Stará Praha pod námi

Historici poprvé odhalují zapomenuté památky Prahy, které se skrývají pod dnešní zástavbou

Zaniklé kostely a kláštery, zbořené hradby, ale i městská smetiště, dílny středověkých řemeslníků, pohřebiště nebo dávné mosty a cesty se skrývají pod nohama pražských chodců. Pražané i návštěvníci metropole obracejí hlavy většinou vzhůru, k fasádám a výkladům. Unikátní průvodce sepsaný archeology je má přesvědčit, aby se zamysleli také nad tím, co je pod dlažbou. A není toho málo.

Třeba na Staroměstském náměstí jsou pod dlažbou ukryty sklepy jednoho z křídel Staroměstské radnice, základy mariánského sloupu, hlavní městské zbrojnice, románského Krennova domu a hned několika pohřebišť. Řada zaniklých staveb je do dlažby města přímo zakreslena, ale řada jedinečných památek zůstává skryta a zapomenuta.

Ukázkovým příkladem je třeba III. nádvoří Pražského hradu. Pod kamennými deskami nádvoří u katedrály se skrývá rozměrná betonová konstrukce. Ta vyrovnává plochu nádvoří do jedné úrovně. Pod ní se skrývá až 14 metrů široké souvrství historie Pražského hradu – „terénní archiv“, který umožňuje archeologům pracovat, aniž by překáželi návštěvníkům. Unikátní prostory jsou veřejnosti přístupné jen výjimečně.

Neveřejné dějiny města

Odhalování minulosti svého města ukryté pod současným povrchem se věnují pražští archeologové téměř celé století, nicméně výsledky jejich práce zůstávají v řadě případů dosud nepublikované nebo rozptýlené v množství odborných publikací. To napravuje nová kniha Průvodce pražskou archeologií sedmnácti archeologů z různých institucí.

„Je jen málo evropských měst, která se mohou takovým podobným průvodcem pochlubit. Má ho třeba Řím nebo německé Řezno, které představuje své římské památky,“popisuje šéf archeologů Národního památkového ústavu v Praze Jaroslav Podliska. Archeologové se zaměřili především na historii ukrytou pod současným povrchem města.

Hřbitovy v podzemí

V knižním průvodci uveřejnili zcela nové informace o proměnách Prahy v minulosti – třeba mimořádné objevy z nedávné doby, například nejstaršího vyšehradského kostela ukrytého pod bazilikou sv. Vavřince, reliéfu Krista v Getsemanech, nalezeného před rokem při výzkumu v Klementinu, nebo dlouho ztracený malostranský „kostel z legend“či románskou rotundu sv. Václava na Malostranském náměstí.

Archeologové v knize také ukazují, kde se v domech ukrývají dlažba a pilíře románského Juditina mostu, tedy předchůdce Karlova mostu, a třeba v okolí Národní třídy odhalují tajemství Židovské zahrady.

Nejstarší pražský židovský hřbitov je dnes ukryt pod betonovou deskou pod základy budovy pojišťovny a na povrchu ho připomíná jen malý památníček.

Málokdo také tuší, že Mariánské náměstí před budovou pražského magistrátu se jmenuje podle kostela Panny Marie na Louži, který ještě na konci 18. století zabíral polovinu náměstí. Cestou na úřad tak Pražané vlastně kráčí i přes bývalý hřbitov, který byl součástí kostela.

Stejně tak si málokdo uvědomí, že koleje rušné tramvajové trati v Ječné ulici a na Karlově náměstí vedou jen pár decimetrů nad zbytky kaple Božího Těla, postavené Karlem IV. k vystavování svatých ostatků. Na její zbytky upozornil malý výzkum před několika lety.

Mimo pražské centrum je průvodce zavede třeba na Nový hrad u Kunratic. Hrad – tedy spíš luxusní „chata“krále Václava IV. – se dochoval jen v úrovni základů, archeologové ho podrobně zkoumali už ve 30. letech minulého století.

V jeho sousedství je navíc mimořádně dochovaný opevněný tábor, který zde vybudovali husité při obléhání hradu.

Nové objevy čekají

V Praze v současnosti probíhá několik archeologických výzkumů, třeba v okolí Masarykova nádraží.

Na místě nevyužívané části nádražního areálu má vyrůst moderní čtvrť. Další výzkumy se chystají.

„Připravujeme podklady pro budoucí výzkum Malostranského náměstí,“popisuje Podliska. Místo má v příštích letech projít velkou proměnou.

„Zásahů spojených s obnovou bude dost, rekonstrukce inženýrských sítí, kanalizační přípojky, na náměstí má vzniknout nová kašna, která bude mít pod sebou strojovnu,“popisuje archeolog.

Malostranské náměstí je podle něj výjimečné místo, protože je přímo

Cestou na úřad tak Pražané vlastně kráčí i přes bývalý hřbitov, který byl součástí kostela.

v centru nejstaršího osídlení.

Před založením města to bylo místo, kde se křížily cesty, stály veřejné budovy. „Menší výzkumy zde už proběhly, tak víme, co máme čekat. Za 2. světové války zde byla vodní nádrž pro případ náletu a požáru,“vysvětluje Podliska.

Tam je podle něj také začátek historie pražské archeologie – první skutečný výzkum v centru města je spojený právě se stavbou nádrže.

„Zde se ukázalo že Malá Strana je nejstarší částí města, starší než Staré Město,“dodal.

Co je pod Václavákem

Archeology čeká i další výzkum, Praha chystá opravu Václavského náměstí, kde budou vybudovány rampy pro vjezd do podzemního parkoviště.

A i když zde v minulosti probíhala stavba metra, budou archeologové dohlížet i tady.

„Pro nás má cenu i negativní informace, zjištění, že je všechno zničené,“dodává archeolog.