Malá syrská světová válka
Analýza Milana Vodičky
Analýza Milan Vodička redaktor MF DNES
V Sýrii vypukla válka všech proti všem.
Překotně se vylíhlo několik nových front, které jsou mnohem nebezpečnější než ty původní, protože se v nich do bojů už přímo zapojily velké mocnosti zvenčí.
Seznam bojových operací je hrozivý a ještě před rokem by byl nepředstavitelný.
Na severu vytrvale útočí na kurdské území kolem města Afrín Turci. Kurdy však vojensky podporují USA a Turci Američanům několikrát vzkázali, ať se klidí z cesty, nebo také něco schytají.
Před dvěma týdny americké letectvo na východě země v podstatě rozprášilo jednotku Syřanů a ruských žoldáků, která se snažila proniknout na území ovládané Kurdy. Rusové měli „čtyři až dvě stě mrtvých“, a přestože to byli nájemní kontraktoři, je při znalostech běhu věcí v Moskvě nemožné, že by o jejich pobytu v Sýrii a zřejmě i osudové akci nevěděli generálové řídící ruské tažení v Sýrii. Stejně tak je nepředstavitelné, že by Američané nevěděli, na koho poslali letectvo. Zřejmě šlo o rázné klepnutí přes prsty na území, které USA považují za svoji zónu v Sýrii.
Izraelci letecky zaútočili na íránské cíle v Sýrii, když předtím Íránci vyslali do Izraele drony.
Do toho syrské letectvo a Rusové bombardují provincii Idlíb na severu ovládanou džihádisty, kteří jsou odnoží al-Káidy.
Stejná letadla podporovaná dělostřelectvem a raketami bombardují východní Ghútu, kapsu ležící bezprostředně u Damašku. Jako obvykle se o tom šíří do světa jednostranné zprávy: otřesný počet obětí, který překračuje tři stovky, bude zřejmě reálný, nedodává se však, že povstalci z Ghúty, mezi nimiž dominuje ultrakonzervativní Armáda islámu, ostřelovali běžně Damašek raketami. Zabili tak několik desítek lidí, dokonce přímo v historickém centru metropole.
Do toho si přidejte detaily, které zhuštěné do jedné věty působí skoro neuvěřitelně: během týdne pobočka al-Káidy sestřelila ruský stíhací bombardér, Kurdové sestřelili turecký vrtulník, Izrael sestřelil íránský dron a Sýrie sestřelila izraelský stíhací bombardér.
Válka v Sýrii zmutovala na mnohem širší konfrontaci a jako vír vsála místní i světové mocnosti.
Původní občanská válka, kterou svět sledoval od roku 2011 a v níž povstalci, z nichž se většinou brzy stali džihádisté, chtěli svrhnout Bašára Asada, de facto skončila už před několika měsíci.
S pomocí ruského letectva a Íránců Asad přežil, nyní již jen čistí území. Obsazení východní Ghúty a Idlíbu je jen otázkou času.
Ale stalo se něco, co z dohasínající občanské války v Sýrii dělá cosi ještě mnohem horšího.
Změnila se na klasickou válku a rozrostla se tak, že se stala mezinárodním konfliktem.
Zatím do ní byly regionální a světové mocnosti zapojeny spíše nepřímo. Teď však jsou z nich aktivní účastníci a jdou proti sobě.
Navíc je tady něco zvláštního, co vývoj ještě víc komplikuje. Syrská válka byla vždy chaotickým chumlem nepřehledných a vzájemně propletených vztahů: spolu i proti sobě bojovaly různé skupiny, přičemž motivem byly jen momentální zájmy, nenávist i racionální úvahy. Ty odůvodňovaly přebíhání fronty tam a zase zpátky.
Totéž se děje teď, jen ve větším měřítku. Na severu se Kurdové tísnění Turky dovolávají pomoci od Bašára Asada, protože Turci na ně přece útočí na syrském území. Do té doby však byli Kurdové a Asad spíše na nože. Asadovi Syřané včera tedy táhli Kurdům na pomoc, přestože na opačném konci Sýrie, u Dajr az-Zauru, proti nim podnikli spolu s Rusy útok, který krvavě zastavila americká armáda.
Je to bizarní situace – ale bizarní je i to, že když Syřané šli na pomoc Kurdům, ocitli se teoreticky na stejné straně zákopu jako Američané, kteří jsou od roku 2011 přesně na opačné straně než Asad.
Válka je horší paradoxně proto, že končí. Každý, koho se týká, se snaží zařídit její výsledek po svém. Kurdové chtějí něco, co Turci za žádnou cenu nechtějí, Rusko a Írán chtějí vliv a pozice v Sýrii, Rusové kvůli geopolitice, Írán i kvůli Izraeli, který je už jen přes plot. USA nechtějí přijít o zbytek vlivu.
V podstatě to lze shrnout do otázky, kdo bude co kontrolovat.
Syrská válka byla vždy do značné míry válkou v zastoupení, i když si šli po krku jen Syřané mezi sebou. Cizinci nejdřív své koně podporovali politicky, pak finančně a dodávkami zbraní, pak sami posílali bojovníky. Teď nastalo finální stadium, kdy si to začínají rozdávat už mezi sebou.
Spirála se šroubuje vzhůru. Sýčkuje se o možnosti konfliktu mezi USA a Rusy, ale to je jen strašení ze zvyku. Zatím je vidět, že si dávají moc velký pozor, aby po sobě nešlapali. A když šlápnou, aby neopláceli.
Ale na něco mezi Izraelem a Íránem, který třeba jako obvykle zastoupí Hizballáh, by se se klidně dalo vsadit.