Evropa frčí na energii z větru, Česko zaostává E
Chystá se restart státní podpory pro zelené elektrárny. O peníze se utkají v aukci
vropská energetika se stále rychleji přebarvuje do zelena. Nejsvižnějším tempem přibývají větrné elektrárny. Pro Evropany se staly druhým největším zdrojem elektřiny. Jejich celková kapacita podle údajů asociace WindEurope jen během loňska vyrostla o 15,7 gigawattu, tedy o pětinu.
A pokud budou nové větrníky přibývat stejně rychle jako dosud, přeskočí celkový výkon větrníků během dvou let i dosud vedoucí plynové elektrárny. Mezi loňské větrné šampiony patří Německo, kde se postavila téměř polovina nových evropských větrníků, následované Velkou Británií a Francií.
V Česku se přitom nové vrtule už prakticky nestavějí. Loni – po dvou letech bez nových instalací – vyrostl v Česku jeden jediný větrný park. Ve Václavicích u Hrádku nad Nisou na Liberecku firma EEH vztyčila 13 větrníků o celkovém výkonu 26 megawattů. Celková tuzemská kapacita ve větrných elektrárnách tak poskočila na 308 megawattů.
Vrtulím vévodí Dánsko
Podle údajů WindEnergy kryje vítr tuzemskou spotřebu jen z necelého jednoho procenta. Pro srovnání: v Dánsku, které má ideální podmínky, je to více než 44 procent. V Německu zhruba pětina; ve Francii, která zatím sází hlavně na jádro, necelých pět procent.
Hlavním důvodem zaostávání Česka je úplné zastavení podpory pro nové projekty před pěti lety. Ostatně i loni zprovozněná větrná farma jede jen díky tomu, že si mohla sáhnout na podporu ve stejné výši, jakou dostávají zelené elektrárny zprovozněné do roku 2013. A to
díky výjimce, která umožnila získat zvýhodněné sumy těm projektům, které měly autorizaci již před zrušením dotací.
Zcela bez podpory se zatím větrné elektrárny stavět nevyplatí nikde na světě. Změna systému – přechod od pevných výkupních cen směrem k aukcím – však už mnohde dokázala ceny nových projektů podstatně stlačit. Například v Německu spadla v některých případech až k tržním cenám za elektřinu z konvenčních elektráren.
Novou podporu nyní chystá i Česko. Přinutí ho k tomu vznikající evropská legislativa, jež výrazně zvedá
cíle podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie, které by unijní země měly splnit do roku 2030. Ačkoli Česko již – na rozdíl od Německa – s velkým předstihem splnilo „starý“cíl pro rok 2020, ten nový bez výstavby zdrojů (či významné redukce spotřeby) nezvládne.
Na ministerstvu průmyslu nyní vzniká novela zákona, jež má podporu formou aukcí pro větší projekty – u větrných elektráren s výkonem nad šest megawattů – zavést. Úředníci se přitom inspirují právě v Německu či ve Francii. Úřad MF DNES sdělil, že novelu pošle k připomínkám v dubnu, mohla by
začít platit v roce 2019. Spor se však zřejmě povede o to, jak budou v novém systému zvýhodněny menší projekty komunitní energetiky. Tedy například obecní větrné elektrárny. „Chystaný restart obnovitelných zdrojů by se neměl stát doménou velkých investorů a aukčního systému podpory. Malé občanské projekty nemohou v aukcích konkurovat energetickým firmám s desítkami záměrů,“říká Tomáš Jagoš z Hnutí Duha.
Lidem větrníky vadí
Komunitní projekty do určité velikosti by podle něj měly být podporovány stejně jako v předchozích letech – tedy zeleným bonusem, který se připočítává k tržní ceně. Ministerstvo sice s určitým zvýhodněním počítá, ale varuje, že v zahraničí byly právě výhody pro komunitní projekty velmi často zneužívány.
Ačkoliv řada ekologů tvrdí, že pro větrnou energii jsou v Česku příznivé podmínky, jiní proti vrtulím v krajině brojí. A vadí také lidem, kteří je mají blízko svých obydlí. Podle Jagoše však toto vnímání mohou změnit právě komunitní projekty. Lidé budou výstavbu nových zdrojů spíše akceptovat, pokud budou mít třeba podíl na zisku.