Místo pro život nahoře
Byty v patrně nejdražším bytovém domě v Česku si nyní přebírají jejich noví majitelé. Jsou mezi nimi miliardáři a podnikatelé, ale nimi miliardáři a podnikatelé, ale třeba i kyperská společnost s nedohledatelným vlastníkem
Karel Hrubeš reportér MF DNES
Byty v nejluxusnějším mrakodrapu v Česku – ve V Toweru na pražské Pankráci – mají své první oficiální majitele. Před několika dny se v katastru nemovitostí začala objevovat jejich jména. Nechybějí mezi nimi lidé z miliardářské ligy, byznysmeni, mediální magnáti, ale také například společnost, která je spojována s politickým podnikatelem Romanem Janouškem.
Z Kypru na Pankrác
MF DNES zjistila, že nového majitele má oficiálně zatím dvanáct bytů z celkem 130. U řady dalších však probíhá převod nemovitosti. To znamená, že lze zjistit, kdo ji získá.
To je i případ společnosti Breva. Ta do svého portfolia zahrne celkem čtyři byty v pankráckém mrakodrapu. Firmu Breva vlastní společnost Omling Investments Limited, která sídlí na Kypru. Kdo se stane majitelem luxusních nemovitostí v hodnotě desítek milionů korun, tak oficiální cestou nelze zjistit. Pohled do obchodního rejstříku však dává jistou nápovědu. Až do srpna 2015 byl jediným jednatelem této společnosti blízký obchodní partner politického podnikatele Romana Janouška Zoran Kazimirovič.
Kazimiroviče před dvěma lety vystřídala na tomto postu privátní bankéřka skupiny J&T Gabriela Lachoutová. Breva za dobu své existence investovala do bytů, domů a pozemků po celé zemi desítky milionů korun. Do jejího portfolia patří nemovitosti v luxusních pražských rezidencích nebo ve Špindlerově Mlýně. Firma bývá považována za středobod Janouškova majetku.
Nemovitosti jsou celosvětově jedním z nejvyhledávanějších způsobů pro vyprání nelegálních peněz. Majiteli bytů se podobně jako v případě společnosti Breva stává takzvaná „shell company“– skořápková firma, u níž nelze dohledat skutečného vlastníka.
Poměrně často je navíc taková firma vlastněná další skořápkovou firmou tak, aby ani úřady nedokázaly majitele rozklíčovat. Společnost V Tower Prague, která byty ve stejnojmenném mrakodrapu prodává, si však evidentně toto riziko uvědomuje.
V jedné z kupních smluv, kterou MF DNES vyhledala v katastru nemovitostí, je totiž následující pozoruhodná věta: „Kupující prohlašuje, že finanční prostředky, kterými byla uhrazena kupní cena, nejsou nezákonného původu ve smyslu zákona proti praní špinavých peněz.“
Sponzor zemanovců
Exkluzivní bydlení s výhledem na celou Prahu přilákalo například i politika a podnikatele Jindřicha Plevu. Byt ve V Toweru koupil prostřednictvím své společnosti ICT 4B.
Pleva je předsedou jihomoravské krajské kontrolní komise Strany práv občanů a v roce 2012 za zemanovce kandidoval do krajského zastupitelstva. Pleva je také jedním ze štědrých dárců SPO. V roce 2010 straně věnoval 400 tisíc korun.
Jeho podnikatelská historie má mnoho společného s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem. Pleva seděl v managementu společnosti Credit Management, která vymáhala pokuty pražského dopravního podniku.
Mynář se v letech 2006 a 2011 prokazoval akciemi této firmy.
Pleva dodnes podniká s dalším Mynářovým známým – Martinem Horákem, kontroverzním bývalým úředníkem pražského dopravního podniku, který byl jeho ekonomickým náměstkem a zároveň vlastnil akcie společnosti, která pro dopravní podnik pokuty vymáhala. Horák a Pleva společně vlastní Čajovnu a Galerii v Kyjově.
Pokračování na protější straně
Nemovitosti jsou celosvětově jedním z nejvyhledávanějších způsobů pro vyprání nelegálních peněz.
Pokračování z protější strany
Byty ve V Toweru si pořídil i mediální podnikatel Michal Voráček, zakladatel a spolumajitel webu Parlamentní listy, nebo Jaromír Soukup, který vlastní televizi Barrandov a mediální agenturu Médea. Soukup získal byt přes společnost J.S.P., ve které je předsedou představenstva a podle listin v obchodním rejstříku i jediným akcionářem. Jméno Jaromíra Soukupa se objevuje i u dalších tří bytů.
Kolik Pleva, Soukup nebo Voráček za byty zaplatili, zatím není známé. Kupní smlouva se totiž v katastru nemovitostí objeví až za několik dní. Cenu tak lze určit jen u několika bytů, které už jsou v katastru oficiálně převedeny. Čtyřpokojový byt v desátém patře s rozlohou 164 metrů čtverečních a padesátimetrovým balkonem, který si pořídil manželský pár z Německa, stál 25 a půl milionu korun.
Pro zajímavost: byt v jiné pražské rezidenci – libeňském Docku – s rozlohou téměř 250 metrů čtverečních a stometrovou terasou vyšel majitele na 36 milionů korun. A čtyřsetmetrový byt v rezidenci Švédská na pražském Smíchově se prodal za 63 milionů.
Z celkem 130 bytů, které ve V Toweru jsou, jich má v katastru zapsaného nového majitele jedenačtyřicet – ať už oficiálně, nebo se na něj byt teprve převádí. Jedenadvacet bytů směřuje na různé bankovní domy. U 68 bytů do uzávěrky tohoto vydání nebyl v katastru uveden nový majitel.