Kariéry dřívějších nadějí
Nikola Zdráhalová a Markéta Davidová, naděje pro příští hry.
Tomáš Macek reportér MF DNES v Pchjongčchangu
ebut na hrách je nesemlel. Naopak, obě si v Koreji vylepšily svá životní maxima. A zase se toho tolik naučily. Seznamte se s českou generací 2022, s generací pro příští zimní hry v Pekingu. Se dvěma slečnami, o nichž experti tvrdí, že se v Číně mohou rvát o medaile.
Rychlobruslařce Nikole Zdráhalové i biatlonistce Markétě Davidové je 21 let. Očima sportu jsou stále mláďaty. Davidová dokonce stále patří mezi juniorky.
„Přeju jí, aby si i do dalších her zachovala svůj současný klid nováčka,“říká šéftrenér Ondřej Rybář.
Na adresu Zdráhalové její slavná kamarádka Martina Sáblíková pronáší: „I kdybych už já v Pekingu o medaile nebojovala, tak tam budu s Niki, a ta o ně bojovat bude.“
Průměrný věk šesti českých medailistů z Pchjongčchangu je relativně nízký – 26 let. Od dvaadvacetileté Ledecké po třicetiletou Sáblíkovou. Přesto je příliv nové krve velmi žádoucí. V těle Zdráhalové i Davidové klokotá.
Spěchat mezi ženy, nebo ne?
Biatlonistka z Janova nad Nisou je extrovert. Rozesmátá, vtipná, veselá. Rychlobruslařka ze Dvora Králové se už od Sáblíkové učí, kdy a jak popichovat trenéra Nováka. A obě mladé dámy dokážou být občas i poněkud tvrdohlavé, pokud právě nesdílejí stejný názor jako kouč.
V Pchjongčchangu vzbuzovaly dojem, že překypují energií. A potřebovaly ji Zdráhalová se kvalifikovala na čtyři tratě a Davidovou čeká dokonce šest startů!
„Dopoledne ale už mé nohy trochu protestovaly,“přiznává po úterní smíšené štafetě. Debut ve 23 letech ve Vancouveru 2010 a bronz ze štafety. Medaile měl vozit i nadále. Nevozí. Letos se blýskl 9. místem ve skiatlonu. Při premiéře ve Vancouveru překvapil 10. místem. Ale výš už nevystoupal: v Soči 10., letos 16. Premiéra ve Vancouveru s 12. místem na 1000 metrů. O čtyři roky později dvakrát desátá. Letos bronz na 500 metrů! Už v 18 letech byla v Soči 6. a 7. na snowboardu. Nyní je senzační vítězkou super G lyžařek, což nemusí být vše. vyrůstá po boku Sáblíkové dokonce od patnácti let. „Mám svůj velký vzor vedle sebe 24 hodin denně,“oceňuje. V tom je mezi nimi velký rozdíl. Davidová ještě loni dávala najevo, že se jí do dospělé reprezentace z juniorů zatím nechce. „Na A-tým mám dost času,“říkala tehdy. Stejný názor sdílel její osobní kouč Jindřich Šikola, přestože jednou triumfovala i v druholigovém IBU Cupu a stala se juniorskou mistryní Evropy. A tak do Světového poháru jen zlehka nakoukla. „Ale letos jsme se už domluvili, že bude stabilní členkou áčka,“říká Rybář.
Novák tělo „hnětl“sedm let
Obě jedenadvacetileté olympioničky pocházejí ze sportovních rodin. Otec Zdráhalové je hokejovým koučem. Sama hrála hokej za Dvůr Králové, pak za Slavii a měla i nabídku hokejového stipendia do ciziny. Odmítla ji a místo toho se pod Novákem dala na rychlobruslení. „I když tátovi to rvalo srdce,“prozradil Novák. Davidová podědila sportovní geny po mámě volejbalistce a tátovi basketbalistovi. „Míčové hry mi ale opravdu nejdou.“Zato od mládí vyhrávala v běhu na lyžích a v roce 2010 se upsala biatlonu. Davidová studuje na České zemědělské univerzitě v Praze obor Zoorehabilitace a práce se zvířaty. Miluje koně. „Ale třeba takovou veterinu bych s biatlonem nikdy neskloubila.“Už tak toho má občas nad hlavu. Zdráhalová nyní dokončuje Střední gastronomickou školu. Její trenér Petr Novák poukazuje: „Sedm let mi trvá, než tělo sportovce rozpracuju.“Je u něj právě sedm let. „A vidíte, teď začínají přicházet i výborné výsledky.“Osobní rekordy si v sezoně zlepšila na všech tratích, některé opakovaně a výrazně. „Může jednou jezdit pětistovku pod 38 sekund i trojku pod čtyři minuty,“je přesvědčen Novák. Davidová se z olympiády vydá na mistrovství světa juniorů v Otepää, aby tam napsala tečku za svými mládežnickými léty. Že se obě mají ještě co učit, dobře vědí. Ona hlavně na střelnici. „Neumím nuly jak na běžícím páse, neženu se do rychlosti,“připomíná, byť Rybář chválí: „Během roku se střelecky velmi stabilizovala. Jde krok po kroku. Nemá cenu cokoliv uspěchat.“Pomáhá jí i puška od slovinského experta, kterou si letos poprvé nechala vyrobit na míru. Také Zdráhalová ví, kde nahnat vteřiny: „V technice v zatáčce mám dost rezerv.“S Davidovou se ještě nikdy nesetkala. Ani v Koreji, kde jsou jejich sportoviště i vesnice vzdáleny třicet kilometrů. „Tak možná až v tom Pekingu,“zasměje se.