V týdnu bude až pět stupňů
nor coby nejstudenější měsíc v roce dokáže překvapit. 27. 2. roku 1994 v Českém Krumlově vyskočila teplota až na plus 22 stupňů. To je však absolutní rekord. Letošní únor se zatím drží při zemi, byť bude zřejmě teplejší než obvykle.
Podle Petra Dvořáka z Českého hydrometeorologického ústavu se sice v první polovině týdne poněkud ochladí, denní teploty by se měly pohybovat do tří stupňů nad nulou, posléze se oteplí k pěti až šesti stupňům.
„Následující čtyři týdny můžeme očekávat víceméně průměrné teploty pohybující se kolem nuly,“popsal Petr Dvořák.
V prvním týdnu se budou minimální noční teploty vzduchu pohybovat většinou od 0 do minus 5 stupňů Celsia. Maximální denní teploty budou nejčastěji do plus 5 stupňů.
„Jako nejteplejší vychází týden od 5. do 11. března s průměrnou týdenní minimální teplotou vzduchu v rámci Česka kolem minus jednoho stupně a průměrnou týdenní maximální teplotou kolem 8 stupňů Celsia,“předpovídají meteorologové.
Nejsušší bude poslední týden sledovaného období, kdy mají spadnout přibližně jen tři milimetry srážek. Česko je momentálně pod vlivem teplotní inverze a některé regiony se potýkají se zhoršenými rozptylovými podmínkami. Inverzní pokrývka se však začíná rozpouštět a díky větru se zlepší ovzduší i dohlednost. V úterý by už mohlo být pěkně slunečno.
Jedna pranostika praví, že leží-li v únoru kočka na slunci, v březnu poleze za kamna. Nicméně rostoucí extrémní výkyvy počasí staví dávné pranostiky na hlavu.
Na extrémy si zvykejme
Z laického pohledu jako by to nemělo logiku. Na jedné straně nás experti na počasí nabádají, abychom si ve střední Evropě zvykali na déšť místo sněhu, ale pak nad jeho nebývalými hroby. Na hřbitovech si vybíral staré německé hrobky, ve kterých hledal přívěšky, medailonky a hlavně zlaté zuby. „Do vík rakví vyřízl v prostoru hlavy otvor a manipuloval s ostatky zesnulých,“stojí v obžalobě.
Vyšetřovatelé shromáždili důkazy, že se vloupal do hrobek ve třinácti městech, například v Ústí nad Labem, Děčíně, Poděbradech… V květnu 2016 mu děčínský soud dal trest čtyři a půl roku, ale odvolací soud rozsudek zrušil kvůli procesní chybě a nový verdikt dosud nepadl. Stejně jako v případu vykrádání jiných hrobek v dalších sedmi městech Ústeckého, Libereckého a Královéhradeckého kraje. Benák se vloupal do mnoha desítek rakví a způsobil škodu, která přesáhla milion korun.
„Do vězení? Raději zemřu“
Mezitím však dál kradl kov. Zlom nastal loni v srpnu. Soud v Teplicích ho poslal na rok do vězení za úvěrový podvod, neboť lhal o svém zaměstnání, když si sjednával půjčku na nákup auta. Do cely měl jít 4. prosince 2017, ale požádal o odklad. Soud stanovil nový termín na 3. ledna 2018. Ani ten však Benák nehodlal dodržet.
„To radši zemřu, než abych šel znovu do vězení,“řekl na Silvestra své bývalé partnerce Barboře S. O tři dny později do vězení skutečně nenastoupil, a než soud vydal zatykač a policie ho začala shánět, vzal 7. ledna 2018 nelegálně drženou pistoli a s kumpánem Jaroslavem Topinkou vyrazil na poslední loupež. Uvěřil, že v zahradním domku v osadě u Střížovic poblíž Ústí nad Labem je osm milionů korun.
Kumpánovi slíbil půl milionu, když mu pomůže spoutat rodinu, která v domku žila. Na zahradě nejprve zastřelil psa a pak oba vtrhli dovnitř. Svázali třiašedesátiletého muže, jeho o osmnáct let mladší ženu a tři děti. Stahovacími páskami jim spoutali ruce, přelepili ústa a oči. Komplic však půl milionu nedostal, v domku nemajetné rodiny peníze nebyly. Z peněženky majitelů chaty proto Benák vzal aspoň šest stovek a dal je Topinkovi, který vzápětí odešel.
Zůstává otázkou, proč šel Benák loupit právě tam. „Měl tip,“řekl reportérům MF DNES Ivan B., který ho dobře znal. Tip se nepotvrdil, rodina peníze neměla. Co přesně se v domku strhlo, není jasné. Policisté jsou přesvědčeni, že Benák oba manžele zastřelil, vyběhl z chaty a zabil i sebe. Nejspíš mu došlo, že svědků je tolik, že vězení by tentokrát už neunikl. A nejspíš by v něm skončil po zbytek života. přívaly ani nemrknou. Podle klimatologa Radima Tolasze to není v rozporu. Vyšší teplota atmosféry je schopna absorbovat větší množství vodní páry a tato vlhkost následně „vysněží“.
„To je jasná fyzikální záležitost a souvisí to se změnou klimatu. V Paříži (přednedávnem tam kvůli přívalům sněhu kolabovala doprava – pozn. red.) opravdu sněží tak jednou za pět deset let, ale na extrémy počasí si musíme zvykat. Před pár dny jsem se musel smát, jaký rozruch způsobilo, když jsme dávali předpověď, že bude minus deset i v nížinách. Ale proboha, vždyť je únor,“podotýká klimatolog.
Například na Sahaře, nejčastěji na území Tuniska či Maroka, podle něj bývá sníh vidět už skoro každoročně. V Česku je ale stále tepleji. Loni u nás zaznamenali meteorologové roční průměrnou teplotu 8,6 stupně Celsia. Současná zima v trendu pokračuje, a to i díky teplému lednu.
Jaro k nám stále častěji přichází brzy, takže vyjdeme-li ze zkušenosti posledních let, v březnu bychom se už mohli ohřát. Byť nejspíš ne tolik jako v Poděbradech před čtyřiceti lety. 31. 3. 1968 tam naměřili 25,6 stupně Celsia.—
Ivana Karásková