Statisícové chyby radnic

Nejvíce pokut za omyly u veřejných zakázek dostala za poslední čtyři roky Praha 10.

Chyby v zadání veřejných soutěží, netransparentní dělení zakázek nebo jejich nezveřejnění. Za poslední čtyři roky musely městské části i magistrát kvůli takto špatně zadaným veřejným zakázkám zaplatit na pokutách od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) miliony korun.

Mezi dvaadvaceti městskými částmi má nejhorší bilanci Praha 10. Ta dostala pokutu za porušení zákona o veřejných zakázkách čtyřikrát. Například kvůli chybám v zakázce na opravu kina Vzlet nebo za dělení zakázek na projekční práce na rekreačním areálu Strašnice.

Celkem městská část musela zaplatit na sankcích 275 tisíc korun. Více měl jen magistrát. „U dvou posuzovaných veřejných soutěží Prahy 10 ÚOHS uvádí, že mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. To by mělo být varováním pro radnici. Samozřejmostí by mělo být přijetí opatření, aby se tak zásadní pochybení již neopakovalo,“říká Veronika Tupá z Nadačního fondu proti korupci, který pro MF DNES pokuty od ÚOHS zanalyzoval.

Nejvíce dal magistrát

Analýza sledovala sankce pro zadavatele veřejných zakázek, které nabyly právní moci v období od ledna 2013 do konce loňského roku. Vůbec nejvyšší pokutu obdržel v tomto období magistrát. Za chyby ve veřejné zakázce na výstavbu Trojského mostu měla Praha zaplatit jedenáct milionů korun.

Pět milionů korun měl magistrát zaplatit za pochybení u zakázky na Jednotný ekonomický systém. „Zadavatel zadal zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž k tomu byly splněny podmínky stanovené zákonem, přičemž výše uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky,“zdůvodňuje pokutu ÚOHS.

Podobná pochybení mělo dalších pět magistrátních zakázek. Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana by měly být všechny pokuty zaplacené, kromě půlmilionové sankce za chyby v zakázce na dodávky výstroje pro městskou policii.

„Městská policie s rozhodnutím zásadně nesouhlasí, a proto podala v březnu 2017 žalobu ke Krajskému soudu v Brně. V této věci však doposud nebylo nařízeno soudní jednání,“komentuje mluvčí strážníků Irena Seifertová.

Vedle Prahy 10 a magistrátu dělaly chyby ve veřejných zakázkách také radnice Prahy 2, 3, 4, 8, 11 a 13. Poslední jmenovaná městská část dostala od antimonopolního úřadu například pokutu šest tisíc korun za nezveřejnění osmi smluv.

U většiny sankcionovaných zakázek nehodlají městské části vymáhat peníze po konkrétní zodpovědné osobě. Postih tak zaplatily radnice z vlastní pokladny. „Výdaje za všechny právní úkony bývají zpravidla v takové výši, že by mohly přesáhnout vymáhanou částku,“vysvětluje Kateřina Veselá z kanceláře starostky Prahy 2. Městská část dostala například stotisícovou pokutu za dělení veřejných zakázek na poskytování právních služeb nebo pokutu ve výši dvacet tisíc za neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení na zakázku Revitalizace Havlíčkových sadů.

Nejvyšší jednorázovou pokutu mezi městskými částmi dostala od ÚOHS Praha 8. Netransparentní stanovení způsobu hodnocení nabídek v jedné ze zakázek na Centrum Palmovka ji stálo sto tisíc korun. „Praha 8 již administrativně vyřešila náležitosti spojené s pokutou, nicméně další informace nejsme oprávněni poskytnout,“uvedla mluvčí městské části Marcela Voženílková.

Platit by měli viníci

Podle Nadačního fondu proti korupci by pokuty udělené za porušení zákona při zadávání veřejných zakázek měli zaplatit viníci, nikoliv daňoví poplatníci. „Radnice coby zadavatelé se musí řídit § 38 zákona o obcích, který ukládá povinnost chránit majetek obce a využívat ho hospodárně. Pokutu mohou radnice vymáhat třeba po administrátorech zakázek nebo po starostovi,“dodává Tupá.

Tak například postupovala Praha 2, která zažalovala bývalého starostu Jiřího Paluska, aby městské části uhradil třísettisícovou pokutu, kterou musela zaplatit antimonopolnímu úřadu za zakázku na vytápění bez veřejné soutěže. Obvodní soud pro Prahu 2 původně exstarostovi povinnost pokutu zaplatit skutečně přiřkl, ale odvolací Městský soud v Praze rozsudek zrušil.