Domračevová má rekord, slaví i servisman Björndalen
Darja Domračevová, královna minulých her v Soči, letěla na lyžích po trati a její manžel, král veškeré biatlonové historie, utíkal vedle ní a křičel: „Máš deset vteřin na Švédky.“
Ole Einar Björndalen nemohl odjet na své sedmé hry, protože se ve 44 letech nevešel do nominace Norů, a tak jej akreditovali Bělorusové. Pozice v týmu? Nic honosného. „Asistent servismanů při testování lyží,“popsal ji on sám.
„Hlavně mě tu udržuje šťastnou,“přiřkla mu nicméně mnohem významnější roli jeho manželka Darja. Ve čtvrtečním večeru se pak jejich rodinné štěstí přeneslo v ženské štafetě na celý běloruský tým.
Přestože byly před startem outsiderkami a v letošním Světovém poháru doběhly ve štafetách jen na 7., 13. a 15. místě, najednou se Domračevová řítila jako první do cíle bláznivého závodu a ani skutečný švédský král Karel XVI. Gustav, podporující z tribuny druhé Švédky, na tom nedokázal nic změnit.
Běloruská finišmanka se tudíž v cílové rovince chopila obrovské státní vlajky, chtěla s ní zamávat, jenže přišel větrný poryv, strhl vlajku z násady a milá Darja mávala jen klackem. To bylo až příznačné pro závod, z nějž poryvy učinily loterii a v němž se například Italka Wiererová na druhém úseku po dvou trestných kolech z ležky propadla do druhé desítky pořadí, aby po následující stojce už zase vedla.
Na samém konci se poté zrodila čirá běloruská radost.
„Tohle je velké, velké, neskutečně velké,“vykřikovala Domračevová a objímala se s týmem i s Björndalenem ujišťujícím: „Mám radost, jako bych vyhrál já sám.“
Ještě o tři čtvrtě hodiny později jako by rozesmáté Bělorusky na tiskové konferenci nedokázaly pobrat, co dokázaly. Což o to, Domračevová, Skardinová a Krjukovová jsou zkušené matadorky, ale s nimi se stala olympijskou šampionkou rovněž dvaadvacetiletá Dzinara Alimbekavová, která ještě nikdy nedoběhla ve Světovém poháru ani v elitní třicítce, a i proto si právě připadala jako Alenka v říši divů.
„Dnešek je dnem mnohých rekordů,“ říkala Domračevová, jedenatřicetiletá matka roční dcery Xenie, po posledním olympijském závodě své kariéry. Její rekord je blyštivý. S celkem čtyřmi zlatými medailemi se stala nejúspěšnější biatlonistkou v historii her. Když jí to sdělili, na chvíli zvážněla. Načež pronesla starou známou pravdu, kterou je však nutné stále připomínat: „Naše dnešní zlato mi jen dokazuje, jak je důležité věřit v sebe a v lidi kolem a překonávat složitá období. Pak se totiž před vámi všechny dveře otevírají.“