Evropský spor o migranty
Jak se vypořádat s masovou imigrací? Dva nejsilnější státy Evropské unie, Německo a Francie, se v této otázce začínají rozcházet.
„Potřebujeme více solidarity v evropské imigrační politice a jednotný azylový systém,“řekla německá kancléřka Angela Merkelová ve včerejším projevu před Spolkovým sněmem, den před dnešním neformálním setkáním prezidentů a premiérů 27 států Evropské unie. Na mysli měla především mechanismus přerozdělování azylantů mezi jednotlivé evropské země.
„Pravidla imigrace a udělování azylu se musí výrazně zpřísnit,“prohlašuje naopak francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho vláda tuto středu poslala do parlamentu novelu zákona, která má nastavit mnohem tvrdší pravidla. Pokud projde, výrazně omezí počet žadatelů o azyl, kteří mohou legálně zůstat v zemi, a deportace naberou rychlejší spád. Svého času přitom označil gesto Merkelové, kdy vpustila do Německa kolem milionu migrantů, za „inspirující příklad našeho společného svědomí“. Nyní činí rychlé a konkrétní kroky, aby se Francie dokázala nechtěných migrantů efektivně zbavit.
„Je to vyvážený zákon, který je v souladu s evropským právem. Je absolutně nutné, aby evropské země včetně Německa postupovaly stejně,“uvedl také francouzský ministr vnitra Gérard Collomb.
Merkelová zdůrazňuje, že v evropské politice se s Macronem, který požaduje výrazné reformy EU, ve velké míře shoduje. Jen o některých „jednotlivostech“je podle ní potřeba ještě jednat. První změny v evropské imigrační politice, která má podle ní být více solidární, očekává do června letošního roku.
Macron nicméně opakovaně uvádí, že ve spolupráci s evropskými státy bude usilovat o zpřísnění pravidel týkajících se imigrace tak, aby se EU dokázala s nelegálními přechody hranice lépe vypořádat. Ve svém projevu z konce září loňského roku vyzval evropské státy ke snaze reformovat společnou imigrační politiku nejpozději do jednoho roku.
Změny, které Macron nyní navrhuje ve Francii, čelí nevoli ze strany opozičních republikánů, levicových stran i nevládních organizací – jsou podle nich příliš přísné. Za nelegální vstup do země může hrozit rok vězení, za padělání dokladů až pět let. Macronova strana La République en marche má v parlamentu většinu, přesto lze v dubnu, kdy se zákon bude projednávat, očekávat bouřlivou debatu.