet ze superhrubé mzdy, pozn. red.) na navrhovaných 19 procent. U naprosté většiny OSVČ platících nenulovou daň dojde ke snížení celkové odvodové zátěže,“uvedlo ministerstvo financí. Novela navrhuje dvě sazby daně z příjmů – namísto dnešní jednotné 15procentní zavádí spodní sazbu 19 procent a horní 24 procent – od příjmů nad 1,5 milionu korun ročně (nad 125 tisíc korun měsíčně). Daň se má nově počítat z hrubé mzdy namísto superhrubé, což vypočtenou daň sníží, a druhá sazba fakticky nahradí solidární přirážku. Například zaměstnanec s hrubou mzdou 20 tisíc Kč měsíčně zaplatí na dani z příjmů o 220 korun méně. Méně zaplatí i vysokopříjmový zaměstnanec – s příjmem 150 tisíc korun si polepší o 1 375 korun.

Podobně živnostníci – díky návrhu, který zavádí komplikované odečítání třech čtvrtin pojistného od základu daně, si drtivá většina z nich polepší na nižším pojistném. Výhodnost se podle propočtu MF DNES láme u základu daně 150 tisíc korun měsíčně. Podle navrhované úpravy by zde začalo vyšší zdanění (19 procent a 24 procent) převažovat nad sníženým pojistným. Takové příjmy se však objevují v daňových přiznáních jen velmi malé skupiny podnikatelů.

Ministerstvo spočítalo výhodnost pro jednotlivé typy živností s různou výší výdajového paušálu – od řezníka přes taxikáře po advokáta – jak je vidět z tabulky, všem se nový způsob zdanění vyplatí. Při pohledu do propočtů zarazí skutečnost, že samo ministerstvo považuje výdajové paušály za extrémně štědré. Například modelový řezník pracuje v masokombinátě „na živnosťák“a jeho reálné náklady jsou 10 procent. Ze zákona ale může využít k výpočtu daně výdajový paušál ve výši 80 procent. U soudního znalce a advokáta ministerstvo odhaduje reálné náklady na 15 procent, obě profese si ale ze zákona mohou uplatnit výdajový paušál 40 procent, tedy skoro třikrát vyšší náklady než ve skutečnosti. Pro stát je to značně nevýhodné, ale jindy politicky oblíbená otázka snižování živnostenských paušálů tentokrát není předmětem novely.

Snižování daní opozice kritizovat nebude, ale možná se někdo zeptá, zda desítky miliard nebudou v dalších letech v rozpočtech chybět.

Koho živí majetek, připlatí si

Najde se i skupina poplatníků, pro které bude změna sazby daně z 15 na 19 procent znamenat prodělek. Jde o ty, kteří mají příjmy z pronájmů a z kapitálu – například vydělávají na prodeji cenných papírů nebo prodali majetkový podíl ve firmě. Rozdíl v dani pro ně prakticky budou zmíněná čtyři procenta, tedy zaplatí skoro o čtvrtinu víc. Ministerstvo se hájí tím, že vlastně napravuje současný nespravedlivý stav. „Je třeba upozornit na současnou disproporci mezi příjmy ze zaměstnání, které jsou daněny 20,1 procenta, příjmy ze samostatné činnosti, z nichž se kromě daně odvádí pojištění, a příjmy z pronájmu, které jsou daněny 15 procenty,“uvedlo ministerstvo. Díky tomu by si naopak měly veřejné rozpočty přilepšit, celkem o 2,3 miliardy korun.

Naopak žádná změna nečeká ty, kteří mají drobnější příjmy do deseti tisíc korun na dohodu o provedení práce nebo jako autorský honorář. Tam se používá srážková daň patnáct procent. Změna se nedotkne ani úrokových výnosů. Úroky z vkladů, včetně například ze stavebního nebo z penzijního spoření, se nadále budou hradit srážkovou daní patnáct procent.

Balíček obsahuje i některé změny v oblasti DPH, což zmírňuje dopady na rozpočet, takže v souhrnu přijde „jen“o 22,3 miliardy. „Návrh prochází připomínkami, jeho konečná podoba tedy doposud známa není,“dodalo ministerstvo. Snižování daní zřejmě opozice příliš kritizovat nebude, ale možná se někdo zeptá, zda desítky miliard nebudou v dalších letech v rozpočtech chybět.