Smrt přichází v únoru
Zabíjí nás srdce, nádory a samota
Čas umírat vrcholí v únoru, měsíci, kdy graduje zima. „Kmotra Smrt“si mezi ženami a muži stejné věkové kategorie častěji vybírá ty svobodné a ovdovělé. Pražany hubí především nemoci srdce a oběhového systému, zhoubné nádory či nemoci dýchacích cest. Tou lepší zprávou však je, že roste věk, jehož mají Pražané šanci se dožít.
Vyplývá to z dlouhodobých, aktuálně zveřejněných analýz Českého statistického ústavu (ČSÚ) o úmrtnosti v letech 2006–2016 v metropoli a v dalších regionech ČR.
V zimě smrt slaví své žně, i tak lze shrnout studie statistiků. Nejvíce lidí umírá v únoru, následuje leden, březen a prosinec. „Vyšší počty zemřelých v zimních měsících obvykle souvisejí se zvýšeným výskytem onemocnění dýchacích cest a s chřipkovou epidemií. Například v prvních měsících roku 2014 chřipková epidemie nepropukla, a počet zemřelých tak byl velmi nízký. Chřipka přišla až na začátku roku 2015 a vedla k nejvyššímu počtu úmrtí za první tři měsíce roku ve sledovaném období,“vysvětlil Marek Rojíček, místopředseda ČSÚ. Naopak v srpnu, září a červnu počet zesnulých klesá.
Statistici uvádějí, že muži každoročně umírají více než ženy. Vychází to z jejich vyššího poměru na celkové populaci. Míra úmrtnosti u mužů je obecně relativně vysoká v prvním roce života, poté následuje pokles v dětském věku vystřídaný nárůstem až po nejvyšší věkové kategorie. V případě mužů se míry úmrtnosti při srovnání let 2006 a 2016 snižovaly téměř ve všech věkových kategoriích.
U žen byl nárůst intenzity úmrtnosti v porovnání let 2006 a 2016 zaznamenán u věkových skupin 10 až 14 roků a 25 až 29 let. Ovšem počet úmrtí byl velmi nízký. „Míry tak mohou být ovlivněny náhodnými výkyvy ve srovnávaných letech,“uvedla mluvčí ČSÚ Petra Báčová.
Chvála manželství
Staré přísloví tvrdí, že svobodný muž žije jako král, ale umírá jako pes. Zdá se, že výsledky zmíněné studie ČSÚ toto lidové rčení podporují.
„Ukázalo se, že v roce 2016 byla míra úmrtnosti nejvyšší u svobodných mužů. Naopak ženatí muži dosahovali nejnižší úrovně úmrtnosti,“komentoval údaje Roman Kurkin z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Tyto závěry neplatí jen pro Pražany-muže, ale také pro jejich ženské protějšky. U těch se podle demografů na výši věku, jehož se dožijí, může podepsat i vdovský stav. „Ze statistik totiž kromě jiného vyplývá, že ovdovění v nižším věku následně může vést k horší úrovni úmrtnosti žen, než když ztratí manžela ve starším věku,“vysvětlil Roman Kurkin.
Důvody, proč tomu tak je, mohou být podle expertů různé. „Jednoznačné vysvětlení pro tyto závěry neexistuje. Ale může to souviset se vzájemnou podporou, motivací, pomocí a celou škálou stereotypů, které přináší dlouholeté partnerské soužití,“hledal vysvětlení pro zmíněné statistické závěry psycholog Joža Spurný.
Dlouhý život Pražanů
Největší naději na dožití vysokého věku v rámci celé České republiky mají muži i ženy v metropoli.
„Jde o dlouhodobý trend. Pouze v období let 2007–2008 předběhl Prahu Kraj Vysočina,“uvedla Petra Báčová, mluvčí ČSÚ. Muži v hlavním městě mají naději dožít se 78 roků, to je o dva roky více, než je republikový průměr. Nejhůře jsou na tom v tomto ohledu muži v Moravskoslezském kraji, ti mají šanci dočkat se 74,4 roku.
I v kategorii žen je na tom hlavní město republiky v celkovém srovnání nejlépe. Pražanky mají šanci dožít se 82,7 roku. To je o rok více než republikový průměr. I v tomto porovnání je situace nejméně příznivá na severu Moravy. Tamní obyvatelky mají podle ČSÚ šanci na dožití 81,2 roku. „Těch příčin meziregionálních rozdílů je určitě více, určitou roli hraje třeba snazší dostupnost kvalitní péče nebo míra „zdravotnické osvěty“. Tedy aktivní vyhledávání preventivních programů, propagace a důraz na zdravý životní styl a podobně,“komentují rozdíly v naději na dožití mezi Prahou a regiony lékaři a další odborníci.
Nejvíce se podle statistiků v České republice v roce 2016 umíralo na infarkt, selhání srdce, aterosklerózu a další nemoci oběhové soustavy. „Jedná se o 562 zemřelých na 100 tisíc obyvatel,“konstatovali statistici. Na dalších příčkách následovaly zhoubné novotvary a choroby dýchacích cest. Tento žebříček je v republikovém srovnání podobný v případě skonu u mužů i žen.
Na zmíněné nemoci oběhové soustavy muži nejméně umírají v Praze. „Jde o 464 zemřelých na 100 tisíc obyvatel,“vysvětlili experti z ČSÚ. V tomto porovnání jsou na tom naopak nejhůře páni v Ústeckém kraji. Nemoci oběhové soustavy na severu Čech v roce 2016 skolily 687 osob na 100 tisíc obyvatel. Podobné je též srovnání příčin úmrtí žen na oběhové nemoci. Také v tomto případě nejnižší úmrtnost evidují databáze v Praze a nejvyšší na Ústecku.
V prvních měsících roku 2014 chřipková epidemie nepropukla, a počet zemřelých tak byl velmi nízký. Přišla až na začátku roku 2015 a vedla k nejvyššímu počtu úmrtí za první tři měsíce roku ve sledovaném období 2006 až 2016.