Kolik co stojí? Stát to zjistí za 2,3 milionu
Půlroční sledování cen jogurtů vyjde na 408 tisíc korun, porovnávání cenovek vajíček jen na 113 tisíc. Celkem stát za zkoumání cen potravin v následujícím půlroce utratí 2,3 milionu korun včetně DPH. Chce již poněkolikáté zjistit, zda řetězce nemají vyšší marži na českých potravinách. Zatím se přitom ani jednou nepotvrdilo, že by obchodníci tuzemské výrobce znevýhodňovali.
Novou zakázku uzavřel Ústav zemědělské ekonomiky a informací s průzkumnou společností Nielsen dva dny před Štědrým dnem. Sledovat se bude máslo, mléko, jogurty, vejce, vepřové a kuřecí maso, a to v zahraničních obchodních řetězcích, jako je Tesco, Billa či Kaufland. Stát zajímají ceny nejen za celé pololetí, ale i za dva roky zpět.
Co chce ÚZEI přesně zjistit, není jasné. Jeho úředníci ani ministerstvo zemědělství nechtěli zakázku komentovat. K dispozici zatím nemají ani výsledky minulého šetření, které zřejmě proběhlo jako předstartovní příprava loni v říjnu a v prosinci. Cena byla tehdy nižší, 131 tisíc korun.
Martina Patočková redaktorka MF DNES
Státní úředníci na Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) neustávají v pátrání po tom, jestli jsou dražší vybrané potraviny z dovozu, nebo z domácích zdrojů.
Za 2,3 milionu korun včetně DPH to pro ně zjišťuje společnost Nielsen, která je specialistou na data z maloobchodního trhu. Podobnou zakázku přitom vypsali již loni. Za zhruba 131 tisíc (které inkasovala společnost MindBridge) si stát zadal dvě série šetření v obchodech, kdy šlo o to opsat a porovnat cenovky jedenácti výrobků. Šlo vždy o nejnižší ceny dané potraviny z tuzemska a dovozu.
Mezi vybrané potraviny úředníci zařadili máslo, mléko, jogurt, vejce, dva druhy masa, jablka a brambory. Pátrání proběhlo ve všech zahraničních obchodních řetězcích na našem trhu, tedy v Tesku, Lidlu, Kauflandu, Penny, Bille, Albertu a Globusu.
Zjišťování cen proběhlo v říjnu a poté v prosinci. Ani ÚZEI, ani ministerstvo zemědělství zatím žádné výsledky nezveřejnilo a informace neposkytlo. „Na výstupech stále pracujeme, není vyloučené, že proběhne tisková konference, ze které vyjde tisková zpráva,“uvedla pouze za Ústav zemědělské ekonomiky a informací Klára Novotná.
Radši už nic nevysvětlují
Úřad ve smlouvě zakázku tehdy odůvodnil těmito slovy: „V roce 2016 došlo na českém trhu ke značným problémům spojeným zejména s prohlášeními o výrazném zvyšování dovozu a nekalém chování obchodních řetězců při stanovování ceny pro spotřebitele u našich a dovozových potravinářských výrobků. ÚZEI se rozhodl zabývat řešením této problematiky pomocí výzkumných metod.“
Obchodníci s tvrzením nesouhlasili a ohradili se, že vyšší marže na české zboží nedávají. Jejich slova potvrdila zpráva ministerstva financí, kterou si objednali politici, když se vložili do zkoumání, proč je máslo drahé. Podle ní neměli obchodníci vyšší marže na českém zboží, ale spíše byly u zahraničních výrobků nižší průměrné nákupní ceny.
Nyní si dali úředníci na zemědělském úřadu na podobné komentáře pozor. Nová smlouva je velmi stručná a nic se v ní nevysvětluje. Vybrané potraviny jsou nicméně téměř stejné jako minule, chybějí jen jablka a brambory. Záběr sledování je nyní mnohem širší, a proto vzrostla výsledná cena.
Tentokrát stát zadal měsíční sledování cen potravin od ledna až do června letošního roku. A k tomu si přikoupil u másla, mléka a jogurtů za 729 tisíc korun balíček dat z minula, a to měsíční ceny za roky 2015 až 2017.
Z přílohy smlouvy je patrné, že úředníci jdou při pátrání hlouběji, protože si objednali data u každého druhu jídla za „TOP pět produktů“v každém segmentu, tedy pět lokálních a pět zahraničních. Kromě cen sledují i objem prodejů v kusech a korunách či tržní podíly jednotlivých výrobků.
Porovnat pět nejžádanějších výrobků bude nicméně u mnoha zmíněných potravin při zběžném pohledu do regálu problém. Například nabídka klasického másla ve čtvrtkilovém balení v řetězci Tesco je podle jeho webových stránek nyní právě pět druhů, z čehož tři jsou jednoznačně česká, dvě vyráběná pod značkou Tesco mohou být jak česká, tak zahraniční.
Podobně třeba u masa lze v některých řetězcích jen těžko najít ta dovozová. Například Albert se zaměřil na to, že bude až na výjimky, kde jde o akce s mnohonásobně větším objemem, prodávat jen maso z českých chovů.
Jak uvedli úředníci minule, šetření probíhá v rámci rozšíření požadavku ministerstva zemědělství na „monitoring chování obchodních řetězců“. Nyní se však už ani toto ministerstvo k zakázkám příliš nehlásí. „Požadavek jsme předali na ÚZEI, pod který dotazy gesčně spadají,“odpověděla Tereza Kubálková z tiskového oddělení ministerstva a následně odpověď rozšířila o to, že na výstupech stále pracují a není vyloučeno, že proběhne tisková konference.
Na podporu českých potravin jsou zřejmě zaměřené i další zakázky úřadu. Poslední byla uzavřena v lednu, kdy si ÚZEI za 109 tisíc objednal od výzkumné agentury Gfk elektronický přístup do letošní studie Shopping Monitor.